Co mi v půdě chybí, že mi toho tolik hnije?

Mne několik let po sobě hnědla a hnila rajčata a vyřešila to hořká sůl.

Neřikám, že je to ten samý případ, ale kromě ostatních vlivů i toto může hrát roli.

Připojím se k panu Vyskočilovi. Stačí přečíst si nějaké knihy z historie a dozvíte se, jaká mimo ovocnářské oblasti byla už na Vánoce třeba jablíčka opatrovaná vzácnost. Více se zpracovával, sušilo, rozvářelo, ukládalo se jen pěkné ovoce. Lidi taky měli míň času se strachovat jestli jim půl úrody "dost nepodstatných jablek" sežrala hniloba. Přednější byly jiné polní kultury. Když jsme s tátou zakládali v 70. letech zahradu na místě, kde okolo nebyly žádné ovocné stromy, neměli jsme na jabloních pár let žádnou strupovitost. Asi ve školce, odkud stromky byly, proti ní ošetřovali, na stromcích jsme si jí nepřinesli. Až když v místě přibyly další zahrady, postupně přišla a zůstala. Jsou choroby a škůdci, kteří historicky v některých oblastech nebyli, přišli až s novinkami z jiných států či světadílů. Menší možnosti pohybu, relativně větší vzdálenosti zmenšovaly riziko přenesení patogenních organizmů do nepostižených lokalit. I péče byla jiná. U polních sadů se říkalo, že ořezaným stromem by měl proskočit hospodář s ošatkou na zádech. Obyčejně to byly VK, u nás tak 12 metrů řádky, 5-6 m v řádku. Častá byla třeba ta Strýmka, Hvězdnatá reneta a Boskop a též Jonathan. Lahůdky typu Mc Intosh, Spartan, nebo Čistecké se moc neviděly, nebyla u nich jistota kvalitního ovoce. Jiné odrůdy se pěstovaly tam, kde více řádilo padlí, jiné kde byla strupovitost. Teď to všechno splývá. Je tepleji, proto si myslím, že je na postupu ta monilióza. Dříve jí prostě bylo méně a nebylo to sírou v ovzduší. Taky aleje okolo silnic stárnou, nepečuje se o ně, ovoce se nesklízí jako dříve. Kdo neměl zahradu, "koupil" si stromy u cesty a obral je do mrtě. U nás rostly v okolí třešně, jabloně, švestky - všechny stromy měly na podzim (třešně v létě) majitele. Dneska zůstává ovoce na stromech, zejména v letech, kdy je za padák půl koruny. To se nevyplatí setřásat a sbírat ani majitelům starých mercedesů.       

Dobry den procitam se touto diskusi a souhlasim s tim ze letos se skudcu urodilo opravdu hodne. Salat mi sezrali slimaci cesnek mi napadla vrtalka porova a rajcata odesla predcasne na plisen. Ale u jablek a hrusek jsem s urodou spokojen. Odruda prusvitne letni byla temer bez cerviku a pasirak zavarovala cela rodina. Cervene welsy taky a red topazy vypadaji taky zdrave. Postrik jsem provadel 3x a odhadoval podle kukyho a timto mu dodatecne dekuji. Jen u broskve jsem neproved 2 postrik proti obaleci a z prvnich 17 broskvi zustaly zdrave jen 3 . Maliny a ostruziny mi zlikvidovala v tomto pocasi plisen-ale proti te jsem tyto rostliny nestrikal.         A muj laicky nazor je ze tato problematika je ovlivnovana tolika neznamymi faktory ze tato diskuse by mohla probihat jeste dalsich 20 let.

Možno tie choroby prišli s globalizáciou. Aagrochemikálie vyrába len zopár najsilnejších hráčov na trhu a tak si pomôžu aj vývojom odolnejších chorôb. Peniaze na to majú a mnohonásobne sa im vrátia.

Možná je přinesl v batohu na zádech americký brouk...

Síra patří mezi základní živiny ve výživě rostlin.Dříve bylo hnojení sírou opomíjeno kvůli vysokému obsahu oxidu siřičitého v emisích.Počátkem 90.let minulého století u nás došlo k rozsáhlému odsíření tepelných elektráren a emise síry se snížily ze 119kg/ha v roce 1990 pod 10kg/ha v roce 2006.

Úryvek je vyňat z článku p.M.Kaliny, našeho předního uznávaného odborníka přes výživu rostlin.Sám článek, který pojednává o hnojení sírou přímo nesouvisí s potlačováním nemocí, potažmo monilie sírou, ale zveřejněné porovnání číselných údajů/hodnot oxidu siřičitého v ovzduší před/po vlně odsířovacích procedůr s odstupem času mi připadaly natolik zajimavé, že jsem je musel uvést.

Dále je třeba uvést, že je vědecky známo/popsáno několik ras strupovitosti, která se časem vyvíjela, mutovala,docházelo k prolamováním rezistencí zakomponovaným v plodinách, odrůdách ovoce a zeleniny.A jak známo strupovitost jablek přímo souvisí s druhotným napadením hniloby, monilie,která rovněž proniká bránami, které vytvořila strupovitost.Není to pravidlem, ale stává se to,protože známe i jiné hniloby... jádřincová.Například u odrůdy Gloster hniloba většinou počíná u jádřince.

Vždyť i takový Rubín, Rubinola byly v nedávné minulosti odolné/rezistentní strupovitosti.Zatímco rezistence(odolnost) u Rubínu byla už dávno prolomena, rezistence u Rubinoly ještě některým rasám strupovitosti odolává, avšak jedna agresívní rasa z Holandska, Německa,která Rubinolu napadá se už na naše území dostala také.

Ze své zkušenosti mohu úvést příklad naší staré hrušně.Před dávnými roky,v 80.létech jsme nepoužívali žádné postřiky proti strupovitosti,a hrušky v tak rozsáhlé míře nestrupatěly,nehnily,jako dnes.Kdybych v dnešní době vynechal chem.ošetření dva-tři krát za rok,většinu úrody bych vyhodil totálně shnilou.Je to nerezistentní neznámá,letní odrůda,s velmi velkými,aromatickými plody...kdysi jsem ji chtěl už dávno vykopat,protože většina úrody shnila ještě na stromě.Jakmile jsem začal používat postřiky proti strupovitosti,většinu hrušek každoročně zachráním.