Při poskytování těchto stránek nám pomáhají soubory cookie. Používáním stránek s tím vyjadřujete souhlas.
Další informace.
 Zahradní grily Weber - plynové, elektrické a lávové grily 

Brambory > Hraboši a brambory

Stránky: 1, 2   

Hraboši a brambory


host - xxx.xxx.89.29 (?)
11.2.2011 19:37
Tento příspěvek (zjistit adresu)

Tak jsem pročetla vše o strastech i slastech při pěstování brambor. To jsem před časem vzdala, protože o větší část úrody se "postarali" hraboši.

Má někdo "osvědčené" rady, na internetu už jsem pročetla kde-co, někdo radí, že nemají rádi smrad, někdo radí byliny. Podotýkám, že nemáme psa, ten se sice osvědčil ale záhony také náležitě prohrabával...

Připojit reakci   
stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   

Hraboši a brambory


Bobřík (358) - xxx.xxx.175.130 (?), 24.2.2011 19:34
Předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

  Dobrý večer. Mám zkušenos, ale je třeba ji ověřit i v dalších sezonách. Pěstuji brambory v čerstvě nakosené a hodně našlapané trávě bez hlíny 20 až 30 cm nad terénem. Ty potvory kousavé jsou všude mají vytvořené centrální chodby v ose našlapané trávy v úrovní původního terénu pod tou tlející trávou. Je zajímavé, že nad nima rostou krásné hlízy a jim se nahoru moc nechce. Domnívám se, ale nemusím mít pravdu, tráva se chová jako nově založený kompost - hřeje a rozkládá se. Pravděpodobně v těchto procesech je něco co jim vadí. Další úvaha - hryzec, hraboš se cítí doma po zemí , vrstva trávy se stále slehává a boří jejich chodby. Přirovanal bych to k člověku ,který se obloukem vyhne bahnitému měkkému terénu.  Dále mám na zahradě volně lovící 3 až 5 kusů koček, které zásadně neruším. Jsem si vědom, že tento příspěvek vybudí různé reakce, ale vážení pěstitelé, když dáme dohromady naše postřehy tak mi neříkejte, že něco nevymyslíme. Život mě naučil, že věci mnohdy složité a "neřešitelné" se dají velice dobře a efektivně řešit. Prosím pište i zdánlivé maličkosti, nebo i fantazmagorie . Může se stát, že pro někoho vyložený "blábol" může v jiném krají, podmínkách fungovat.  Zdeněk  

Obrázky:

Připojit reakci
      

Hraboši a brambory


host - xxx.xxx.104.19 (?), 24.2.2011 19:52
Předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Dobrý den pane Zdeněk Jakožto člověk co má vystudovanou zahradnickou školu, bych vám řekl že to co píšete je absolutní hovadina. Brambory ani další plodiny nemůžou přece v trávě růst, protože neobsahuje žádné živiny, a dochází tam k tlení, myslím si že spíše hnití, což probíhá za teplot až 80°C. Takže to přeci nejde. Ovšem vaše fotografie mě velmi překvapila že to jde. Jak se říká opak je pravdou. Můžete mi prosím sdělit jakých dosahujete výnosů, a jestli s tím za vegetace něco děláte? Díky L.A.
Připojit reakci
         

Hraboši a brambory


jirilan (756) - xxx.xxx.176.253 (?), 24.2.2011 21:38
Předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

V nahromaděném listí se udělají díry, přidá se trochu kompostu, vloží brambora a přihrne. Není to žádná novinka. Stačí prohlédnout fórum. Pak se přikládá posekaná tráva-mulč. Po zaschnutí natě se nechají rukou vyhrabat krásné čisté brambory. Vzniklý substrát je výborný do záhonu pro jahody. Myši asi mají v létě lepší potravu. Ale nesmí na ně přijít křeček.

Připojit reakci
         

Hraboši a brambory


Bobřík (358) - xxx.xxx.175.130 (?), 24.2.2011 21:52
Předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý večer. Já nejsem zahradník ale strojvedoucí v důchodu a nebráním se jakékoliv logické změně. Bydlel jsem ve vesničce 1 000m.n.m. a starousedlíci normálně pěstovali brambory. Já jsem taky pěstoval v hlíně a nic.Tak jsem se kouknul jak to dělají sousedi a bylo. Vlastní technologický postup jsem již psal na jiném vláknu, ale je to velice jednoduché.  Pokosí se tráva 20.5 až 28.5. Ta se nahrne do mohutných řádku o mocnosti 60 cm a šířky 100 cm. Vše se ušlápne a potom se na to položí hlízy obdobně jako do hlíny. Potom se to přikryje 10 až 15 cm trávou. Toť vše. V průběhu léta se kosí tráva a ta se stále přihrnuje. První mrazíky spalí nať a to je čas sklizně. Víte v čen je problém? Člověk nerad, velice nerad opouští svoje "dogmata" a snaží se stále setrvávat ve vyjetých kolejích. Tráva se používá jako základ do kompostu a ten je velice dobré hnojivo. Hlíza nesnáší zinu a mokro. Tím že je nějakých 30 cm nad vlastním terénem /na horách kámen, kámen a sníh i v červnu/. Tráva se mění v kompost, tudíž hřeje a při vlastním rozkladu uvolňuje živiny.Vlastní hlízy se tlačí za teplem , proto se musí tráva přihodit i do "rozvalené" natě aby je neosvítilo slunce - pak jsou zelené. Nemusí se to okopávat, neroste tam plevel, což je přímo skvělé.  Brambora pozdní zasazení dožene.  Dále jsem zjistil, že /musí se to ale dlouhodobě vyzkoušet/ hraboši a jiné potvory nejdou do nově narostlých hlíz. Není to 100 procentní, ale ten vlastní okus je minimální. Tento problém jsem rozvedl na jiném vláknu. Na fotce je úroda z 24 zasazených půlek. Co říct na závěr - stačí vyzkoušet a v září napište jak vám rostou. Přeji mnoho krásných brambor. Zdeněk  

Obrázky:

Připojit reakci
            

Hraboši a brambory


host - xxx.xxx.157.82 (?), 25.2.2011 1:30
Předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Nepochybuju, že to funguje tak jak píšete. Několikrát jsem brambory zbylé po výsadbě vyhodil na kompost, na který házím jen posekanou trávu a pak jsem se divil, že mi v té rozkládající se trávě, bez hlíny a bez ošetřování narostly brambory lepší než na záhoně. Proto letos chci vyzkoušet Vámi uvedený postup. Přeju také hodně úspěchů v pěstování..

Připojit reakci
               

Hraboši a brambory


host - xxx.xxx.135.198 (?), 25.2.2011 14:35
Předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Vynikající pane Zdeněk. Jen tak dál :D Díky moc za vysvětlení a letos to odzkouším. Hodně štěstí, jen jsem se chtěl zeptat neznáte výnosy jako čísla kolik kg z hektaru nebo menší plochy? Díky L.A.
Připojit reakci
                  

Hraboši a brambory


Bobřík (358) - xxx.xxx.175.130 (?), 25.2.2011 18:04
Předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Vynosy na hektar opravdu neznám, ale dá se to vypočítat. Jedna brambora vyprodukuje 5 až 8 velkých hlíz..To znamená, že se dostáváme k poměru 1 ku 5  /  1 ku 8. Nyní stačí vědět kolik tun se sází na 1 hektar a vynásobte to 5 nebo 8 a máte výnos z jednoho hektaru. To je můj horský výnos. Někde dole to bude daleko více odhaduji 1 ku 12. Jsem kozel zahradník a pořád se učím.  Zdeněk

Připojit reakci
                     

Hraboši a brambory


host - xxx.xxx.135.198 (?), 25.2.2011 20:40
Předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Na hektar se metodicky sází 2-4 tuny. Takže to máme 10-16 tun při sadbě 2 tun na hektar. Obvyklé výnosy jsou 20 tun z hektaru. Pěkné Pěkné L.A.
Připojit reakci
                        

Hraboši a brambory


host - xxx.xxx.33.35 (?), 25.2.2011 22:52
Předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Pane Zdeňku, i já se pokouším pěstovat zemáky v mulči jako Vy. Pěstuji je v horách ve výšce 800 m.n.m a mám s hraboši podobné zkušenosti jako Vy. Táto metóda není nová, ale málo známa široké veřejnosti. Přitom výnosy mohou být pro běžného zahradkáře velmi zajímavé, podle mojich zkušenosti v rozmezi tak jako píšete, t.j. až do 1:8 i více. Rekord jsem našel na jedné ruské stránce, kde je to až 1:19. Při výsadbě postupuji stéjným způsobem jako Vy, jen s nepatrným rozdílem, že jako první vrstvu dávam starý loňsky mulč, nebo suchou trávu, podle toho co je k dispozici. Potvrzuji, že je to způsob méně pracný - bez okopavání, přihrnování, hnojení, skoro bez plevele a v mojích podmínkach i bez mandelinky, která se zde v horách na samotě nevyskytuje. A hlavně sběr je podstatně jednodužší. Jediným problémem jsou hraboši. Předloni jsem jsem tuto metodu zkoušel poprve a měl jsem pěknou úrodu /cca 1:8/, ale vloni zemáky objevili hraboši a byla to katastrofa - ztráty větší než 50%. Zásadně napadaly zemaky zespodu, tak jak píšete. Některé trsy byly zničené na 100%. Trsy, které byly vyše v mulčí byly většinou v pořádku. Tento rok chci vyzkoušet mechanickou zábranu. Koupil jsem husté králičí pletivo, které položim na zem, spojim v jednu plochu a vytvořím okraje 30 cm vysoké se zahybem 5 cm v horní části. Tak vytvořím takovou vaňu, do které dám na dno loňský mulč, na ten položim zemáky a dále budu postupovat známym způsobem. Ovoce a zemáky pěstuje zásadně bez chémie a proto ani proti hrabošům nechci používat dýmovnice nebo jiné chemické prostředky. Při ochraně je ale více možností. Bylo by dobré vyzkoušet i elektronické odpuzovače hlodavců, hlavně ty výkonější. Na internetě jsou některé velmi výkonné s účínným dosahem na plochu až 1000 m2. Asi nejlepší metóda je s hraboši přestat bojovat a udržovat na pozemku přírodní rovnováhu a příroda tento problém vyřeší sama. Velmi dobře o tom píše Sepp Holzer ve svých knihách. Ono i ten hraboš je pro přírodu jako celek velmi užitečný. Přeji hodně zdaru.

Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky) >> | 1, 2   
Fórum pro chovatele - domácí miláčci, psi, drůbež, králíci, včely, krmiva, pelíšky
Umírající rybky25.2.2020
Umírající rybky22.2.2020
Umírající rybky22.2.2020
Umírající rybky22.2.2020
Umírající rybky21.2.2020
Umírající rybky20.2.2020
Další příspěvky > 
Úvodní stránka | Informace o serveru | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 1999 - 2020
Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů