Květnatá louka

Dobrý den, každým dnem se chystám vyset osivo z Planta naturalis, na zbytek plochy (asi 2000 m2) klasickou luční směs. Od zahradníka, který osivo dodal, nám bylo doporučeno sekat nově založenou louku tak 2x za rok i 1. rok. Neusadí se nám tam ale plevely než tráva odnoží? Nemáme sekat častěji? Děkuji za odpovědi.

A ještě si dovolím jeden dotaz. Mohu květnatou louku na okrajích promísit s klasickou extenzivní luční směsí, aby se vytvořil plynulý přechod mezi trávníky? Děkuji moc.

Určitě bych nesekala častěji, než je doporučeno - tím byste se připravili o to, co chcete - luční kytky potřebují nerušený růst. Nějaký plevel se tam určitě časem objeví, ale ta luční směs by ho měla potlačit (pokud byl předem dle návodu odplevelený pozemek). Na okrajích (pokud trávník běžně sekáte) bych to nemíchala, stejně se sekáním udělá hranice...   Lída

Právěže se nebude často sekat ani zbytek pozemku - bude tam louka, jen z travin - na tu květnatou nemáme v takovém objemu bohužel peníze (1 kg osiva stál 1000,-).

Pozemek byl na podzim zdesikován Roundupem, na jaře strojově mělce zorán a "rozdělán", tak snad to bude stačit.

Inu, ono si tam za pět let stejně poroste to, co bude chtít a co je v kraji zvykem.

Pokud je mi známo, je osivo zhruba květnaté louky zhruba desetkrát dražší, než osivo běžné travní směsi. Výsevek při zakládání květnaté louky se pohybuje okolo 2g/m2, u klasické travní směsi okol 20 g/m2.

Velkou nevýhodou květnaté louky je však její pomalý počáteční rozvoj.

Josef.

Je to vše úplně jinak, takto - z toho, co se tu popisuje, se kvalitní květnatá louka nevypěstuje. 

Nemůžu podrobně vysvětlovat příčiny, jen bodově napíšu : 1.  Lépe je vysévat v polovině července, i teď se ještě dá.

2. Semen od travin má být jen malý podíl a pouze vybrané neagresivní pohledově ozdobné druhy, např. třeslice prostřední, trojštět žlutavý,  poháňka hřebenitá...

3. Sekat se první rok musí často, ale ne nízko země, jinak mnoho vzešlých druhů vyhyne a nevznikne souvislý pokryvný zelený   "koberec".

4. Osivo je drahé, ale na jednotku plochy jej stačí méně - 0,5g, než u klasického travního semene a lze si jej i předem vlastními silami vypěstovat z místních zdrojů, jsou-li zachovány.

Mnohé druhy divoké květeny má diaspory velikosti prachu a potřebují kolem sebe jistý odstup, aby se mohly úspěšně vyvíjet. Proto se květnatá směs smíchá s mírně navlhčenými dřev. pilinami, pískem, popelem, nebo jiným vhodným materiálem a teprve pak vysévá do čisté a povrchově  zkypřené půdy.

Základních i doplňkových informací je mnoho, přímo na knižní publikaci a na to nemám sílu a čas to tady vypisovat.

Kdysi jsem se tomu intenzívně věnoval víc jak deset let, tak mým psaným řádkům můžete věřit. P.