Z původního dřevěného krmítka to rozfoukával vítr a na semínka z boku chumelilo. Dřevěné mám na okně v kuchyni (to jsem dělala ještě ve škole někdy v páté třídě  :-))). Chlapa už nemám a krmítko bych zvládla taky, jen kdybych mohla na obě ruce. Tou mou jednou fungující by to šlo asi blbě  :-((, tak holt ten plast musím přehlédnout a být ráda, že žerou  ;-))          Lída