posekanou trávu do sudu?

Včera mi soused vykládal neuvěřitelnou věc: prej má doma sud bez dna, do kterého házi posekanou trávu. Po té to hezky přikryje deklem z linolea, aby do toho nepršelo a to je vše. Prej se tráva krásně zpracuje na tmavý kvalitní kompost, prej to má plné žížal.

Namítal jsem, že v takovém prostředí musí začít tráva nutně plesnivět. Tvrdil, že ne. Vedle sudu má normální komposťák, ale na tu trávu používá sud. Přijde mi to divný, tak se ptám: slyšeli jste někdo o tom? Používá to snad někdo?

V tom sudu se utvoří docela vysoká teplota, takže to nestačí splesnivět, ale krásně to vyhnije na kvalitní kompost. To je naprosto běžná věc. Módní plastové hobbymarketové kompostéry jsou prakticky to stejné.

Nevýhodou je, že pokesaná tráva z celé zahrady má mnouhy větší oběm než sud. Takže by se nevešla. Třeba mě by se nevešla ani do dvou sudů i kdybych ji tam pěchoval. Takže vše sypu na kompost, kde to má uplně stejný učinek.

Tak teď jsem z toho dokonale zmatený. Předesílám, že mé znalosti z oblasti kompostování jsou dodnes pouze teoretické, protože na založení kompostu se teprve chystám. Nicméně podle toho, co jsem četl, je pro kompost nezbytně nutné mít stálý přísun čestvého vzduchu. Trávu je pak nutné před uložením do kompostu nechat proschnout, právě proto, aby nezačala plesnivět. Podle mne je to v přímém rozporu s tvrzením souseda, který naháže mokrou trávu do sudu a neprodyšně jej uzavře. Tak jak to tedy je?

Aby se tráva přeměnila na kompost, tak nemůže být suchá. Kde na hromadě kompostu máte nejlepší kompost? Dole, kde je teplo, není pořádný přísun vzduchu a drží se tam hodně vlhko.

Nemáte pravdu. Vzduch je ke správné humifikaci potřebný. Vespodu máte nejlepší kompost pouze proto, že je tam hmota nejdéle a pouze tehdy, když je provzdušněná. Ano, vlhko je taky třeba. Nepůjde-li ovšem ke kompostu vzduch, dojde pouze k anaerobnímu hnití a místo kompostu budete mít jen černou mazlavou hmotu - jak někdy na spodku nesprávných kompostů bývá.
I velký sud je oproti běžnému kompostišti malý, takže vzduch k trávě jakž takž přístup má - i pod poklici.

Každý týden v sezóně sekám trávník na ploše 1500 - 1800 m2 a vše vozím do kompostovací ohrady. Spoléhám výhradně na "samoslehávání" .Samozřejmně tam přichází rovněž plevele, zbytky roslin, drny, či "odpady" z ovoce a zeleniny. Před zimou přikryji vše vrstvou zeminy a nechám být. Stějně postupuji následujícím rokem. Po dvo letech používám materiál jako organické hnojivo. Před nakládání motykou "odfrézovávám" materiál po délce (výšce) celé stěny. S nadsázkou nazývám hnojivo "travní hnůj" a musím říci, že si řada lidí takovýto materiál s chlévským hnojem plete.

Přesně tak, kompostér není v podstatě nic jiného než nádoba, do níž může proudit vzduch. Mikroorganizmům pouze připraví podmínky, práci za ně neudělá.
   Přesto si myslím, že právě přísun těchto mikroorganozmů dnem do čistého sudu se sterilní trávou může být pomalejší. I do kompostů se kvůli tomu má přidávat hlína či statková hnojiva.

Sudy pouzivam jiz nekolik let mam je bez dna a z boku udelane diry krumpacem kdyz uz byli plne mam je postavene na stare dlazbe aby se dobre nabirala zem micham travu se zemi stepky z vetvi a zbytky rostlin plevel shnile jablka kdyz to slehne prisypu dalsi na horu davam vrstvu posecene travy aby nezarustal travou.po roce skusim jestli je zrali nic neprehazuji jen kdyz potrebuji nejakou zem povalim sud a krasne nabiram kdyz uz je v nem mene zbytek vysypu to co nezetlelo prehodim do dalsiho sudu tim se naockuji bakteryje a zizali mam asi 8 sudu v rohu za sklenikem a je to vyhovujici zahradu mam zatravnenou ze dvo tretin velikost zahrady 400 m ctverecnich .               ari      nou  

Na takto velkou - spíš menší - zahrádku to vidím za elegantní postup.