Kouzlo smáčedel používaných k přípravě postřiků je v tom, že po zaschnutí postřiku už další ovlhčení nedisperguje aplikovaný postřik a ten se tak nesmývá. Já mám na stromku slivoně Opál už tři roky nesmytý flek, kde se mi obtiskla jedna pomenší "sedimentace" do hadičky rosiče.

Jar a ostatní prostředky pro mytí a usnadnění oplachu nejsou dle mého názoru tak vhodné, protože právě umožňují redispergaci při následném ovlhčení a smývání prostředku. Při cenách "náhražek" a speciálně k tomu určených přípravků se mi nevyplatí experimentovat, páč se supersmáčedly mám dávku na 10 litrů postřiku cca 3× levnější.

Ohledně obrázkové citace jsem trochu skeptický, protože navržené dávkování je nezávislé na tapu použitého saponátu a tudíž obsah tenzidů se může lišit až pětinásobně (mezi sebou).... a až o desetinásobek oproti obsahu účinné složky v agrochemickém přípravku. Jisté je, že vždy bude takovýto uživatel na pů cesty mezi "nepoužít nic" a "použít doporučené prostředky".

SfK.