Plody rakytníku

Dobrý den, prosím poraďte, jak poznám, kdy sklízet plody rakytníku, mám ho čtvrtým rokem a nějaké bobule tam jsou..A popřípadě nějaký jednoduchý recept na jejich zpracování? Děkuji Bea

Mělo by to jít poznat podle barvy plodů - jakmile se vybarví do své finální podoby (některé jsou v plné zralosti žluté, jiné oranžové až zcela červené, podle odrůdy), tak zůstávají ještě asi dva týdny (opět se může poněkud lišit podle odrůdy) pevné a pak začínají měknout. A právě to období od plného vybarvení do začátku měknutí je ideální pro sběr. Jednak z pohledu obsažených látek a také z čistě praktických důvodů (rozblemcané bobule, které praskají při doteku už nejsou moc využitelné - snad možná zmrazit a oklepat).

Co se týče zpracování, tak džusy, džemy, sušené na čaj, naložené v medu, víno (v kombinaci s něčím dalším), apod. Na webu toho lze najít spousty.

Kdo máte rakytník, opravdu plody zpracováváte nebo ho máte na okrasu? Jak chutná? U nás se jí rybíz, angrešt, ale třeba jeřabiny nikomu nejedou, není to něco podobného?

Rakytník zpracovávám. Podle odrůdy je hodně kyselý až ne tolik kyselý. Nejedl jsem odrůdu Botanická (nebo tak nějak), ta má být sladší, navíc má ze sortimentu největší plůdky. Sklízím tak nadvakrát, natřikrát. Když dozrají broskve, otrhám něco rakytníku - tak 20% broskví - vytáhnu z něj na mlýnku šťávu s dření a dám to k broskvím. Doplní to kyselou složku. Trošku to dává aroma ananasu, ale nám to nevadí. Taky jich do toho džemu přihodím pár plodů celých. Děláme šťávu aronie + rakytník (2 x 2,54 kg, 5 deka kys. citronové, Na to sklízím celé větvičky s plody, nastřihám je na kousky, aby se dobře vešly do mražáku. Druhý den je vyndám, oklepu plody z větviček, vyberu kousky listů a větviček, které se též olámaly, properu - namačkám aronii i rakytník šťouchadlem na brambory, přilít dva litry vody, za dva dny stáhnout přes plátýnko, dosladit, zahřát na 80°C a šup s tím do lahví). Zbylou hmotu proženu mlýnkem na šťávu a udělám z toho zese něco jako džem. Znám člověka, který vylisované slupky suší a drtí - přidává to do základu ovocných čajů, dál to maceruje v lihu (na mazání bolavých údů), nebo to míchá s medem. Dobrý je čaj z listů (červen, červenec), je tmavý jako z or. čaje, voní po medu. Pil jsem sirup jen z rakytníku, je osvěžující a zajímavě voňavý, krásně oranžový, pil jsem i hodně kyselou přírodní šťávu. Jestli máte rádi kyselé, uspějete... Nemám své rakytníky, jen vím, kde rostou a sklízím z meze. Jeřabiny jsou podstatně ošklivější. I Moravský sladkplodý je pro někoho nahořklý, trpký, s přílišným množstvím tříslovin. Kdybych měl rakytníku dost, dám ho i jablkům do moštu.

Z otrhaných plodů rakytníku získám na odšťavnovači čistou šťávu. Tuto šťávu naleji do igelitových sáčků které mají uvnitř přihrádky. Strčím do mrazničky a po dobu zimního období, nebo podle potřeby, ráno odtrhnu jeden "polštářek" a šup s ním do čaje. Ideální způsob na získání dostatečného množství vitamínu C v organizmu.

opravdu plody zpracováváte nebo ho máte na okrasu? Jak chutná?

Chutná velmi kysele,podstatně víc jako rybíz, egreš,jeřabiny, které Vám "nejedou".Ještě aby chutnaly, když je v sezoně mnohem lepšího ovoce.Však se taky tyto kyselé plody zpracují na zimu, jsou zásobárnou vitamínů ne-ledajakých.Umíte si přectavit, že při konzumaci těchto "vitamínových bomb" jste v zimě, a pozdě na jaře stále zdráv?a žádná chřipka na Vás neleze.Potom se Vás netýkají žádné fronty u lékaře, nebo v apatyce-není toto už dostatečným důvodem pro pořízení si rakytníku, a strpení kyselých obličejů po konzumaci?Však si to můžete skombinovat s medem, a pak už jenom s pravou domácí slioiců.Já jsem si to všechno pořídil také, ale ještě hledám samca k té samici... už ho mám slíbeného,tak sa taky dočkám.

Zkusil někdo přiroubovat samce do samičího keře rakytníku?

Zkoušel jsem to nedávno naopak a zdá se, že to funguje. Každopádně by to podle všech dostupných informací mělo normálně jít.

To je, panečku, nápad! No chtěl bych se zeptat, co víc podrůstá - samec nebo samice? A nebo to záleží na odrůdě?

Již několik let rakytník využíváme v zimním období jako zdroj velice prospěšného vitamínu C a jiným chorobám tímto způsobem.Jakmile jsou plody žluté, měké,dají se lehce zmačknout provádíme sběr.Tyto plody po opláchnutí na strojku Tuti fruti vymačkáme šťávu, ktrou nalijeme do připravených plastových destiček /se čterečky/ a dáme zmrazit.Ty po té v době plískanic a postupného času chřipek, angín apd.jsou zdrojem naší ochrany, když je společně v rozpuštěném čaji oslazeným medem z pampelišek popíjíme při snídani.Není zapotřebí žádného očkování a to mám ztrátu imunitního systemu.Nemoci jdou jinam.