Rez hrušňová - bio ochrana



host - 204.6 (?)
26.1.2020 12:19

... pila a zlodějská kukla, ve které se vloupete ke všem sousedům v okruhu tak dvou kilometrů a vyřežete jim všechny rostliny podobné jalovcům laugh

Ne, vážně... Jinak to nejde. Žádný jalovec v okolí nemám, nevím, kde je zimní hostitel rzi, přesto útočí tvrdou silou. Vylučuji řeči o tom, že stačí ochranné pásmo 200 metrů, to je nesmysl.  Je to prostě hrůza :))

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
Stránky: 1,  2,  3   
host - 109.119 (?), 26.1.2020 11:54, zobrazeno: 10373x
Zbrojím na sezónu a chtěl bych co nejméně chemie. Bohužel rez hrušňová se mi silně vyskytuje, takže bych jí potřeboval něčím potlačit. Kuprikol a další podobná "chemie" není dobrá pro vodní živočichy, takže bych chtěl poradit něco alternativního - nezávadného. Něco jako proti pilatce jsou bílé lepové desky na detekci a v době květu Quassia amara, tak proti rzi hrušňové je...? :-) Radek
Adresa příspěvku
Připojit reakci
   
host - 204.6 (?), 26.1.2020 12:19

... pila a zlodějská kukla, ve které se vloupete ke všem sousedům v okruhu tak dvou kilometrů a vyřežete jim všechny rostliny podobné jalovcům laugh

Ne, vážně... Jinak to nejde. Žádný jalovec v okolí nemám, nevím, kde je zimní hostitel rzi, přesto útočí tvrdou silou. Vylučuji řeči o tom, že stačí ochranné pásmo 200 metrů, to je nesmysl.  Je to prostě hrůza :))

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
host - 248.204 (?), 26.1.2020 16:09

Teď už udávají odstup 1500m... Ale je stejně všude. Jen jsem četla kdysi kdesi na netu, že trochu pomáhá i pod hrušní podsazený vlaštovičník, že má fungicidní účinky. Tak ho mám pod oběma hrušněmi (neustále pleji jeho semenáčky kolem), ale jestli aspoň částečně působí, nevím. Raději stejně stříkám, abych měla hrušky.           Lída

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
KUKY - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (4458) - 38.136 (?), 26.1.2020 18:44

Jalovce mají mnoho kultivarů - vysoké, nízké, plazivé... Nevíte, co kdo v okolí pěstuje. O nějaké izolační vzdálenosti bych nepřemýšlel, rez tam prostě máte a tečka. Alespoň jeden postřik na zelené poupě a druhý hned po odkvětu bývá dostačujíci. Používají se přípravky proti strupovitosti jádrovin. Konkrétně proti rzi asi není zaregistrovaný žádný.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1484) - 42.110 (?), 27.1.2020 20:42

Souhlas.

Přípravky na bázi síry registrované proti padlí a aplikované v prvních termínech proti padlí často omezí i podstatnou část již vyklíčených spór rzi (to je ten termín po odkvětu). Postřik na zelené až růžové poupě předtím udělat mědí... nestříkáte do vodního prostředí a lokální aplikace životní prostředí tolik zase neohrožuje. Přitom v tomto vhodném termínu spórám zabrání ve vyklíčení. Registrací je to pak postřik proti strupovitosti v prvním jarním termínu.

SfK.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
host - 105.221 (?), 27.1.2020 21:56
Dobry den, me pomohl vyluh z preslicky. Zabralo mi to skoro 100%. Jen jsem strikala cca 5x az 6x.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
   
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1484) - 42.110 (?), 27.1.2020 20:32

Nic jako bio ochrana proti rzi není. Jde jen o znalosti jejího šíření a volbu odrůdy, která má lépe postavený poměr práh_citlivosti/práh_škodlivosti.

Některé odrůdy jsou méně vnímavé proti infekčnímu tlaku a některé odrůdy i při rzi na listech mají čisté plody. Z lediska rezistence se proto zkouší přimísit do evropských hrušní přimíchat trochu azijské krve, protože NASHI rzí netrpí.

Z hlediska ochrany je možné chemický zásah minimalizovat omezením velikosti stromku, jeho správnou výživou a způsobem i načasováním aplikace "chemie". Vřeteno na kdouloni snadno totiž ošetříte i štětcem či přesně směrovanou postřilovou mlhou. Načasování je v době, kdy se vytváření jarní plodnice na jalovcích. Dříve či později aplokovaný postřik musí bt aplikován ve vyšších dávkách a nebo je dokonce neúčinný. Pokud je malý infekční tlak, tak Vám bude stačit 0,2 l sirného postřiku aplikovaného štětcem na koncové letorosty a mladých částí pldonosného obrostu (plodonosného paroží).

SfK.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
host - 83.76 (?), 5.2.2020 21:05
Dobrý den, zdá se, že se v "chemii" vyznáte. Máte ozkoušený přípravek Vitisan (na rez hrušňovou)? Zdá se, že nemá vedlejší účinky, ale musí se stříkat docela často (6x). Radek
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1484) - 223.242 (?), 6.2.2020 22:39

Osobně jsem Vitisan na nic nezkoušel. Ale podle všeho se jedná o hydrogenuhličitan draselný, který působí mírněji než obdobně užívané draselné vodní sklo. Preventivně však může působit dvěmi způsoby -
1) eliminuje možné zvýšení citlivosti v důsledku přehnojení dusíkem
2) po dobu než je draslík z uhličitanové (silikátové) formy spotřebován působí jako bariéra proti uchycení vyklíčených spór na kutikule. Tedy proti rzi to budou první dva jarní postřiky.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
host - 67.134 (?), 8.2.2020 12:43
Dobrý den, děkuji za informaci - našel jsem si příručku "Ochrana jádrovin v ekologickém zemědělství" a v ní proti strupovitosti jabloně (ochrana proti ní by se měla shodovat s účinky na rez hrušňovou) doporučují bezměďnaté přípravky Myco-san/Myco-sin a Stulin - ani jeden z nich se mi nepodařilo identifikovat v nabídce obchodů (nalezený Mycosin slouží k péči o podrážděnou pokožku). Možná je to tím, že příručka je překladem ze švýcarského originálu z roku 2005 a přípravky k nám ještě nedorazily, nicméně Vitisan je tam uveden vedle tabulky, že prý jde použít od fáze vlašského ořechu, aniž by bylo upřesněno, co to přesně znamená (ten vlašský ořech na hrušni/jabloni). Přitom jsou v tabulce krásně zobrazeny jednotlivá vývojová stádia pupenů, takže by se proti rzi na hrušni mělo stříkat koncem března, v půli A koncem dubna, koncem května, začátkem června a nakonec koncem července. Problém je, že se mi nepodařilo k tomu Vitisanu sehnat žádnou smáčitelnou síru, která je požadována jako společně aplikovaný přípravek, od 4. do 6. stříkání dokonce samostatně. Předpokládám, že "obyčejná síra" z drogérie asi nepůjde použít, nebo se mýlím? Dalším problémem je správné dávkování. V návodě se uvádí kg/ha, já bych potřeboval ošetřit dva košaté (starší) stromy hrušně - a to ještě jeden letní a druhý zimní odrůdy (čili asi budou pučet v různých intervalech). Kolik se tedy dávkuje přípravku (Vitisanu, síry) na jeden strom a do kolika litrů vody? Postřikovač má objem 5 litrů. Děkuji. Radek
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika