Royal Glory a spol

Nic podobne som na GF677 nezaznamenal, ani na mojich mladych 1-2 rocnych stromoch, ani na rozne starych susedovych. My tu momentalne vsetky broskyne sadime na GF677, lebo tu je ilovita poda s vysokym obsahom vapna, kde broskynovy semenac neprosperuje. Teplo urcite vacsie ako v Pardubiciach (Trnava). Je pravda, ze dostavaju doplnkovu zavlahu, no nie extra pravidelne. Il sice drzi vodu lepsie nez piesok, ale nezda sa mi pravdepodobne, aby to vadnutie sposobila GF677. Navyse pan Petr myslim spominal, ze tam ma tiez il.

A GF 677 na jílu prosperuje lépe než broskvoňový semenáč?

GF677 je broskynomandla, takze znasa vyrazne vyssi obsah vapna nez semenac, ktory sa tu nikdy dlheho veku nedozije. Zvycajne - kym este nekoreni vo vacsich hlbkach - to ako tak ide, lebo vrchna podna vrstva je predsalen trochu vzdusnejsia a trochu aj kvalitnejsia, lebo je miestami premiesana so sprasou, ktora tu kedysi bola navezena na miesta, kde bola staodoly a podobne hospodarske stavby. To kvoli tomu, ze kedysi tu bola vysoko spodna voda a z casu na cas zaplavy z Vahu, kym ho nezregulovali. Nasledne ale zacne trpiet silnou chlorozou a postupne odumrie alebo ten strom v okamihu trafi slak. Semenac patri do lahkych pod, tu sa jeho korene udusia. Odskusane na BSB, Rubire aj Montclare. Oficialne je GF677 vyslachtena pre skor lahsie pody s vysokym obsahom vapna - ktore sa v stredomori vraj vyskytuju velmi casto. Ale zatial sa ukazuje, ze je vhodna aj do takychto tazsich pod, chloroticke priznaky oproti semenacu minimalne a to schvalne nehnojim zelezom, aby som si to otestoval. Mam len 1-2 rocne stromy, takze kriticka doba este nenastala, no sused ma 6-8 rocne, stihle vretena 4-5 metrove, krasne stromy. Aby som upresnil - poda tu je oficialne luzna poda oglejena, co je poda skor ilovita nez hlinita. GF677 ma vyhodu aj v tom, ze rastie bujnejsie nez semenac, co je super, lebo v horsich podnych podmienkach sa lepsie vyrovna s nepriaznou osudu a navyse ak mam 4-5 m vysoke vreteno, tak ak mi aj prizemne mrazy na jar znicia urodu v 2-3 m naspodu, tak navrchu vzdy nieco zostane. Este by sa tu dali pouzit slivkove podpniky - st.julien, myrobalan... ale kvoli unave pody ich radsej nepouzivam, lebo na myrobalane tu boli slivky aj marhule. Neskor mozno skusim aj mandlu - ale ta ma ist vraj do lahsich pod. Nuz ale to sa pise aj o GF677... 

Este ale treba zvazit aj to, v akych teplotnych podmienkach ta ilovita poda je. U nas pri Trnave je aspon tak teplo na Juznej Morave, no niekde v okrajovych oblastiach by chladnejsie pocasie hlavne na jar mandli a broskynomandli vyhovovat nemuselo. Treba vyskusat. Ak nie, tak zostavaju slivkove podpniky.

cudujem sa, ze v duzine nevidim cervene sfarbenie. Royal Glory ho ma menej nez Royal Gem, no stale znacne mnozstvo.

Dalších místy až temně červenofialových plodů (viz. fotky) se u Royal Glory jen tak nedočkáme. Jak si stojí u Vás, pane Mikeši?

Odrůdu Royal Glory nemám.

A co příspěvek ze 7.8. 2015 v tomto vlákně?

To byly plody ze sadů na jižní Moravě.

Viacere zdroje oznacuju Royal Glory ako odolnu voci kuceravitosti a vhodnu pre ekologicke pestovanie bez postrekov. Napr aj skolka Plantex, predajcovia Klivia Bratislava, zahradnictvo Limbach.
Bohuzial to nie je pravda. Bez postreku strom silne trpi chorobou.
Aj v zavere porovnavacieho pokusore na Viedenskej univerzite pri pestovani broskyn bez postrekov - vraveli, ze Royal Glory nie je vhodna na pestovanie bez postrekov. V porovnani s klasickou Redhaven vysla Royal Glory horsie cca po kazdej stranke kuceravitost, monilioza, odolnost voci mrazu atd.
Susedova Redhaven bez postreku nebola viac kuceravita ako moja Royal Glory s jednym zle nacasovanym (neskorym) postrekom Sulkou.