Vyhledala jsem si to.  Uvádí tam, že v Evropě se množením zabývalo jako první Polsko a pak Německo, pak teprve Slovensko.  Přečtěte si to pozorněji. Vysazují klasicky množené řízky, případně in vitro. Také jsem použila při výsadbě směs zeminy a rašeliny. Máte pravdu, jeho studie je pěkně napsaná. Musím vás ale zklamat, mě to nepřineslo žádné nové poznatky. Vše o pěstování, množení a odrůdách borůvek najdete v různých časopisech a publikací s podrobnými informacemi. Jsem drobný pěstitel, mám 21 keřů různých druhů. Také jsem začínala s velkými neúspěchy. Vyzkoušela jsem různé způsoby výsadby, rašelinu, piliny, míchání se zeminou, až po 3 letech jsem došla k správnému způsobu. Některé borůvky vyžadují větší řez, jiné méně. Mám své vyzkoušené hnojiva na určité termíny, okyselování atd. Kdo se naučí porozumět potřebám k pěstování borůvek, ten to už nebude považovat tak složitě. Mám i několik sazenic z Polska, zakoupené u nás. Keříky jsou krásné, nízké a rodí poměrně dost velké borůvky. Jsou to řízkovance, protože mají stejně velké bobule, jako ostatní. Semenáče koupíte snad jenom někde na tržišti. Nereagovala jsem svými poznatky do této diskuze, protože každý má své poznatky a názory, které nechci nikomu vyvracet. Mohu ale říci, že je zde nekolik poznatků nelogických. Uvítám, když budete reagovat na mou odpověď. Stále nechápu význam nastýlání folie pod keř. Co se týká zadržení vláhy chápu. Zajímá mně hloubka umístění.