Klejotok



rosti&slavik - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1017) - 179.38 (?)
8.1.2014 16:22

Já jsem kupříkladu letos připravil asi deset širokých jam pro výsadbu broskvoní(další mě čekají),které budu sadit za rok, za dva.Přivezl jsem od řeky furu říčního písku, který jsem po vrstvách míchal se zeminou, kompostem,a ročním uleželým hnojem.Přidal superfosfát, draslo.Spodní část,jílovitého podkladu jsem vyvezl na pole.

Stejně je překvapující,že vyvezený čistý jíl se po dvou rocích na povrchu mění v hnědozem,až černozem-asi tam probíhají oxidace nejen železných prvků.

Pokud bych tyto operace neudělal s předstihem, a pouze při výsadbě přidal po obvodu vykopané širší jámy uleželý hnůj, nebylo by to dobře.Hnůj by byl v daném roce zdrojem dusíku příliž dlouho-až do podzimu,i déle, a nutil by stromek k vegetačnímu životu už v době, kdy má nastoupit dormance.V zimě (neplatí pro tento teplý ráz počasí)by většina stromku zmrzla.

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   Předchozí příspěvky  |  1,  2,  3,  4,  5   
               
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 92.38 (?), 8.1.2014 14:12

Špatně čtete. Psal jsem naopak, že lokální léčba pomáhá. Stejně tak pomáhá ošetření klejotoku vyříznutím, desinfekcí a zatřením. Ale obojí neřeší příčinu. Léčba kauzální je někdy problematická - jak ten diabetes, tak ta špatná půda, vlhká, těžká s vysokou spodní vodou. Vykopat strom, vylehčit a vyměnit 3 kubíky zeminy nelze, stejně jako netransplantujeme nový pankreas. Ale trochu můžeme pomoci - správnou přípravou půdy před výsadbou, volbou místa, zkypřením, provzdušněním, optimální výživou,  tak jako dietou a substituci inzulínu.
     Nikdy jsem nepsal, že klejotok se nemá ošetřovat. Ale bavíme-li se o jeho příčinách, tak tupé řezací nástroje nebo nezatřené rány jimi nejsou. A ranky po opadaném listí už vůbec ne. Klejotok povětšinou vzniká na starším dřevě, kde listy dávno nerostou.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
rosti&slavik - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1017) - 179.38 (?), 8.1.2014 14:46

Přesnou příčinu neznáme.Může být jedna, nebo v kombinaci s jinými.Variant je je více.Pokud je mezi nimi špatná, jílovitá,kamenitá půda, vysoká spodní voda, zamokření,můžeme čekat až stromek zhyne.Půdní podmínky následně upravit, a koupit stromek nový.Nebo mu pomoct hned s nejistým výsledkem.

Některá řešení se nabízí.Meliorace, odvodnění,částečná obměna tenkého, hlubokého půdního profilu se začátkem jeden metr, nebo více od kmene i s tím rizikem, že se přesahující kořeny zakrátí.Nejbližší půdu zkypřit, částečně obměnit npř.kompostem, jemným pískem.Více pískové kvalitní, propustné,černé zeminy mají broskvoně rády.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 92.38 (?), 8.1.2014 14:51

Příspěvek jsem opravdu dodatečně neupravoval.
S ostatním víceméně souhlasím.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
rosti&slavik - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1017) - 179.38 (?), 8.1.2014 15:18

Odstraněním větve, výhonu z jednoletého, nebo víceletého dřeva nevhodným nástrojem, kdy po řezu vnikají čipky, otřepy broskvoň špatně snáší, a hojí-má křehké dřevo. Následné hojení roztřepených, neošetřených ran v nevhodnou dobu(například nyní v době veg. klidu)může být zdrojem infekce, a klejotoku.Každé poranění dřeva, kůry je vstupní brána pro infekci, která se může i v budoucnu klejotokem projevit

Velkopěstitelé mají většinou stromů hodně, a na kvalitu řezu nehledí,hledět nemusí.U nich jde prvotně o to jak za stanovenou dobu ostříhat co nejvíc stromů,případné ztráty brzo nahradí novými kusy.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
jarda7 - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (641) - 22.63 (?), 8.1.2014 16:00

Nejsem sice velkopěstitel, ale vysadil jsem před 8 - 10 lety postupně 60 broskvoní - semenáčů z pecek. 1 Harbingera jsem koupil, už je v Pánu. Vycházel jsem ze zkušeností mého otce, který vysadil asi 15 koupených broskvoní různých cv, postupně mu všechny po 5 - 7 letech odešly.

Moje semenáče jsou v plné plodnosti, ale každý rok některý uschne - s klejotokem nebo bez něj. Plody jsou průměrné kvality, některé překvapivě nadprůměrné - ty se snažím množit.

Ty,  které žijí a plodí mají klejotok nebo ne.

Řez provádím minimálně, jen uschlé, nedostupné nebo překážející větve, obvykle v květu.

Stříkám Kuprikolem po opadu listu, při rašení Dithane Neo nebo Syllit a pod.

Domnívám se, že klejotok je projevem nerovnováhy v životních podmínkách broskvoní, narušení mrazem atd. Klejotok zaschne a rána se zhojí (nebo ne)..

Já to řeším tak, že uhynulé stromy nahradím dalšími semenáčky, aby mi nebylo líto drahých stromků. Chápu, že to nemusí být řešení pro toho, kdo má na zahrádce 1-2 broskvoně, tomu ale poradit neumím.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
rosti&slavik - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1017) - 179.38 (?), 8.1.2014 16:22

Já jsem kupříkladu letos připravil asi deset širokých jam pro výsadbu broskvoní(další mě čekají),které budu sadit za rok, za dva.Přivezl jsem od řeky furu říčního písku, který jsem po vrstvách míchal se zeminou, kompostem,a ročním uleželým hnojem.Přidal superfosfát, draslo.Spodní část,jílovitého podkladu jsem vyvezl na pole.

Stejně je překvapující,že vyvezený čistý jíl se po dvou rocích na povrchu mění v hnědozem,až černozem-asi tam probíhají oxidace nejen železných prvků.

Pokud bych tyto operace neudělal s předstihem, a pouze při výsadbě přidal po obvodu vykopané širší jámy uleželý hnůj, nebylo by to dobře.Hnůj by byl v daném roce zdrojem dusíku příliž dlouho-až do podzimu,i déle, a nutil by stromek k vegetačnímu životu už v době, kdy má nastoupit dormance.V zimě (neplatí pro tento teplý ráz počasí)by většina stromku zmrzla.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 4.7 (?), 8.1.2014 18:22

"Stejně je překvapující, že vyvezený čistý jíl se po dvou rocích na povrchu mění v hnědozem, až černozem-asi tam probíhají oxidace nejen železných prvků."

No toto je skoro chemicke perpetum mobile. Cisty il sa zial nikdy nepremeni na cernozem. Mozno ho splachnu dazde a zostane len cernozem.smiley

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
jarda7 - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (641) - 0.127 (?), 10.1.2014 15:35

P. rostislaviku - mohl byste upřesnit tu koncentraci octa?

Běžně nakupuji ocet 8% - znamená to, že se má tímto octem přímo ošetřit rána nebo se tento ocet ředí na 8% roztok? Výsledná koncentrace by pak byla 0,64% kyseliny octové konc. Dík. J.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
rosti&slavik - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1017) - 179.38 (?), 10.1.2014 18:24

Ano,8%ní ocet, který běžně dostanete koupit, už netřeba ředit.Uvedená koncentrace octa byla zmíněna proto, že je takový běžně v prodeji.Pokud by byl více procentní, pravděpodobně ani taková koncentrace by nezpůsobila žádné škody, ale vyzkoušeno to nemám.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
rosti&slavik - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1017) - 179.38 (?), 10.1.2014 18:31

Zajimavý názor jsem zaznamenal na stránkách ČZS, autor: Ivan Dvořák 2008-04-19 20:40:03.Podotýkám, že vyzkoušeno takový postup nemám, ale za zveřejnění stojí.Co si o tom myslíte vy?


Ještě proti klejotoku už od výsadby. Pokud nejste někde v oblasti na vápencích, spraších, dejte pod stromek "srdce". Buď kus vápence, betonu, půl kýble omítky, hašeného vápna, mletého vápence. Asi 50-60 cm hluboko vysypte tu hmotu, dejte na to vrstvu 10-20 cm zeminy a teprve nad ni sázejte broskev, meruňku, třešeň, višeň, slivoň - prostě peckovinu. Broskev má "řídké dřevo" a prostupnou kůru. V rašení pomůže i obalení kmínku textilií a její vlhčení až do pořádného vyrašení, začátku růstu.
Broskev ostříhejte raději hned - podle toho, jestli budete chtít mít korunu s terminálem, nebo kotlovou. Mladičký stromek, pokud nemá založenou korunku vemte tvrdě, jako mladé jabloně. Jsem také zastánce poměru kořenů a nadzemní části 1:1. Broskev starší, v místě zakořeněná raší poměrně brzy, když ale nový stromek přinesete, má mít živé, nesvraštělé větévky, živé pupeny. Novému stromku to rašení bude trvat zdánlivě dlouho. Pupeny prorazí, ale pak jakoby čekají - do doby než se půda ohřeje na 10°C, až pak se kořeny probudí, začnou se hojit a růst, no a teprve potom začne více růst i vršek.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3,  4,  5   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika