Ideální je sehnat prach - minerální složku se zrnitostí 0,1-0,5 mm

Určitým kompromisem je kopaný písek 0-4, který podle lokality těžby obsahuje této složky až 60%. Říční písek obsahuje prachových částic méně (pod 40%).

Pokud je písek "praný" pro stavební účely je bohužel tato zahradnicky velmi cenná frakce vyplavena do odpadu a zbytkové hodnoty jsou pod 20%.

Spalováním hnědého uhlí (toho oficiálně schvíleného pro spalování v malých zdrojích tepla) vzniká popel vhodný k vylehčování těžkých půd. Rizikem je, že při nákupu na nejnižší cenu buď kupujete uhlí s vysokým podílem mouru a hlušin (ze zahradnického hlediska nevadí) nebo s vysokým podílem rizikových prvků (uhlí určené pro elelktrárny a jiné velké zdroje tepla vydavené odsířením a filtry před komínem).

Antuka, výborná je ta odpadní z údržby hřišť, kde je potřeba ale dát pozor na zbytkové obsahy herbicidů. Herbicidy není potřeba řešit, pokud antuku přimícháváte při posledním přehazování do hmoty kompostu. Další možností je s ní vysypávat cestičky, na které však nemusíte při podzimním rytí/orbě brát ohled.

Perlit, je sice kvalitnější než antuka, ale jeho cena jej předurčuje pouze do výsevních substrátů a substrátů pro řízkování. Na pozemek tak přijde ve formě použitého pěstebního substrátu.

Smetí a prach z domácnosti, Vás sice navythne svým množstvím, ale pokud má RD například obytnou plochu 150 m2, tak Vám stačí pokrýt roční potřebu doplnění prachových částic pro pozemek o výměře kolem 50 m2 (průměrnou potřebu pokrytí tzv. erozní ztráty).

Z drcených kameniv jsou použitelné tzv výsivky. Odpad frakce 0-4 mm. Žulové s ohledem na obsah živců přinášejí do půdy trochu minerálního draslíku, dolomitické výsivky pak cenný hořčík.

Malá množství písku je vhodné aplikovat rozhozením spolu s kompostem, nebo jej přidávat při závěrečném přehazování do kompostu.