Živý plot a pletivo

dobrý den, prosím o radu, chci udělat pletivový plot kvůli psovi, zároven chci živý plot, ideálně volně rostoucí do 3m výšky, nejedovatý, ne tůje. to pletivo bych chtěl nechat zarůst živým plotem z obou stran, aby odpadl problém se sekáním kolem pletiva a bylo by to i hezčí. nevím jak na to, jestli to pletivo vyloženě nechat něčím prorůst, taky mě napadlo dát sazenice přímo k pletivu a větvičky odspodu hned směrovat na obě strany. Počítám s tím že pletivo udělám dejme tomu 2m od hranice pozemku směrem ke mě dovnitř, místa mám na to dost. Také je možnost keře zasadit z každé strany pletiva a mít vlastně dva živé ploty a uvnitř pletivo, ale délka plotu je celkem 220m a bylo by to dost drahé.

Abych to shrnul, potřebuji skombinovat živý plot s pletivem tak aby se pletivo moc nepoškodilo, živý plot nestříhaný, ze začátku počítám s tím, že ho budu stříhat kvůli zhoustnutí. Výška pletiva bude do 160cm, pes bude asi vlčák.

Předem děkuji za vaše rady, díky, Míra

ještě bych doplnil, že jsem chtěl tavolník van houtteův. jinak, vím, že by bylo asi ideální udělat neprostupný živý plot bez pletiva, uvažoval jsem o hlohyni, ale prý trpí nějakou houbovou chorobou, nevím jakou jinou rostlinu, aby tím pes neprolezl, a také se mi nechce čekat x let, než plot vyroste a teprve pak bych si mohl psa pořídit.

Míra

Ten Tavolník je dobrá volba, ale je potřeba stříhat pro zpětné sesazení (nikoliv ale X× ročně jako u tvarovaných buxusů či thůjí). Obecně ale všechny živé ploty vyholují u paty a psí moč tomu pomáhá = žádný živý plot se nedá zapěstovat nepropustný pro zvěř či psa. Obecně ale pro pletivo umístěné dovnitř keřového pásu může být jen levné pozinkované uzlíkové lesnické pletivo v nennižší výšce. Protože je tavolník ve velkých plochách stejně nevzhledný jako thuje, volte prostřídání keřů se stejným typem údržby (tj. zpětné sesazení obrok až 1× za 3 roky) - forsythia, pustoryl, zimolez tatarský, zimolez japonský, zimolez obecný, hloh, hlohyně,...

SfK.

Větší oka jsou pro keře lepší, ale pes si dokáže uzlíkové pletivo roztáhnout.  Oprava pletiva v keřovém porostu není snadná. Myslím, že se dělá i svařované. Jinak jak psal Standa je nutné počíta se zmlazováním. Zima se sněhem jako byla letos volně rostoucí keře prověří.

V.

Pod zjednodušeným pojmem vlčák si představuji tři plemena = německý, belgický a český ovčák. Pro feny lesnické pletivo stačí, pro psy při dobré výchově také.

Pokud by jsme se bavili o Kavkazském o., pak souhlas = svařované karisítě z 4mm drátu jsou základ a hustá hlohyně žádoucí nadstavba.

SfK.

díky moc za rady, určitě bude z útulku, německý ovčák, nebo kříženec.a určitě fenka,  jinak, podle vašich rad zvolím raději více druhů keřů do volně rostoucího živého plotu, ted jen jak na to, je pro můj účel lesnické pletivo lepší než než pletivo klasické, poplastované, a jak by podle vás mělo byt vysoké, mám dát vyžší 160cm pletivo a nechat jím keře prorůst, případně sázet z obou stran, nebo dát nižší, nevím kolik, aby pes nepřeskočil než vyrostou keře a ten nižší plot pak nechat jakoby horem obrůst, jinak ten pustoryl je krásný, ani jsem nevěděl, že je, díky za radu.

Míra

Z hlediska geodetického by měly být sloupky technického oplocení na vlastním pozemku a pletivo by na ně mělo být upnuto na vnější straně tak, aby co nejpřesněji vedlo nad hranicí pozemku. Podle tohoto geodet poznává, kde je hranice pozemku a kdo je vlastníkem plotu. Pokud dáte plot 0,3 m od hranice, nebude geodet schopen určit, kde skutečná hranice je a při vytyčování/digitalizaci/...  zakreslí novou hranici podle skutečného umístění plotu = poškodíte se a dáte pozemek sousedovi.

Kolik může křoví přesahovat na pozemek souseda je věcí dohody. Zpravidla se provádí zpětné sesazení, když přírůstky přesáhnou nějaký úzus (tj cca. 30 cm) a stříhí se dle technických možností co nejblíže k pletivu (tj. cca 5-7 cm).

Při nesouhlasu souseda s keři vyššími než 1 m jste podle současných právních norem nucen keře sázet až 1 m od hranice pozemku a mezi plotem a keři mít proluku potřebnou pro údržbu křovin. Toto se netýká ale popínavých rostlin zaplétaných do pletiva (např. svlačec, povínice, břečťan, ovíjivé zimolezy,...).

SfK.

Můžete napsat, dle jakého právního předpisu a jakého ustanovení takto geodet postupuje? Myslel jsem, že má na vyměření hranic pozemnků poněkud přesnější postupy než jen stávající ploty.

Některé katastrální mapy, které nejsou zdigitalizované přímým zaměřením pozemku jsou kresleny za Marie Terezie na papír. Ten s vlhkostí mění rozměry. Ani přesnost zákresu nebyla nijak závratná (jen čára tlustá 0,2 mm je v přepočtu měřítka KN v terénu jako půlmetrový chodník (tedy přesněji 57,6 cm široký). Pokud se takovéto mapy digitalizují přímým zaměřením, pak se hranice určují podle identických bodů = roh budovy pamatující FranceJosefa je správně ale mapa může obsahovat chybu. Jinými slovy, sebepřesnější metoda vytyčení nemůže mít přednost před skutečným stavem tak, aby posunula historickou budovu na sousedovic pozemek. Totéž se uplatňuje i pro hranice novější - chyby se rozpočítávají metodikou vyrovnávacího počtu a geodet musí mít znalosti získané studiem na vysoké škole (např FSv ČVUT v Praze).

SfK.

díky za upozornění, u nás se měřilo nedávno, mám nově postaveno, jsou tu nějaké pevné body, podle kterých se to dělalo a v zemi nějaké červené nevím co :), takže kdybych dal plot 2m dovnitř svého pozemku, tak při novém případném měření se mého plotu určitě chytat nebudou.

K mé původní otázce, někdo nějaký nápad jak pletivo nechat zarůst živým plotem?

Předem díky, Míra