Česnek 2017/2018

Vytvářet paniku jsem opravdu nechtěl  Jistě že do nového roku bude ještě několik dní s pár hodinami vhodnými k sázení, na horách a kopcích může být dokonce tepleji než dole v údolích. Ale na druhou stranu neznám žádný rozumný důvod, proč bych to měl každoročně takhle hrotit. Ať se vám bunny všechno daří, budu vám fandit.

Pane Jiří II, je to těžké, když samotný ing. Kozák, doporučuje sázení česneku těsně před zámrzem.  Zřejmě v tom bude marketingový fígl, jak to malopěstitelům zpříjemnit, aby je přešly roupy s pěstováním česneku a aby sami velkopěstitelé dokonale ovládli trh. Osobně si myslím, že těch pár metráků česneku, co vypěstují zahrádkáři, nemůže ohrozit existenci Kozáka a jeho dodavatelů. Takže každému, který na to skočil nezávidím a jsem rád, že tuto teorii dnes sázím, zítra mrzne žerou i s navijákem, však ono je to časem přejde, když zjistí, že mají téměř vždy česnek menší, než ten, co ho vysadil včas, protože jen včas vysazený česnek může vytvořit řádnou kořenovou soustavu a takovýto včasný pěstitel si v žádném případě neužene lunzocha. Už naši předkové dávno zjistili, že šířka válků(hrůbků), při pěstování brambor, má být 62,5 cm a že při této šířce dají brambory největší výnos konzumních hlíz na jednotku plochy. Zrovna tak přišli na to, že česnek vysazený po Hedvice, má nižší výnos, čím později, tím hůř.

host - xxx.xxx.86.128 (?) : Naprostý souhlas se vším, co jste napsal. Jen u těch bramborových řádků si nejsem jistý tím 0,5 cm

Brambory se začaly pěstovat mnohem dřív, než se přišlo s SI. Máte možnost se dobrat něčeho, když se začnete bavit s jednotkami zrno, prst, palec, střevíc, stopa atd.. Samozřejmě to může být ještě více rozrůzněno podle oblasti, třeba vídeňský, pražský, český, německý atd. Tak od svých předků vím, že se potřebá míra ustálila na těch šedesátidvouapůl cm.

Můj kamarád sází v říjnu, já v prosinci. Výsledky máme plus mínus stejné. Mnohem více je výnos ovlivněn průběhem počasí v daném roce. A víte třeba to, že v USA se brambory sází s rozestupem řádků 90cm?

Něco o pěstování česneku od vzdělanějších lidí, naleznete zde. O pěstování toho vím dost a můžu jen konstatovat, že jste v hlubokém omylu, tak pro vaše poučení si můžete projít toto.

Dnes som si pripravil zahon, vela nesadim len asi 80 strucikov. Len som nevedel vybrat vhodne miesto, nakoniec som sa rozhodol pre miesto kde bol minuly rok tiez cesnak-po nom tam bola fazula, a tento rok mrkva a trochu cibule. Este som mal na vyber miesto kde bola tento rok cibula a po nej fazula, minuly rok tam bol hrach. Ktoru variantu by ste zvolili?

Určitě po mrkvi. Česnek by se neměl sázet po luskovinách a cibulovinách. O víkendu jsem náhodou vyryl zapomenutou palici česneku. Stroužky byly narašené jen asi tři centimetry a kořínky asi čtyři. To znamená, že s tím rašením a kořeněním moc nespěchaly, i když byly od léta nachystané v zemi.

Prakticky veskera literatura zduraznuje zasadu sazet, az teplota pudy klesne pod 9 st. z duvodu rozvoje houbovych chorob. Danik

S tou literaturou máte pravdu. Je to úplně stejné, jako s kuchařkami, tak dlouho se nezodpověně opisuje se stále větším počtem chyb, že nakonec co se podle takové kuchařky v kuchyni vyrobí, odmítají i slepice. Já si myslím, že metoda pozdní výsadby je proti přirozenému výběru a udržování druhů. Je všeobecně známo, že v přírodě přežívají bez pomoci člověka, jen zdravé a silné organismy. Česnek tu byl určitě dřív, než člověk. Nikdo ho nesázel a selektovala ho samotná příroda. Až člověk zjistil, zě se s ním mohou kořenit, to je chuťově vylepšovat pokrmy, začal ho pěstovat a provádět výběr. Vybíral mutanty, kteří byli větší a měli ostřejší chuť. S chorobami česneku, je to stejné, jako u člověka. Různé virózy naruší obranyschopnost kteréhokolv organismu, který pak neni schopen se ubránit. A protože je vše promořeno různými virózami, tak člověk hledá cesty, jak tuto přírodní selekci obejít. Jedna cesta je u česneku pozdní výsadba, kdy v chladné půdě přestávají být různé patogeny nebezpečné.