Vážený p.M.V. a další-ano, je jiná doba. Mění se i jazyk, jeho chápání -bohužel někdy nesprávně!
Ovoce hnojíme ke stromu-r. 1890- tehdy to znamenalo, že se hospodář stoja opřel-byv pravákem-levým ramenem o kmen-byv levákem-opačně-a jal se metati střídmou hrstí vzácný ledek chilský široce pod plodnici, kráčíc přitom jako rak, by zrakem jistil rovné půdy pokrytí, podrážkami dílo svoje nerušil. Posledních asi 30 roků si mnoho pěstitelů větu-Ovoce hnojíme ke stromu- vyloží tak, že nafrkají koncentrované-gran.hnojivo na kmen. Kdo nad svým dílem více, lépe, jasněji dumal-dřívější předek či dnešní-jak ho nazvat-zadek?
. Stejné to může být s dědečkem, co vyprávěl, že pohodil hřebále pod hrušku-a myslel tím zakopat, zarýt. Ono takové hození očkem po líbivém protějšku... čeština je pěkný Babylon, viďte
! S.P.,Ch.
