Jsou dvě metodiky udržovacího šlechtění. První používá několikanásobnou selekci a druhá InVitro meristémové kultury. V domácích amatérských podmínkách přirozeně nemůžete použít meristémové kultury. Ty klíčky jsou někde napůl cesty k tomu meristému, ale chybí tam to základní - testování částí při každém dělení koláče získaného mikropropagací (PCR a ELISA testy). Proto je v běžných podmínkách použitelná spíše metoda opakované selekce porostů (negativní selekce a pozitivní selekce). Obvykle se sází brambory z předchozí sklizně selektované podle kvality a velikosti. Protože je žádoucí vyrovnaná velikost hlíz, není vhodné sázet ty největší brambory, ale ty ze sazenic, pod kterými byla největší vyrovnaná úroda (např 17 hlíz po 180 - 220 g + nějaká drobošť). Je potřeba vyřadit brambory, kde pod sazenicí byly některé kusy napadené strupovitostí. Pokud chcete být pečlivější, můžete sadbu ještě třídit podrobněji na elitu a standard. Pak elitu sázíte na opačný konec, než kde budete dobývat nové brambory před hlavní sklizní. V průběhu vegetace odstraníte při negativní selekci rostliny, které budou pochybné (tedy třeba ty s tou svinutkou). Při sklizni pak postupujete od konce s elitou a třídíte podle sazenic na elitu a standard_I. když dojdete na hranici mezi elitou a standardem, tak třídíte na standard_II a konzum. Pak pokračujete s výběrem sadby tak, že z elity vyberete hlízy sice menší než je průměrná velikost, ale s maximálním počem mělkých oček. Stranou dáváte hlízy menší než sadbové a na druhou stranu, hlízy větší než sadbové nebo ty v sadbové velikosti s hluboko vpadlými očky. Když máte hotovo, porovnáte váhu a počet kusů vybrané sadby s množstvím použitým k sázení v aktuálním roce. Pokud je toho více, je možné standard a oddělené frakce elity spjit s hromádkou konzumní. Pokud nestačí, vybírají se hlízy vhodné k sázení z kupičky standard_II. Je dobré mít na skladovací ztráty cca 10% navíc v počtu kusů 30% hmotnostně (ztráta prodýcháním).
A tak dokola..
Pokud je Vám líto, vyřazovat největší hlízy z kategorie původně_elita do konzumní směsi, tak můžete zkusit vzít jednu_velikou hlízu pocházející z početného hnízda a uložit ji do lísky s elitou. Tu pak v následujícím roce sázíte jako krájenou sadbu. Dílky krájené sadby by měly mít stejnou hmotnost jako vybraná velikost sadbové hlízy (cca 50-80 g). Budete pak mít při sklizni srovnání, jestli se elita nezvrhává a jestli je standard stabilní. Dobré je, aby jste se oddělením a točením "sadbového_desátku" dostali na cca 3-5% z sklizně. Sázet větší hlízy a prosázet 5-10% sklizně je opravdu zbytečné a nepřináší žádné zdravotní benefity. Druhý extrém = sázení příliš drobné sadby nebo příliš drobných výkrojků nepřináší také žádoucí efekt. S drobnou sadbou máte tendenci sázet hustěji než doporučuje šlechtitel (zpravidla 3-4 rostliny do bm řádku) a tím je pak úroda drobnější. Tj. sadbová brambora by měla mít minimálně 40g a maximálně 80g (mediám 50g). Toho jevu, že příliš hustý porost dává drobné brambory v počtu daném odrůdovou vlastností se využívá při pěstování sadby jako hlavního produktu. Pak se sází 5-6 ks/bm a v pytlíku sadbových zemáků máte pak i kusy těžší než 80g, protože je nikdo nepřeřadí do konzumních. Vyřazují se pouze menší a nestandardní..
SfK.