Řízkování

Zdravím pane Palo a prosím o radu v této věci: pěstuji odrůdy Red Haven, Harbinger a Harbrite. Kadeřavost i ostatní choroby zvládám, úroda by byla každý rok velká, ale kolem 50 % broskví je napadeno a znehodnoceno vosami. Lapače, které se mně osvědčují u révy, u broskví nezabírají. Neznáte odrůdu, míň lákavou a napadanou vosami? Za radu děkuje jenamater.

Dobrý večer pán Jenamater! Pokúsim sa odpovedať Vám aj pánovi pH:

Klasiku Red Haven aj veľmi skorú Harbinger som pestoval tiež. Tá mi v polo-okrajových podmienkach pestovania dozrievala už koncom júna. Problémy s nabodávaním osami som našťastie nemal. Myslím si, že skôr ako na odrode záleží na tom, či majú osy v okolí stromov vytvorené podmienky na stavbu hniezd. Ideálne sú strechy rodinných domov v prídomových záhradkách. Každé leto tiež nie je rovnaké. Dúfajme, že po tejto Ruskej zime bude ich výskyt menší. Viac poznatkov o lákavosti jednotlivých odrôd pre osy by možno zverejnil pán David. PETky so sirupom zavesené v blízkosti stromov ostanú asi naďalej tým najlacnejším a súčasne najúčinnejším riešením. Vlani som vypozoroval, že oveľa väčším lákadlom pre osy boli kúsky surového bravčového mäsa na tanierku.

K otázke o rezkovaní broskýň: Možné to je, ale robí sa to výnimočne. V praxi sa prevažne očkujú na podpníky, ktoré majú výhodnejšie vlastnosti, najmä v súvislosti s obsahom vápnika v pôde, ako samotná broskyňa. O množení broskýň rezkami už v tomto vlákne bolo písané. Stimulátor, správny substrát, parenisko s tieniacimi rohožami a. i. sú nevyhnutnosťou. Táto cesta vypestovania stromčeka je ale zdĺhavejšia (podobne ako pestovanie meristémových kultúr) a nedáva u broskýň zmysel, nakoľko generatívne množené broskyne vo vysokom stupni prenášajú geneticky fixované vlastnosti (veľkosť plodov) na potomstvo.

osobně si myslím, že množit ovocné stromy z větví je možné, (zkouším asi 4 měsíce)

kdyby si někdo chtěl hrát, volím tento postup... nařežu větvičky, řezy namočím do včelího vosku (používám materiál rovnou z včelách plástů i s košilkama roztavený v hrnečku nad ohnem, (asi by šel použít jakýkoli vosk, všelí je prý antibakteriální.. něco z obou stran něco jen nahoře, větvičky rozdělím na 4 skupiny, dvě zasadím rovnou do země, do květináče, udržuji pod igelitovým pytlíkem, v kterém se prodávají rohlíky,  stále vlhké, někdy dávám pod květináč podmisku, kde nechávám vodu, hlínu lehce podpořím hnojivem, nesmí zaschnout!!! vždy je těžké rozhodnout, kdy hrozí uhnití, kdy zaschnutí..,... další dvě skupiny roubů, dám na prvních 4-6 týdnů do pet lahví, zavřených, na dně cca 2-4 cm vody, každý den vodu vyměním, roub y postříkám jemne v lahvi hadicí, větve zhrubnou, objeví se na nich něco jako vyrážka. která je podle mě schopná nasávat vodu, po 4-6 nedělích dám také do květináčů, s hlínou, podle mě nasávají vodu lépe, než první 2 skupiny,. osobně dle potřeby zalévám, teplé dny až 4x denně, chladnější dn y se snažím aspon 2x, žádný den jsem zatím zálivku nevynechal... (opruz) zatím po asi 5 měsích mi minimálně půlka z řízků žije, dokonce část ted v říjnu vykvetla..většina listy nemá, ale je zelená,.  jestli zakořenily nebo přežijí zimu zatím netuším...   kdo si chce hrát, můžete zkusit, najaře, zda budete mít štěstí, zkouším jabloně švestky, merunky i broskve, hrušky,  od všech druhů mi něco žije. 

sice je to hodně náročné, n ato že každý den musíte, ale zabere to tak 5 minut,  kdyby se zadařilo, budu mít pravokořené rostliny, nikoli nějaké roubované srostence... kteří leckdy trpí špatnou afinitou mezi podnoží a stromem nahoře.. a vpodstatě od vzniku je v nich namontované kurvítko.. 

podařilo se mi již vypěstovat Air learingem (igelit, oškrábaná kůra, chumáč hlíny n a větvy popsáno na youtube např..)dvě sazenice jabloně druh bohemia, kořeny cca 10 cm.... bohužel jiné ovoce se mi zatím nepovedlo (u jedné švestky jsem měl velký zával bíleho kadmia nebo co to je, ale uřízl jsem ho asi brzy, sazenice v zemi ještě nebyla zralá n a samostatný život a uschla, to samé jablon průsvitné bílé, měl jsem znovu zabalit a počkat, až hodí kořeny ((trvá to rok až dva než to pustí kořeny...)bohužel v dalších 16 pokusech jsem neuspěl, nejméně se mi dařilo u merunek, peckovin, odcházeli nejdříve, ale i tak pár měsíců přežili s oholenou kůrou, takže věřím že to jde, jen je potřeb a vymyslet jak.   Každopádně, je to pro hračičky, s velkou vytrvalostí a fantazií, jak by to bylo nejlepší...

Množit takto stromky jistě lze. Moc výhod to však nemá. Spíše samé nevýhody. To vaše tzv. kurvítko je právě jedna z největších výhod. Ovlivňuje velikost stromku, plodnost. Zkuste zakopat jabloň tak, aby zpravokořenila a pak porovnejte plodnost. P

dekuji za tyhle informace, rizkovani ovocnych stromku se mi zda zajimavejsi taky porad neco zkousim, ale to s temi pet lahvemi vypada zajimave.Je tam vlhko a teplo takze jdu na to...