Podobnými chlorotickými projevy, jaké jsou k vidění na zdejších fotkách začne trpět v průběhu sezony mnoho broskvoní. Jednu podobnou "zděděnou" nám také na nové zahradě. Loňskou sezonou prošla broskvička bez problému a dala slušnou úrodu bělomasých plodů. Letos zjara květy vymrzly, takže se na stromku urodila jen jedna broskev. Přesto již v průběhu suchého července začaly některé starší listy červenat a posléze žloutnout. V mokrém a chladném srpnu to výrazně zesílilo, odhaduji, že stromek k dnešku již shodil přibližně 1/3 listů. Záměrně jsem ničím nehnojil, abych na tomto "zkušebním stromku", se kterým do budoucna nepočítám, otestoval vliv hnojení dusíkem na tyto chlorotické projevy. Oproti jiným pěstitelům mám určitou výhodu v tom, že jsem si na tomto pozemku nechal udělat půdní rozbor, i když to primárně nebylo kvůli ovocným stromům. Takže znám přibližně složení zdejší půdy a její nedostatky. Neznám však složení půdy a stav její vyčerpanosti v bezprostředním okolí této broskvoně a hlavně uvnitř jejího kořenového balu. Zde jsem vzorky pro půdní rozbor neodebíral. Myslím si, že se to tady bude od jiných míst v zahradě diametrálně lišit, protože stromek si to, co potřeboval, už z půdy odebral a nikdo nikdy to tam zpátky nedoplnil. Z vlastních zkušeností s pěstováním broskvoní v minulých letech na jiném pozemku mám pocit, že pro jejich zdravou výživu je rozhodující dusík. Toto si chci u daného stromku ověřit. Proto jej letos, s krutostí sobě vlastní, ponechám napospas přirozenému vývoji. V předjaří a na jaře příštího roku mu však uchystám výživovou nálož v podobě koktejlu granulovaných slepičinců a Cereritu. Žádné mikroprvky, žádné cílené dorovnávání půdních deficitů do optima pro broskvoně. Očekávám, že po tomto jednoduchém zásahu bude příští rok stromek zelený jako brčál.