Knížek od odborníků mám plný regál. Ještě z dob, kdy to byly málem jediné knížky, které se mohly bez problémů s cenzurou vydávat. Většinou se opisovaly jedna od druhé, soudě podle stejných formulací. Dnes se pro změnu opisují ty zahraniční, včetně názvů odrůd použitého ovoce, které se u nás ani nepěstují.
   Vařil jsem malmelády v době, kdy želírovací prostředky nebyly anebo želírovaly špatně a kazily chuť zavařenin.  Naučil jsem se dělat je i z málo želírujícího ovoce (jahody, maliny, broskve, aj).  Pro PP - principem je odpařovat po malých dávkách na velké ploše (jedna naběračka na širokou pánev) jen asi 30 vteřin. Za tu dobu se stine odpařit dost vody, ale ovoce neztratí barvu, vůni, cukr nestihne zkaramelizovat, jako u dlouhého vaření ve velkém objemu. Přiznám se, že u méně kyselého ovoce, jsem si občas pomohl přídavkem rybízové dřeně do červeného ovoce (maliny, jakody) a angreštové do světlých. Ale šlo to i bez nich.
   Po zavedení moderních želírovacích prostředků na trh jsem je z lenosti začal používat taky. Je to rychlé,  jednodušší a z kila ovoce máte 1,5 kila marmelády.  Ale ovoce se logicky nezkoncentruje tak, jako dřív (sušina, aroma, barviva, cukry, kyseliny). Navíc je nutné přesně dodržet poměry. Dáme-li jen o trochu jiné množství ovoce, šťávy či cukru než je doporučeno na želírovacím prostředku,  výsledek je tekutý. Bez ohledu na to, že ovoce má vlastní pektiny.