Choroba rybízu

Dobrý den.
Všechny rybízy je nejlépe stříhat před rašením. To je základní postup. Samozřejmě, něco jde i jindy, ale to není důležité. Všechny rybízy, pokud odstraňujeme celý výhon, se stříhají co nejníže u země (jak dovolí nůžky a pilka, nenechávat vysoké pařízky). Pokud je to potřeba, upraví se řezem i ponechávaná větev. „Nestarat se“ a mít velkou úrodu je opravdu správný postup. Kopřivy mají rády vlhkou, kyprou půdu s dostatkem dusíku jako rybíz. Dělají humus, dusí trávu a kypří půdu. Nesmí stínit. To je sešlapu nebo poseču. Když to „přehánějí“ tak je taky vytrhám a nastelu pod keř, jako posečené.
O podmínkách, kde chcete pěstovat, jste nenapsal nic. Asi tomu nepřikládáte důležitost, ale je to právě to nejpodstatnější. Stejně tak podstatné jsou ještě choroby rybízu, pokud na stanovišti jsou. Je docela mylná představa, že všechny odrůdy se na určité stanoviště hodí stejně. Nehodí, a na stanovišti pro ně nevhodném, se jim prostě dařit nebude. Lépe je proto začínat s odolnějšími, méně náročnými odrůdami. U černého rybízu je asi polovina odrůd, která se moc nehodí do poloh už nad 450 m/m. Píšete, že rybíz má dlouhé šlahouny (tedy intenzivně roste) a přitom moc neplodí. To není normální. Nejběžnější důvod bývá velký nepoměr základních živin, to je nadbytek N a nedostatek P (doplnit P). Pak opylovací poměry. Dále mně napadají, jako důvod špatné plodnosti, nemoci. Zvrat černého rybízu a vlnovník rybízový. Ale vlastní zkušenost s nimi nemám. Musíte si je vyhledat a zkontrolovat. Pokud na vašem stanovišti keř neplodil nikdy dobře, raději jej vyměňte. Pak mně ještě jako důvod malé plodnosti napadá předchozí špatný řez rybízu. Často se uvádí, že větve starší 3let se mají z keře odstranit. To platí u takové odrůdy jako je třeba Ceres, která dobře zaplodí už na silných jednoletých výhonech. Netvoří vysoký keř, výhony mají hodně postraního plodného obrostu a tříleté větve v síle prstu už přirůstají a sílí minimálně. U starších odrůd se silným dřevem, které dorůstají přes 1,5m výšky, trpí padlím a zároveň jsou pěstované v horších podmínkách (vyšší poloha), to ale tak nefunguje. U mne například trvá (u starých odrůd a se zakracováním vrcholů zasažených padlím) 2-3 roky, než nová větev, která ještě neplodila, doroste na výšku keře. Kdybych z takového keře odstranil všechny 3leté a starší větve, asi by rybíz také neplodil. JG

Příčinou neplození rybízů může být každoroční řez veškerého dřeva velmi nízko a tvorba pouze nových výhonů. Jinak myslím, že pokud řežete správně (tak, jak radí JG) je vcelku jedno, jestli řežete před rašením nebo po sklizni

Rad bych se zeptal, ktere odrudy cerneho rybizu se hodi do polohy nad 450 m.n.m.. Mam 3 kere (zrejme odruda Othelo, ale nezapsal jsem si to, takze si nejsem jist). Kere plodi, ale jsou malo vzrustne, o cca 1/3 i vice nizsi nez kere cerveneho rybizu. Plody prumerne ci mirne podprumerne velikosti a chuti. Na jare je mirne prihnojuji, v lete pri vedru ci suchu zalevam, ale vysledek je podprumerny. Rad bych na jare zkusil 2 nove kere. Kterou odrudu byste mi do vyssi polohy doporucili (ker)? Skolka Straznice ma odrudy Nigra (neni skladem) a Titania, regionalni skolka ma odrudu Ceres a Othelo. J.R.

Dobrý den.
Ovocnářská komise ČZS (ve spolupráci s předními odborníky), pro potřebu členů ČZS, v Rukověť zahrádkáře 2006 uvádí pro 3. zónu (to je 450-600 m/m): Titánie, Triton, Focus, Vebus, Ceres, Ben Lomond. Já mám v 540 m/m dobrou zkušenost například také s Démon a Sofijevská (zdravotní stav, úrodnost, chuť). Nepoužívám chemickou ochranu a tak je pro mne rozhodující odolnost k padlí (abych se nemusel starat). Černý rybíz (zralý) mi chutná většinou asi podle toho, jak vlastně keř roste. Z pěkně rostoucího keře (velké plody) mi obyčejně chutná, z utrápeného keře (malé plody) většinou ne. Možná taky mi víc chutnají odrůdy s větším keřem. Ale taky jsem si všiml, že na zahrádce každý začíná „zobat“ ze „svého“ keře (odrůdy). Asi mu tedy chutná nejvíc.
Ještě bych doplnil poznámku k termínu „po sklizni“, aby nevznikla mýlka. „Po sklizni“ někdy také bývá už v půli července. V téhle době jsem nikdy rybíz neřezal (jen redukce konkurenčních výhonů, vyvrácená, zlomená větev). Přesto si nemyslím, že je to obecně vhodná doba k řezu. Protože, pokud například v létě výrazněji poškodí listovou plochu třeba antraknoza nebo padlí, nedělá to rybízu vůbec dobře. „Po sklizni“ v listopadu, to je již samozřejmě něco úplně jiného. Ale i tak ze zkušenosti: do jara na keř může ještě padnout silná větev z prořezávky stromů, výhony rybízu mohou okousat pod sněhem myši, nad sněhem zajíc (který se jen nudil), rozvalit keř sníh a námraza. Taky pak při rašení jsou dobře patrné části letorostů zasažené padlím. Řez v předjaří je prostě klasika a řeší aktuální stav před začátkem vegetace. JG