Nestejnoměrné vzcházení ještě není žádná závada. Některá brambora může být hlouběji, jiná míň. Záleží i na poloze, jak je brambora v zemi uložena. Taková zajímavost, které se asi usmějete. Brambora má hlavu a patu. Hlava je ta strana, kde je víc oček a tou by se při ručním sázení, nebo předkličování měla hlíza uložit nahoru. Pata je samozřejmě protější strana téměř bez oček. Na té by hlíza měla stát. Při vzcházení si každá sazenice musí tato zvláštnosti dophnat svým způsobem.
Složitější je potom, když vzešlé brambory nerostou stejnoměrně a třeba některé rostou mnohem rychleji, nebo mají kadeřevější list, než ty ostatní. I když třeba jsou všechny stejně pěkně zelené. Přítomnost takto vyjimečných rostlin v porostu je známkou virových onemocnění, kterým obvykle nevěnujeme patřičnou pozornost, protože jako laici je ani neznáme. Virové choroby přenáší savý hmyz a z takového porostu není vhodné používat sadbu k dalšímu sázení. Bylo by dobře po čase nakoupit všechnu sadbu novou. Porost s virozními bramborami může dávat jinak zdravou, skladovatelnou a chutnou úrodu, ale jeho výnos postupně upadá. Staří hospodáři dělávali "výměnu sadby".
Ještě jednu poznámku. Na některém školení nás informovali, že mandelinka bramborová nelétá jen leze. Asi vycházeli z toho že napadá brambory hlavně při okraji pozemku. Já jsem to prezentoval dál a teď se musím všem, kdo si tu zprávu přečetli, omluvit. Dneska u nás létaly mandelinky jako chrousti.