Vypěstování broskve z pecky

Dobrý den,
slyšela jsem o paní, která vypěstovala broskev z pecky, která jí úžasně plodí. Ráda bych to také zkusila...a tak se chci zeptat...mám dát pecku přímo do půdy?? Nebo jak jinak mám vypěstovat broskev z pecky. Děkuji za radu a přeji všem krásné letní dny. Jana

S pěstováním broskví  z pecky mám dobré zkušenosti. Nejlépe je poškozené přezrálé plody které opadají sami a nejsou vhodné ke konzumaci vzít a tak jak jsou zahrabat do země , někam do stínu (pod strom) kde zem moc nepřesychá . Rozhodně nepočítejte s tím, že vám vzejde všechno a tak nešetřete. Na stanoviště přesazujte až budou semenáčky alespoň metrové . tak za dva roky a rozhodně v předjaří. Ve velkovýrobě se používají pro větší úspěšnost různé formy úpravy pecek s tím se ale nezatěžujte. Ještě si dovolím Vás upozornit, že to co vyroste, nemusí být totožné s mateřskou rostlinou. Pokud máte zájem o více informací tak doporučuji knihu  Pěstujeme broskvoně, Zdeněk Bažant a kolektiv , Grada 2003 Hodně úspěchů JP..

Moc děkuji a přeji Vám krásné léto...:-)..Jana

Souhlasím, jen bych upřesnil. Místo v předjaří sázejte až na jaře - v dubnu. Chcete-li si dát práci, vysejte broskve přímo na místo , kde budou růst, nebude třeba je přesazovat, jen ponecháte jednu. Do půdy dejte hodně písku. Plody nebudou stejné jako původní odrůda, ale mohou být podobné, broskve jsou samosprašné, tedy půjde o vnitrodruhového křížence
   Jiný způsob je stratifikace pecek přes zimu ve vlhkém písku (zřeba v záhonu, skleníku nebo chladném sklepě). Na jaře pak pecky snadno vyluštíte a naklíčená semena vysadíte do květináčů . během roku mohou vyrůst až několik desítek cm. Zasadit je s kořenovým balem je možno kdykoli, jen je dobré je chránit před mrazem.

Použijte pecku z prvních broskví pěstovanou u nás nebo v podobné oblasti, ne z dovezené broskve odněkud z tepla. Je potom velká pravděpodobnost, že to bude odrůda, která u nás dozraje. Po konzumaci ovoce se pecky dají do půdy. Na jaře po roztání sněhu se vyberou a já tyto pecky loupu ve svěráku. Jiným způsobem se jádra poškodí, ale ve svěráku, když pomalu přitahuji, pecka krásně praskne podélně na dvě půlky a jádro se vyloupne neporušené. To se pak sadí. U nás je těžká jílovitá půda, kupované broskve trpí a rychle odcházejí, ty z pecky se mně zdá, že jsou odolnější.

Dobrý den, měla jsem na zahradě 7 broskvoní z pecek, 5 stromů a dva keře. Nevím proč rostlo každé jinak, zahrádku jsem tak již koupila, ale na keřích bylo broskví méně, ale krásné červené a jen o něco málo menší nežli koupené, zato na vzroslích několika metrových stromech bylo ,,broskviček" mnoho, ale k ničemu. průměrná velikost byla asi jako větší třešně, plody tvrdé zelené a hlavně veškerá ,,úroda" do poloviny léta opadala. Sromy jsem na podzim nechala vykácet, keře letos opět krásně plodí. To je má zkušenost a vám přeji mnoho úspěchů. Jana

No ono je to svým způsobem loterie. Nejjistější jsou asi pecky od osvědčené broskve od souseda.  Pokud někdo zasadí pecky z nějaké španělské nebo dokonce africké broskve, asi z toho nic nebude. I odrůdy se mění. Kdysi před takovými 30 lety byly broskve vypěstované z pecky poměrně malé, i když změkly nikdy nebyly červené, jen brčálově zelené a chuť nikdy nebyla sladká i když jinak broskvová. Dneska když se trefí správná pecka z správné broskve, jsou stejně červené jako ty kupované, často i sladké, jen o něco menší než ty kupované.

Takže je jedno jestli zasadím celou pecku? Nebo musím vyloupat z pecky jádro a to pak zasadit?

Návod na loupání viz příspěvek z 29.8.2006 viz výše. Můj soused chodil po broskvovém sadu a vykopával ty co samy vyrostly a ty pak rouboval

Nejlepší pecky na podnož jsou z tzv.vinohradnických broskví.Pokud už sejete semeno kulturní odrudy, tak pouze pozdní odrudy. Rané jsou nevhodné.