Ochrana plotu proti prorůstání živého plotu

Dobrý den,

chtěl bych požádat o radu. Bydlím v řadovém RD, s relativně úzkou zahrádkou. Dělící ploty sousedních zahrádek jsou z klasického pletiva. Nyní se jeden ze sousedů rozhodl zastínit svou zahrádku výsadbou živého plotu z habrů podél plotu. Tento založil ve vzdálenosti pouze cca 30cm od plotu, tudíž až to povyroste, pochybuji, že bude mít vzhledem k omezenému přístupu možnost plot střihat z "naší" strany. Chtěl bych na plot instalovat něco, co by jednak zabránilo prorůstání habrů na můj pozemek, protože opravdu netoužím několikrát ročně stříhat sousedův živý plot, a zároveň co by alespoň cástečně omezilo padání listí na naši parcelu.

Neměl by někdo z přítomných typ, čím plot ochránit a čím zabránit prorůstání habrů?

Děkuji za názory.

Tomáš

Odstěhovat se.

Jakákoli zábrana by byla lepší ze sousedovy strany, ale koukat na ni budeta Vy :-(

Napadají mne polykarbonátové desky.

Ona třeba i zelená stínovka by byla lepší, než nic; je vcelku hustá a větvičky do ní (skoro) prorůstat nebudou. ale pohledově taky nic moc.

Ať dáte cokoli z Vaší strany, vždy mezi plot a "přídavný materiál" budou větvičky mít snahu vrůstat a při jejich sílení to bude na Vaší straně dělat neplechu.

Josef.

A se sousedem se normálně bavíte?  Není s ním možná domluva?  Že by to ještě včas přesadil? Nebo postavil plot z plného materiálu.

Jinak totiž nevyhraje ani jedna strana a obávám se, že to skončí stížnostmi na obecním úřadě nebo vzájemnými naschvály jako postřik totálním herbicidem (samozřejmě jen na přesahující části) apod. 

Nebo se s tím musíte smířit, což bývá úděl těch slušnějších a ohleduplnějších lidí, a stříhat pravidelně taky. 

Není nad dobré sousedy.

Sousedi , taky máme takového, co si nasadil živý plot dvacet centimetrů od společného plotu. Na mé slušné naznačování, že k nám prorůstají větve, mi odvětil, že si je můžu ostříhat, že jemu to nevadí. Postupem času živý plot výškově přerostl drátěný plot a soused ho stříhá lištou, nevezme si na to samozřejmě schůdky, aby to seřízl celé, ale mydlí to ze země. Ostříhá na co dosáhne, tedy do asi poloviny šíře a zbytek nechá, aby to prý nepadalo k nám . Takže aby u nás netrčely větve metr nad zbytek, stříháme to my. Zítra se na to chystám a asi mu ty ostříhané větve naházím na jeho zahradu, nějak mě to už po těch letech nebaví...

Pokud jde v malé zahrádce o soukromí, je habrový plot ideální varianta. Navíc zabírá místo na sousedově zahradě a váš pozemek krášlí pouze zelená stěna, kterou můžete rovnat hned za plotem. Dalším kladem je, že vás založení takového plotu nic nestálo.

Sázet živý plot tak, aby byla manipulační ulička na údržbu je pěkná hovadina.

Samozřejmě by bylo lepší se na tom předem domluvit.

V.

Z čehož je vidět, že co jeden považuje za výhodu (krášlící zelená stěna zdarma), druhý považuje za nepříjemnost (nutnost stříhání a úklidu). Ten samý plot. 

Doporučuji to vnímat jako výhodu a bude oboustranná spokojenost.  

A co místo stříhání obracet vetvičky zpátky? Je to sicen pracnější, ale dlouhodobější - nebude košatit..

Ale všechny ty rady předpokládají, že tazatel = postižený se tomu bude muset věnovat a dávat do toho nějakou práci, podle podmínek po čase i nemalou. Vybavit se nástroji, zařízením, které by jinak nepotřeboval a čas by strávil jinak. Nevím proč by pro mne mělo být přínosem něco, co musím dělat na svůj náklad aniž bych z toho měl nějaký užitek. Proč to vše?

Soused vyřešil tento problém ještě lépe - keře zasadil na náš pozemek, a choval se k němu částečně jako vlastnímu - sypal tam suť, aby zvýšil terén a vyrovnal svůj pozemek (je to svah), na podzim forzitie nahoře zasříhl, takže nekvetly, ale košatily se k nám - na jih. Ale plevel nechával. Když jsem se vzbouřila a nechala pozemek přeměřit, keře vykopal a zasadil opět na náš pozemek... Perlička je, že z terasy na zahradu chodí pouze sekat trávu, ale pozemek rozšiřuje do všech stran