Nevím, kde se dá koupit takováhle bída, ale když už je máte... Dal bych jim naději na 50 % zachráněných.

Nenechte je kvést, vyštípněte květy a dělejte to až do července. Důležité je aby dobře zakořenily. Chtěly by vysadit do zahradní zeminy, ale s přídavkem nějakého plně vyhnojeného rašelinovému substrátu (univerzální). Osobně bych si sehnal ten, kterému říkají, že má supresivní účinky. Nemáte-li záhon, dejte je do truhlíku, do roviny. Do toho petrželáku až když trochu narostou a zakoření. Jsou tam nevyrovnané vlhkostní poměry.Na to, co píše to číslo (101.8) nedejte, je to ptákovina. Rostliny, které k růstu potřebují mírně kyselá pH nejsou vápnostřežné. A to platí i o jahodníku. Vyvážené hnojení makroelementy a tedy i vápník v půdě je spolu s dostatkem stopových prvků základem růstu a plodnosti. Nedostatek vápníku u jahod se odráží na kvalitě ovoce. Další co by Vás mohlo zklamat z tohoto textu je část, že se z jahodníku stává téměř úporný plevel. Ostara je na produkci sazenic dost skoupá, abychom měli více sadby, vyštipovali jsme květy, ze kterých by plodily v červnu a červenci.A ani dík tomu nenasazovaly sazenic méně než ostatní odrůdy.