Myslím, že nejvíce poškození nezralých plodů je způsobeno obaleči. Červivé (dříve zrající) plody přilákají i další hmyz, který hledá další měkký plod. Kněžice (aj.) si taky zobnou klidně i do deseti plodů, když nemají jiné zralejší plody. Šíření monilie se údajně daří nejlépe při denních teplotách 20-25ºC, pokud jsou velmi chladné noci. Spory vyklíčí v noci na orosených plodech. Plody, které nemají v sobě vhodné protilátky, jsou napadeny velmi rychle. Tvorba vlastních protilátek se může podle dostupné literatury vyvolat i stykem s metabolity monilie v (pro monilii) nevhodném počasí nebo chemickým stresem při postřiku. Vlastní protilátky fungují i v okamžiku, kdy je postřik dávno spláchnutý několika dešti.

Ještě takovou zajímavost. Všiml jsem si u padaných meruněk, že počínající pomalu se šířící hnilobu přednostně žerou mravenci, kteří plod často dočistí do (pro kvas) použitelné podoby.