Stříkat každé jaro? Ono to není tak jednoduché. Nemusíte mít zahradu zamořenou víc než ostatní okolo. Jen ještě třeba nevíte, jak to vlastně včas poznat. Vše se odvíjí od toho jestli je teplo, sucho, mokro nebo zima a jak se řečené střídá, prolíná. Každé počasí něco tlumí, něco probouzí. Asi byste měl ošetřovat rostliny proti chorobám či škůdcům nejen na jaře. Nebo sázet jen to o čem se říká, že ničím netrpí. Nejhorší je, že se časem objeví něco i na těch ničím netrpících rostlinách. Vemte si třeba jírovec a klíněnku, výskyt amerického padlí po odsíření, nástup rzi hrušňové, letos monilióza nejen na peckovinách... Mnohé se dá řešit výběrem toho správného místa, dodržováním správné vzdálenosti stromů, jejich řezem, alternativními přípravky (biopreparáty, predátoři škůdců, ekologické postřiky...) ale musí se použít včas, mnohdy již preventivně - podle toho jestli je sucho, nebo mokro, teplo, zima, což mnohdy není tak složité, když pojednání o chorobě či škůdci začíná slovy: vyskytuje se obyčejně za suchého a teplého (mokrého, studeného počasí + další kombinace) v době rašení listů (květu, zrání plodů...)... Poradna tady je fajn, ale ty napadené listy už nezachráníte a pokud napadení přesáhne určitou míru, klesá například násada květů na příští rok, mrazuvzdornost stromů... Skoro nic nesvedete proti kroupám, mrazům, vichřicím, ale v boji proti chorobám a škůdcům můžete být úspěšný. Téměř u každé pěstované rostliny je to podobné jako u brambor, jak píše P.Z. Něco z počtu přípravků srazí vhodná odrůda, něco správné stanoviště, něco vlastní aktivita (pokud nemáte brambor hektar, tak ruční sběr mandelinky). Přes všechno to je zahrada radost. Možná i pro tu trochu strachu jak vše dopadne.