Ty prasklé švestky překvapivě nehnijí

Ano, kromě různé stavby slupky a buněčné stěny je tato odlišnost způsobena odlišnými a druhově specifickými fytoalexiny. Patří k nim např. i terpenoidy, alkaloidy, flavonoidy a mnoho dalších sekundárních metabolitů. Různé druhy ovoce produkují různé druhy těchto látek na základě různých podnětů. Fytoalexiny se produkují při styku s potenciálním škodlivým činitelem (bakterie, plíseň, houba, roztoč...). Jejich tvorba se někdy záměrně vyvolává stresem po postřiku chemickou látkou. Tato látka (řekněme např. měďnatá sůl) vyvolá stres a následnou tvorbu obranných látek. Ty se tvoří nejvíce ve slupce. Jeden známý stříká hrozny sodou, která nemusí sama působit fungicidně, ale vyvolá obrannou reakci plodů.

Co je nám to platné, když ten správný protimoniliový stres ještě neumíme řídit. Budeme muset vymyslet něco jako vakcínu s oslabenou monilií.