Dobrý večer. Já nejsem zahradník ale strojvedoucí v důchodu a nebráním se jakékoliv logické změně. Bydlel jsem ve vesničce 1 000m.n.m. a starousedlíci normálně pěstovali brambory. Já jsem taky pěstoval v hlíně a nic.Tak jsem se kouknul jak to dělají sousedi a bylo. Vlastní technologický postup jsem již psal na jiném vláknu, ale je to velice jednoduché.  Pokosí se tráva 20.5 až 28.5. Ta se nahrne do mohutných řádku o mocnosti 60 cm a šířky 100 cm. Vše se ušlápne a potom se na to položí hlízy obdobně jako do hlíny. Potom se to přikryje 10 až 15 cm trávou. Toť vše. V průběhu léta se kosí tráva a ta se stále přihrnuje. První mrazíky spalí nať a to je čas sklizně. Víte v čen je problém? Člověk nerad, velice nerad opouští svoje "dogmata" a snaží se stále setrvávat ve vyjetých kolejích. Tráva se používá jako základ do kompostu a ten je velice dobré hnojivo. Hlíza nesnáší zinu a mokro. Tím že je nějakých 30 cm nad vlastním terénem /na horách kámen, kámen a sníh i v červnu/. Tráva se mění v kompost, tudíž hřeje a při vlastním rozkladu uvolňuje živiny.Vlastní hlízy se tlačí za teplem , proto se musí tráva přihodit i do "rozvalené" natě aby je neosvítilo slunce - pak jsou zelené. Nemusí se to okopávat, neroste tam plevel, což je přímo skvělé.  Brambora pozdní zasazení dožene.  Dále jsem zjistil, že /musí se to ale dlouhodobě vyzkoušet/ hraboši a jiné potvory nejdou do nově narostlých hlíz. Není to 100 procentní, ale ten vlastní okus je minimální. Tento problém jsem rozvedl na jiném vláknu. Na fotce je úroda z 24 zasazených půlek. Co říct na závěr - stačí vyzkoušet a v září napište jak vám rostou. Přeji mnoho krásných brambor. Zdeněk