Dřínky

Normálně odkopky. Drieň odnožuje lepšie ako slivka :) Sám som si tak namnožil jeden náš obľúbený divoký ker -má rovnaké plody ako šĺachtená veľkoplodá odroda a sú sladšie. Teraz čakám až odkopky povyrastú a zaplodia -nebudem sa už musieť za nim trepať do hor.

Mám i roubované dříny. Tak to ty odkopky pak asi nebudou to pravé ořechové.

to jste mne překvapil s tím, že Devín plodí i když je sám. Já slyšel zatím vždy že kdo má jeden typ, tak mu to neplodí, i kdyby měl z něj více kusů zasazeno.    Jinak rusové to roubují neb očkují, zřejmě na semenáče. Získat semenáč je problém proto, že semena vyklíčí až po dvou zimách které nad nimi přešly. Získali semenáče už i po jedné zimě ale tak že to překryli rašelinou.Pod keřem většinou bývají napadané pecky které ted raší a jde to je přesadit. Raději bych nechal dvě takové sazenice vedle sebe na opylení.  Když se vysejí pecky tak se musí většinou ty dva roky počkat na semenáčky.
žluté jsou roubované.V botan.zahradě v Praze Na slupi mají žluté na podnoži z červeného.V trsu plodů tam dozrává vždy některý dřív, jiný později, takže je co obírat po delší dobu.
Já mám ted málo místa na sázení, tak sázím přednostně důležité druhy ovoce jako odrůdy zimolezů, aktinidie, rybízy, angrešty, višně, ostružiny, maliny,A chci zkusit i asiminu. pro legraci bych zkusil i arbutus unedo ušlechtilý, ten ale asi u nás neseženu.Jedl jsem ho kdesi v německu, má pět velkých semen, která se musí vyhodit.Asimina asi deset.
Na dříny zatím místo neobětuju.

podla coho usudzujete ze vedenie kamenanskej palenice nie je najlepsie ked ste technologiu ani nevideli cize ani vedenie?

Matně vzpomínám (Podkrkonoší a asi 430 mnm a nehostinné podmínky včetně červené jílovačky) že asi před 30 lety mně na zvědavý dopis (reakce na článek o tehdy obecně už neznámém dřínu a ze Zahrádkáře?) právě odněkud z Moravy pán, který se prý dříny snažil selektovat nebo i šlechtit... poslal poštou také právě 2 ks dřínu a každý prý jiný.

Dnes jsou oba dříny pro mne dokonalé noname (a myslím i tehdy protože jména myslím pán neuvedl), ten ranější je tmavě červený a dá se napsat že snázeji dozrává (do takového toho už rosolovitě poživatelného stavu) a rád rychle spadává, ten druhý pozdnější je světlejší a když se příliš brzy podtrhne a těžko se to odhaduje, tak doma nedozraje ale zvadne a zkyselatí do nepoživatelna.

Kvetou ale oba najednou a je to v časném jaru krása!

Překvapilo mne, že i v mých drsnějších podmínkách se dřínu docela daří a až na asi jen 1 rok (z těch 30) i oba keře pravidelně a bohatě plodily.

Loni jsem provedl už drsnější průklest (dříny začaly příliš stínit tomu novějšímu za nimi) a byl jsem letos v následku překvapen... nebývalou velikostí plodů tedy v poměru dužnina a pecka. Takže letos jsem dílo dokonal a z původně přerostlých keřů už zapěstují pokaždé něco jen jak stromek a s korunkou... a také na okrasu.

Ještě jináč, protože se nám moc nedaří se švestkami, tak dlouhé roky právě dřínky byly takovou jejich pro nás náhradou (i chuťově) a krylo se to tak nějak i časově: jen si s tím musel "někdo" dát vždy tu práci, tj. probírkou dozrávající (a v tom správném stupni) dřínky natrhat, donést domů, kontrolovat je tedy nechat doma na pekáči dozrát. Protože ty úplně zralé dřínky z keře obvykle samy rychle spadnou. A asi za 2 až 3 dny to celé zopakovat, mezi tím ty doma dřínky sníst 

Také jsme se pokoušeli tu dozrálou a vypeckovanou hmotu sušit v sušičce, jo bylo to zajímavé ale pracné a asi nákladné, výsledkem byla něco jako žvejkačka zkřížená s křížalou.

Ještě doplním, že v průběhu let jsem zjistil že rovně rostlé/rovnější dřevo dřínu je nejen tvrdé ale právě proto i vhodné pro různé kůlky co jsou v zahradě pořád potřeba: a víc vydrží.

dbejte na to, aby vždy byly vysazeny dvě různé odrůdy neb sešmenáče.jinak se plodů nedočkáte.