Pokud si sám stromek vypěstujete bez přesazení, máte daleko větší šanci se dočkat jeho dlouhověkosti i produkční schopnosti 15-20 let samozřejmě v závislosti na dalších podmínkách, zejména klimatických a půdních. Ještě se vrátím ke článku ze 4.3. -  to bude asi hodně zajímat p. Karlose. Stromky vypěstované na všech uvedených slivoňových typech vhodných do těžších, studených i kyselejších půd, na které se naštěpují broskvoně, podle G. Čejky netrpí klejotokem. Další výhodou je, že se mohou úspěšně přesazovat i na podzim, popř. i po třech letech. U myrobalánu jsem se dočetl, že se spíše hodí do štěrkovitých půd, ne však studených.  A ještě k diskusi k vysazování broskvoní na běžných podnožích. Je jasné, že v našich klimatických podmínkách má rozhodující vliv na ujímání stromků jarní termín výsadby způsobem "z půdy do půdy". Školky ale mají zájem expedovat broskvoně bohužel už na podzim, a to ze dvou důvodů: včasné uvolnění pozemku pro následnou kulturu na jaře a dále přenesení zodpovědnosti za hotový materiál na pěstitele. Stromky vyorané na podzim mají většinou zelenou kůru, ta přes zimu intenzivně vypařuje vodu a poškozený kořenový systém nestačí vodu doplňovat.. Některé školky  odborně uchovávají přes zimu vyorané stromky zakryté vlhkým materiálem nasypaným až po korunku, např. pískem, ve svých halách. Častěji se ale setkáváme na jaře se stromky se svraštělou kůrou, vybereme si ty, které alespoň trochu raší. Pomáháme si před jejich výsadbou oživováním máčením ve vodě. Může se tedy stát, že stromek neroste podle našich představ. Nenabádám, abyste stromky nekupovali, ale ostražitě vybírali podle jejich zdravotního stavu. Také já jsem kdysi zkusil zasadit broskvoně na podzim, stromky jsem důkladně obalil papírem a přihrnul půdou. Do dalšího podzimu mi stromky odešly.  Také jsem  zakopal stromky do járku, jen korunku jsem přikryl větvičkami jehličnanů - opět jsem byl méně úspěšný. Ale třeba to někdo zkusil jinak a poradí případným zájemcům. I.H.