Ú v o d n í   s t r á n k a  |  Reklama   
Zahradní domky.cz
Chaty, zahradní domky a domky na nářadí, dodání po celé ČR
Nábytek Vladeko
Dřevěný zahradní nábytek, doprava po ČR zdarma
Držáky nářadí
Jednoduché držáky pro snadné uskladnění zahradního nářadí atp.
Držáky na dřevo.cz
Kvalitní držáky na řezání dřeva motorovou pilou
Železářství-online
Kvalitní nářadí pro zahradu, dílnu, dům a stavbu.


Zahradní jezírka > Vláknitá řasa

Partnerem sekce je Oase - koupací a zahradní jezírka

Vláknitá řasa


host - xxx.xxx.7.146 (?)
17.5.2010 19:53

Moc vám děkuji, ale slouží perkarbonát sodný také jeko prevence nebo řasu jenom zničí a za pár dní se zase objeví? přesně takhle mi funkuje algoxan máte s perkarbonátem nějaké skušenosti předem moc děkuji

Ukázat polohu příspěvku v diskuzi >
Připojit reakci

Nejnovější příspěvky v tomto vláknu:
dobry den kde mam sehnat nejaky vzorek do je..., host, 21.5.2013
Mozme sa my snazit... Aby ste vedeli s cim boju..., host, 28.8.2010
toto akva sk a vyhladavanie, temy ako denitrifi..., host, 3.7.2010
Aniž bych chtěl teď nějak Siporax hájit, nemysl..., Martin Hrkal, 3.7.2010
Vždy se jednalo o individuální výsledky vlastních ..., host, 3.7.2010

Vláknitá řasa


host - xxx.xxx.7.146 (?)
16.5.2010 20:07, počet návštěv: 34366
Přejít na: tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý den všem, prosím vás vím že se to už tady na foru mockrát řešilo ale mohl by mě někdo poradit jak mám postupovat při prevenci a likvidaci vláknité řasy.Mám jezírko 6 m3 mám UV lampu a filtraci 1 m3 vlastní výroby osázeno rostlinami a rybami koi kapry. Už jsem zkoušel i rašelinu a řasy rostou stále dál jsou to uplně tak půl metrové provazy, koupil jsem také ALGOXAN působý jako likvidace ale ne jako prevence a likviduje spíše částečně žádný zázrak.Četl jsem tady na foru také o modré skalici co na to říkáte? Tak vám předem moc děkuji a prosím vás porad te mi!!!

Připojit reakci   
   

Vláknitá řasa


exn (94) - xxx.xxx.218.253 (?)
16.5.2010 23:54
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Většina komerčních prostředků na likvidaci vláknité řasy je založena na použití peroxidu vodíku. Krátkodobá oxidace způsobí narušení buněčné struktury vláknité řasy, která se po určitém čase rozpadne. Můžete tedy buď velmi draze nakoupit specializované produkty na odstranění vláknité řasy, nebo pokud umíte anglicky, na zde již zmiňovaném koiphen.com zadejte do vyhledávače sodium percarbonate. Vyjede Vám spousta zajímavého čtení a jen v kostce shrnuto, jedná se o látku používanou krom jiných jako bělící činidlo v pracích prášcích, nicméně jedná se o sloučeninu obsahující taktéž peroxid vodíku (hodně info najdete na webu). U nás se dá koupit za cca 60 Kč/1 kg a jestli jsem se správně dočetl, tak se do jezírka sype cca 0,7 kg na 10 m3 jezírka (jedná se o max. bezpečnou dávku). Po aplikaci dojde ke zničení řasy, kterou je nutné neprodleně posbírat (co nepobere filtr, tak odsát vysavačem, atd...) Při aplikaci dojde ke krátkodobému zvýšení Ph, je dobré jej průběžně kontrolovat.

Další možností je přímé použití technického peroxidu vodíku v koncentraci cca 3 l 30%ního H2O2 na 10 m3 jezírka. Zde ke zvýšení Ph nedochází, cena je o něco vyšší, než v předchozím případě.

Každopádně si uvědomte, že vláknitá řasa je přirozenou konkurencí řas, které jsou rozptýlené ve vodě. Pokud zlikvidujete vláknitou řasu, pravděpodobně budete bojovat se zelenou vodou. Holt příroda je stále mocnější než my. A co se týká použití modré skalice, co jsem se dočetl, tak patří mezi nejhorší jedy, které můžeme do jezírka dát. Různé druhy ryb reagují různě a zrovna koi kapři jsou na měď hodně citliví.

Připojit reakci
      

Vláknitá řasa


Martin Hrkal, Vladeko zahradní program (1218) - xxx.xxx.73.81 (?)
17.5.2010 14:18
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ten popis přípravku je naprosto přesný,  český název této látky je tuším peruhličitan sodný. nebo peroxouhličitan sodný. Jeho nespornou výhodou je možnost jeho lokálně cíleného použití - pokud máte zelené řasy v jezírku jen na několika málo místech, je výhodný.  Přípravek po použití opravdu zvyšuje pH, logicky musí.
Použití čistého, tekutého peroxydu je také možné, vím o nádrži, kde se takto udržuje voda na velmi slušné úrovni. Nevýhodou (a někdy výhodou)  je, že při této aplikace nejste schopni cílit lokálně, ale na celou nádrž. Slyšel jsem i o použití kyseliny peroctové.
Pro všechny přípravky na bázi peroxydů je třeba zdůraznit, že oxidují nejen "nepřátelské" řasy, ale i všechno ostatní, čím přijdou od styku


Co se přípravku na bázi mědi týče, v principu je to funkční, problém nastává při opakovaném použití, kdy jako nomální smrtelník-nechemik patrně nedokážete určit zbytkovou koncentraci z předchozí aplikace, a tudíž hrozí předávkování se všemi důsledky z toho plynoucími... neřeším teď vůbec, jak se chovají sloučeniny mědi při změnách pH. Myslím, že to není správná cesta, a ukazuje to i trend, kdy většina výrobců pomalu od přípravků na bázi mědi ustupuje, podle pořekadla lepší zelené než otrávené jezírko.

Připojit reakci
         

Vláknitá řasa


host - xxx.xxx.217.145 (?)
17.5.2010 17:56
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Suhlasim. Vyhodou peroxo zlucenin je to, ze sa dobre rozlozia, zmiznu. Ak neratam zostatkovy uhlicitan po peroxouhlicitane.

Připojit reakci
         

Vláknitá řasa


exn (94) - xxx.xxx.38.65 (?)
17.5.2010 18:16
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Když už jsme u těch českých názvů, tak při vyhledávání spíše zkuste zadat "perkarbonát sodný". Jedná se o alternativní název téhož a pod tímto názvem Vám již vyběhnou komerčně dostupné produkty.

Jak jsem zmiňoval diskuzi na koiphen, bohužel jsem ji prošel jen velmi zběžně, nicméně jako další doprovodný (a hlavně pozitivní) efekt použití zmiňované látky je zničení různých choroboplodných zárodků. Takže nejenže zničíte řasu, ale poléčíte i ryby. Jen přesně nevím zda je efektu dosaženo na bakteriích i virech. Tady by to chtělo zřejmě vyzkoušet v praxi. Vím o případech napadení rybí osádky v jezírku neznámou plísní atd... a ve spoustě případů dochází i k úhynu, jelikož se nepodaří nalézt vhodné léčivo. Tak co zkusit dávkování na samé hranici doporučených dávek (nebo i mírně nad).

Připojit reakci
            

Vláknitá řasa


host - xxx.xxx.7.146 (?)
17.5.2010 19:53
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Moc vám děkuji, ale slouží perkarbonát sodný také jeko prevence nebo řasu jenom zničí a za pár dní se zase objeví? přesně takhle mi funkuje algoxan máte s perkarbonátem nějaké skušenosti předem moc děkuji

Připojit reakci
            

Vláknitá řasa


Martin Hrkal, Vladeko zahradní program (1218) - xxx.xxx.73.81 (?)
18.5.2010 11:49
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Já ten doprovodný efekt nevnímám jako úplně poztivní záležitost. Látka bohužel likviduje nejen řasy i choroboplodné zárody, ale i biofilm (nevím jak nazvat jinak bakteriální povlak) jezírka.  Ve značné části velkých nádrží, především koupacího charakteru, se příbřežní zony (často zarostlé zelenou vláknitou řasou) používají buď k přímému čištění, nebo alespoň dočišťovaní.  Pokud v tu chvíli zásysp dna provedete ve větším než rozumném množství, o biofilm zkrátka přijdete. Totéž platí i filtru, který se relativně malou dávkou nechá velmi snadno "rozhodit". Při jeho použití tedy platí všeho s mírou, a vzhledem k tomu, že se jedná o kontaktní materiál, nerespektoval bych doporučený údaj na výrobku, který udává kocentraci k objemu nádrže, a nikoli k zasypané ploše

Co se dotazu na prevenci Algoxanu  týče, myslím, že uživatel exn se Vám snažil naznačit, se v principu jedná o tutéž účinnou látku , ať už je její název jakýkoli :)

Připojit reakci
               

Vláknitá řasa


host - xxx.xxx.7.146 (?)
18.5.2010 21:33
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ještě sem se vás chtěl zepzat na hlinité soli PAX- 18 tou v roce 2008 odstranovali řasu a sinice z Boleveckého rybníka a jinýcch nádržích myslíte že by mohla mít také učinost ns řasu vláknitou předem děkuji

Připojit reakci
                  

Vláknitá řasa


Martin Hrkal, Vladeko zahradní program (1218) - xxx.xxx.73.81 (?)
19.5.2010 9:28
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

To je prostředek na úplně jiné bázi, je to koagulant a řekl bych, že u Vás v Plzni se s tím spíše řešila neprůhlednost vody v nádrži, možná, že se s ním redukoval i fosfor, ale to jen spekuluju.

Oba prostředky, (peroxid i PAX)  jsou velmi rozdílné, účinky i použitím. Ale to už je spíš otázka na chemiky, kteří se zabývají čistírenskými technologiemi

Připojit reakci
                     

Vláknitá řasa


host - xxx.xxx.40.194 (?)
19.5.2010 21:05
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Já jsem si napsala o přípravek na vláknitou řasu zadarmo, četla jsem tady na Zahradě upoutávku, že se nabízí nějaký vzorek na testování. Píšou, že to působí i částečně jako prevence, tak uvidíme. Balíček mi přišel v pátek, asi 4 dni po tom, co jsme jim psali. Musela jsem jim předem poslat fotky svého jezírka s detailním záběrem na řasu. Nasypala jsem to tam v pondělí, tak uvidíme, co se stane. Když už nic, tak Vás to nic nestojí. Je to takový bílý granulát, ale určitě ne peroxid. Ten jsme už používali, ale je to hrozně krátkodobá záležitost. Tohle se jmenuje Pond Protect. Tak uvidíme.

Světlana

Připojit reakci
                        

Vláknitá řasa


host - xxx.xxx.187.14 (?)
24.5.2010 9:26
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Protože jsem pravidelný čtenář rubriky zahradní jezírka, hned jsem si našla stránky, kde nabízí Pond Protect testovací vzorek. Je to jen na vláknitou řasu, jinak je na obrázcích voda naprosto průzračná(ryby jsem tam neviděla). Já se s čistotou vody potýkám od loňského roku. Prostředky - některé fungují docela dobře, ale je to krátkodobá záležitost(peroxyd vyvločkoval špínu)a poměrně drahá. Manžel je značně netrpělivý tvor(nejradši by měnil vodu každý týden aby viděl na dno), já se snažím něco s tím dělat bez chemie. Letos jsem nacpala silonový pytel od brambor 75l rašeliny a potopila ho na dno. Nevím za jak dlouho to má fungovat, ale po týdnu stále sbírám řasy síťkou. Nevím jestli jsem nezvolila moc hustý pytel, nebo mám dát víc rašeliny - jezírko má 15 000l. Jezírko je osazené rostlinami, sortiment ryb 2 jeseteři, 6 zlatých karásků, několik sivenů a pstruhů a v neposlední řadě okouni, kteří se na jaře vytřeli, ale teď padají jeden za druhým. Vysoké pH, amoniak z rozpadajících se řas? Poraďte, pořád nevím, kde dělají soudruzi z NDR chybu:((. Dík Janina

Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


exn (94) - xxx.xxx.218.253 (?)
24.5.2010 12:00
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Nenapsala jste podstatné údaje a sice jakou máte filtraci a výkon UV lampy. Voda je čirá, ale máte vláknitou řasu, nebo je voda zelená? Měřila jste někdy parametry vody?

Co se týká rašeliny, používá se na snížení Ph vody (lepší než pytel rašeliny je udělat z ní výluh), čím kyselejší voda, tím horší podmínky pro růst řas i pro život ryb v jezírku. Obávám se, že rašelinou určitě kýženého efektu nedocílíte. pokud si přečtete výše, tak nákup perkarbonátu na 15m3 Vás určitě vyjde levněji, než pytel rašeliny...

Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


Martin Hrkal, Vladeko zahradní program (1218) - xxx.xxx.73.81 (?)
24.5.2010 22:23
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Pokud by voda byla zelená, kalná, tak by se myslím vláknitá řasa (tak jak ji chápu) nevyskytovala, resp. se s tím setkávám velmi zřídka. Taktéž si nyní čím dále více lámu hlavu mezi vztahem výkonu UV lampy, a výskytu vláknité řasy. Čím víc se v tom vrtáme, tím více otázek vyvstává :(

Nesouhlasím s Vámi v tom, že platí jednoduchá poučka čím kyselejší voda, tím hůře řasy rostou. Měli jsme nádrž, kde jsme se dlouhé zelené řasy zbavili celkem úspěšně skokovým zvýšením pH přes hodnotu 8. Pokud by jste měl zájem, pohledám někde v rozboru její název - pamatuju si jen, že nebyl český :)

Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


Chemický Alí (1222) - xxx.xxx.4.78 (?)
25.5.2010 13:09
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Jistě opravíte nepřesnosti akvaristy, pokud se nemýlím, výskyt řas takřka vždy znamená vysoký obsah fosforu a hlavně dusíku ve vodě. KArdinálním úkolem je tedy zajistit takové úpodmínky, aby obsah dusíkatých sloučenin byl co nejmenší.Často bývá způsoben nasledujícími faktory

- přerybněná nádrž. Člověk pořídí jezírko a v záchvatu nadšení začne nakupovat jednu rybu za druhou. Výsledek je podobný, jako když má plný hotel turistů k dispozici jedinou toaletu.

- překrmování ryb, vede k rozkladu krmiva a opět růstu dusíkatých sloučenin

- nedostatek kyslíku

- Nevýhodný poměr osvětlené plochy vs.objem nádrže (nádrž má malý objem, vzhledem k ploše)

-  nedostatečný počet rostlin- ty totiž utilizují dusíkaté sloučeniny. Ideální jsou jako doplněk různé plovoucí "mory" které rychle čerpají živiny a dobře se odstraňují.Navíc stíní částečně vodní plochu, což řasy také nemají rády.

- nedostatečný výkon filtru - filtr není ničím jiným, než obydlím pro denitrifikační bakterie, čím kvalitnější substrát s velkou plochou, tím lépe. Ideální je dnes asi SIPORAX od Sery - jde o skleněné válečky s nanoprostory, mají fantastickou vnitřní plochu - 1l Siporaxu je svojí plochou, kterou obydlují bakterie adekvátní 34 litrům keramických materiálů, nebo 76 litrům Bioakvacidu. životnost Siporaxu je v podstatě neomezená. Doporučené objemy Siporaxu - 3l/1000 -1400l vody. Pro jeírka se vyrábí Siporax POND. Litr vyjde asi na 290-250 kč,

- UV - ano jistě, likviduje pouze plovoucí řasy, na přisedlé nemá vliv. Čím silnější, tím lepší. Chcete -li zvýšit účinnost nainstalované UV průtokové jednotky, máte několik možností

  • zmenšit rychlost průtoku jednotkou
  • je -li plastové pouzdro, vložíte do něj tenkou folii z leštěného antikora, stočenou do tvaru trubky - vytvoříte tak odrazivou vrstvu.
  • přidejte další UV

UV má jen jednu nevýhodu, pokud jej používáte trvale a je opravdu silné, vytváří nepřirozeně čisté prostředí - zmenšujete tím imunitní odolnost ryb.J eproto vhpodnější (je li UV opravdu výkonné) pracovat s ním cyklicky

- Chemie, zvlášť ta na bázi Cu, ale i peroxidové přípravky - vše špatně, i malé množství zlikviduje denitrifikační bakterie ve filtru i nádrži, naroste hladina dusíkatých sloučenin - to podpoří řasy...

Velké cáry vláknitých řas se vyplatí mechanicky odstranit - ty největší je možné dokonce namotat jako špagety na dřevěnou tyč.

Pouze malá poznámka závěrem. U nádrží jezírkového typu je vhodné je velmi pečlivě dimenzovat- jak z hlediska objemu, tak i osvětlené plochy a ryb mít raději méně, než více, zvláště , má li filtr malou aktivní plochu ,objem filtru bez znalosti skutečné vnitřní plochy, osídlené denitrifikačními bakteriemi je nic neříkalícím údajem. Jeho výkonnost se totiž jen použitím různých filtračních médií může lišit při stejném objemu i o dva řády.

Ale i u vhodně navržených jezírek nikdy nebude voda jako v bazénu, (to jistě není cíl tazatele, jeho problémy jsou zcela odlišné)

Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


Martin Hrkal, Vladeko zahradní program (1218) - xxx.xxx.73.81 (?)
25.5.2010 16:05
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Faktory, co jste zmínil, zcela jistě vedou k tomu, že řasa má lepší podmínky k růstu. Nejsem si jist, čemu řikáte vysoké hladiny fosforu a dusíku, zvláště u fosforu je tato hodnota velmi nízká, mimo měřící schopnosti běžných měřících sad, které jsou volně k prodeji. Vláknitá řasa Vám vyroste i v pitné vodě.

Rozporoval bych nedostatek kyslíku jako důvod růstu řasy - velmi často se vláknitá řasa vyskytuje právě v tekoucí vodě, na kyslík bohaté.  Potůčky jsou jedny z prvních míst, kde se Vám vyskytne

S použitím Siporaxu to myslím může fungovat velmi dobře u akvária, kde je přeci jen míra mechanické nečistoty menší, netroufám si odhadnout, jak aktivní může bý siporax po 3-4 měsících ve filtru, ke kolmataci tam musí docházet, a nevím, do jaké míry je zase možné vyčistit siporax do původní aktivní plochy.

Jinak zcela souhlasím s Vaší poslední větou o čistotě vody v jezírku - spousta nových majitelů jezírek chápe jezírko jako bazén (myšleno čistotu vody i dna) ve kterém se dá koupat, rostou tam vodní rostliny a plavou velcí barevní kapři. Takový ideál. Realita bývá odlišná

Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


Chemický Alí (1222) - xxx.xxx.4.78 (?)
26.5.2010 1:25
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

- nedostatek kyslíku- vede k tomu, že rostliny neprosperují, dusíkaté sloučeniny jsou k dispozici hlavně řasám.

- S proudící vodou máte naprostou pravdu- vláknité řasy se skutečně často bjevují na místech s proudící vodou, to ale nesouvisí s okysličením.

- Siporax, který jsem zmínil je speciální jezírkový (Siporax POND- váleček 25 mm, akvarijní SIPORAX má velikost válečku 15 mm, nebo je pro akvaristiku dostupná frakce v podobě kuliček), liší se velikostí ve srovnání s akvarijním, Siporax lze samozřejmě částečně vymýt. To je právě kouzlo nanomateriálů, kam siporax patří - dutiny jsou tak malé, že jim nehrozí ucpání (snížení aktivní plochy) kaly, které mají mnohem větší velikost. Siporax je navíc údajně zatím jediným materiálem, který je reálně samočistící.ZAjmavé také je, že vykazuje vysokou účinnnost i při nižších průtocích. Předpokládá se ale kvalitní filtrační sestava. Obecně se uvádí (i uživatelé) velmi dlouhá životnost, a to i v náročných systémech mořských velkoobjemových akvárií.

Jeho kvalita je vakoupená relativně vysokou cenou, navíc v našem bananistánu podstatně vyšší, než například v německy hovořících zemích. Nemám představu, co stojí jezírkový SIPORAX v Německu, ale u akvarijního je rozdíl cen proti ČR i dvojnásobný.

- bazén- jezírko,  vždy se zasměji při podobné představě, je to takový romantický ideál.  

Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


Martin Hrkal, Vladeko zahradní program (1218) - xxx.xxx.73.81 (?)
26.5.2010 9:39
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Můžete nějak více rozvést, s čím souvisí růst vláknité řasy v tekoucí vodě?

Co se Siporaxu týče -každou sezonu se objeví nějaké nové, podle popisu zázračné fitrační medium (obyvkle také za zázračnou cenu) Před Siporaxem to byl Kaldness, Biobals, Matala - zkrátka každý rok nějaká převratná novinka. Jsem trochu skeptický...

Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


Chemický Alí (1222) - xxx.xxx.4.78 (?)
26.5.2010 14:14
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Mno pane Hrkale, proč to souvisí s proudící vodou netuším, je to jen empirie (nikoli má) je to naprostá klasika, chceteli v akváriích, a to i velmi velkých omezit vláknité řasy, začnete mimo jiné tím, že výstupní trysku vnějšího filtru nahradíte napouštěcí rampou - tj. trubkou s mnoha otvory v řadě, které mají v součtu podstatně větší průřez, než zmíněná tryska. Voda v nádrži proudí líným čůrkům napouštěcí rampy pomaleji a vláknitým řasám se daří hůře.

Add Siporax, nedivím se Vaší skepsi, akvaristiku mám jako koníčka už mnoho let a nějakou znalost jsem zde snad již získal. Proto mne Siporax nechal v klidu, v době, kdy byl uváděný na trh (je to jistě delší doba než rok). Pro nákup jsem se rozhodl až před nedávnou vodou, protož velmi konzervativní kolegové, kteří rozhodně nepodléhají marketingovým žvástům získali velmi dobrou osobní zkušenost s tímto médiem. Přemýšlím, proč má tak zajímavé výsledky, napadá mne, že kouzlo je právě v materiálu - jedná se o sklo, Keramika nikdy není zcela inertní a psotupně degraduje. Někeří výrobci filtračních médií a vnějších filtrů na tom založili své živobytí, Výhodné samozřejmě je prodávat takové médium jako "spotřební materiál".

Siporax je zajímavý tím, že podle všeho nabízí to, čemu by se ideální  "domeče" pro bakterie měl blížit. Uvidíme dál :-)

Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


Martin Hrkal, Vladeko zahradní program (1218) - xxx.xxx.73.81 (?)
26.5.2010 15:22
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Já si vysvětluji výskyt řasy u místa s vysokým prouděním vody tím, že zde dochází nejen k prokysličení, ale i lepšímu obohacení vody vzdušným CO2, a jeho množství je více méně konstatntní, na rozdíl od vody v jezírku. Je to ale jen teorie :) Má bohužel i trhliny...

S tím Siporaxem jste mi docela nasadil brouka do hlavy,  při troše aktivovaného kalu se mi to jeví jako ideální medium pro denitrifikaci. Naše filtry jsou vysoce aerobní záležitostí, stálo by to za pokus. Píšte, že jej používáte v akváriu, testovali jste si nějak dobu zdržení vody v mediu, nebo zkloušeli měřit dusičnany po naběhnutí filtru?

Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


Chemický Alí (1222) - xxx.xxx.4.78 (?)
26.5.2010 19:10
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

To co píšete má logiku, koneckonců víme jak se rostliny rozběhnou v systémech ve kterých dodáváte CO2 do vody (dělá se něco podobného v jezírkách?:-))

Add měření dusíku - ano, v podstatě rutinně, navíc mám dobrý zdroj vody prosté sloučenin dusíku, takže pokud se objeví, je jaesné, že zdrojem jsou výkaly ryb a krmení. S akvárky je to navíc o to zajímavější, že bývají podstatně více zarybněné, než jezírka.

Bez najetého filtru je přestěhování skupinky ryb do akvárka poukázka na hromadný úhyn.

Nicméně je zajímavé, jak klesne hladina sloučenin dusíku u akavárka, ve kterém je malý molitanový filtr po té, co nainstalujete najetý výkonný (kvalitní) vnější filtr, nebo stejný filtr s novým filtračním médiem, osídleným setem denitrifikačních kmenů. Klesne opravdu během hodin až dní.

Jen na okraj, pracuji jen s kvalitními značkovými vnějšími filtry Juwel (Hagen), není to snobárna, jsou bezporuchové a nikdy netečou, což je největší bolest neznačkových vnějších akvariních filtrů..

Co jsem nezkoušel, ale výrobce siporaxu se tím chvástá je zpupné tvrzení, že Siporax prý funguje i při velmi malých, až minimálních průtocích, například prý v sáčku umístěný (v menším akvárku), schovaný za dekorace.Je to zcela v rozporu s tím co platí o ostatních, keramických a plastových médiích - v těch zastavíte oběh i jen na pár hodin a aerobní, anaerobní kmeny bez proudící vody odpochodují do věčných lovišť

Tvůrci siporaxu tvrdí, že je osídlen anaerobními i aerobními kmeny.

Jen na okraj- siporax je údajně apendixem  aplikovaného výzkumu, který byl provděn pro NASA, co je na tom pravdy netuším, bude Vám to tvrdit ale každý prodejce. Patří to tedy k marketingové storry, která může mít reálný základ.

Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


host - xxx.xxx.121.238 (?)
27.5.2010 9:30
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Ali asi mate pravdu s tou kombinaciou nitri- a denitrifikacnych bakterii. Zistilo sa aj pre bakterie jedneho druhu, ze pri tvorbe biofilmov, tie co su navrchu dychaju a tie co su "vo vnutri" biofilmu prejdu na nejaky anaerobny rezim (myslene vseobecne pre aerobne bakterie). Schopnost tvorit biofilm je aj schopnost takejto adaptacie. O nitrifikacnych sa hovori, ze nemaju schopnost prezit bez kysliku. Ale tiez vieme, ze su pritomne v biofilmoch. Z toho mi jednoznacne vychadza, ze je tu mozna aj akasi spolupraca roznych druhov bakterii. Inak, priroda si vzdy poradi...
Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


Chemický Alí (1222) - xxx.xxx.4.78 (?)
29.5.2010 12:30
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Oprava - Fluval -HAgen :-)

Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


host - xxx.xxx.121.238 (?)
25.5.2010 16:43
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
...denitrifikacne su v jazierku, ale maju mensi vyznam ako nitrifikacne. Nitrifikacne su hlavnym cisticom aj vo filtroch. Dusicnany potom viazu riasy a rastliny, ale su mensim zlom ako amoniak. Denitrifikacne bakterie potrebuju na svoju robotu vela organickych latok, ktore by prave viazali kyslik. Pracuju v anaerobnych podmienkach, co nie je ziadane prostredie v jazierkach... boli uz pokusy aj na taketo cistenie vody v akvariach mozno aj jazierkach ale neda sa to tak lahko ustrazit.
Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


host - xxx.xxx.121.238 (?)
26.5.2010 9:07
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Biofiltrácia, so siporaxom ci s inými médiami je dôležitou časťou filtrácie. Porézne materiály majú podstatne vyšší merný povrch ako materiály, typu plastové, rôzne tvarované útvary. Ale: Využiteľnosť povrchu v poréznych materiáloch je otázna: 1. Nanodutinky, mikroporézne a mesoporézne materiály sú v podstate mimo hry. Ich veľkosť je menšia ako samotné bunky baktérií. 2. Materiály s dutinami málo väčšími neposkytujú povrch na vytvorenie biofilmu taký, aby bol prístup živín do týchto dutín. 3. V materiáloch s väčšími dutinami nefunguje dostatočná hydrodynamika, výmena a prísun živín a kyslíka aj do menších dutín. Nie ako na povrchu, ktorý obteká prúd vody. Preto filtračná schopnosť nie je len záležitosť povrchu. Preto asi najúčinnejšou filtráciou, bio aj mechanickou je filtrácia piesková. Piesok ako taký má slušný merný povrch, dokonalé obtekanie všetkých častíc piesku vodou, povrch je takmer 100 % využitý na vznik biofilmu s dostatkom potravy a živín, vynikajúca mechanická filtrácia. Ale aj obrovskú nevýhodu: Ľahké zablokovanie filtra a energeticky náročný spôsob tlakového filtrovania cez takéto médium. Problém je čistenie, ktoré rieši technické riešenie takéhoto zariadenia tlakovým vzduchom v profi pieskových filtroch pre jazierka. U nás sa asi bežne nepredávajú, no mnohí nadšenci v zahraničí si ho vyrábajú aj sami. Máte niekto skúsenosti?
Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


host - xxx.xxx.232.98 (?)
26.5.2010 18:57
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Velmi mne zaujala informace ohledně Siporax POND. Mám filtraci Gardena PF 15000 S, kde jsou uvnitř filtru nějaké plastové "válečky".

Mohu do této konkrétní filtrace dát Siporax POND místo těch původních černých kousků? Píše se tu o dvou typech bakterií, přístupu vzduchu a podobně, trochu jsem se ztratil. Uvítám konkrétní odpověď, zda to mohu nahradit, nebo ne, zda to má smysl. Děkuji.

Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


Chemický Alí (1222) - xxx.xxx.4.78 (?)
26.5.2010 19:24
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Určitě ještě vyčkejte na odpověď pana Hrkala, osobně do výkonných vnějších filtrů pro velká akvárka kombinuji filtrační média jiných výrobců, jsou -li lepší. Výrobci akvarijních (kvalitních) vnějších filtrů vytvářejí modulární design filtrů, které mají vnitřní oddíly v několika sekcích a koších- takže ve vstupním oddílu biomolitan s velkými buňkami, a v jeho druhé polovine jemná syntetická "vata" konkurenčního výrobce SERA pro odstranění jemné frakce nečistot odtud voda protéká do válcové části vytvořené třemi dvojdílnými koši - plastové válečky a kuličky se v akvaristice používají velmi okrajově, pro jejich malou vnitřní plochu, chápu jejich použití v jezírkové technice, budou výrobně velmi levné

V prvním koši vnějšího filtru je originální biokeramika(FLuval-hagen), ve druhém biokeramika a sáček s rašelinovým substrátem a v posledním koši oba oddíly naplněné Siporaxem. Jsou zde tedy nakombinovány různé filtrační materiály konkurenčních výrobců. 

Je to jen ilustrační výčet, principy budou s jezírkovou technikou podobné, akvaria jsou fragilnější, je zde větší hustota ryb a svíte do nich trvale mnoho hodin denně, Záměna substrátu pro biofiltraci a denitrifikaci by měla v případě záměny za nesrovnatelně výkonější bez problémů. Je ale nutné substrát "osídlit" aktivovaným kalem, nebo startovním rozrokem bakterií.

VYčkejte ale raději na vyjádření odborníka-pana Hrkala.

Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


Martin Hrkal, Vladeko zahradní program (1218) - xxx.xxx.73.81 (?)
27.5.2010 9:33
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Plastové válečky jsou v uvedeném filtru v malém množství, obecně tento typ filtru trpí malým množstvím filtračního media. My podobný filtr prodáváme pod označením Pondopress (hobby značka Pontec), a zvýšení objemu media (ať už jakéhokoli) je jedině plusem pro funkci filtru. Při troše šikovnosti dokážete s malou konstrukční změnou do filtru dostat media výrazně více, a klidně bych šel i do toho Siporaxu, finančně to nebude nějaká pecka, a uvidíte.
S druhy bakterií si nelámejte hlavu, v tom filtru, co máte, druhový výskyt těžko nějak ovlivníte, míra zdržení je ve filtru hrozně malá, počítám, že u toho máte čerpadlo, která dává nominální výýkon kolem 2500 l/hod (alespoň Pontec to má takhle v sadě), a tím je to více méně dané.

Jak píše Chemický Alí výše, do filtrů v akváriích se dávají ruzné typy filtračního media, a v těchto malých filtrech pro zahradní jezírka je tomu podobně, dokonce bych řekl, že zde jezírková technika se zpožděním kopíruje tu akvarijní.  Mohu se jen dohadovat, zda různá filtrační media jsou cíleně seřazena tak, aby nitrifikace a denitrifikace probíhala nějak řízeně, nebo je to jen prostá střelba do tmy, podle poučky "čím více různých druhů media ve filtru, tím větší šance, že na nich budou probíhat různé procesy".

Měl bych ještě otázky na Chemického Alího - jaké průtoky a jaké objemy media ve Vašich akvarijních filtrech máte, vzhledem k objemům čištěné nádrže ? Vybíráte filtr podle toho, jaké množství a druhy ryb v nádrži máte, nebo se řídíte jen objemem ? A mají vliv na výběr akvarijního filtru rostliny v nádrži ?

Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


Chemický Alí (1222) - xxx.xxx.4.78 (?)
27.5.2010 10:28
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý den pane Hrkale, s Vámi je radost diskutovat, vždy trefíte cíl-

add filtry-

používám výhradně Fluval 305, silné, výkonné a bezporuchové filtry, papírový výkon je 1000l /h, reálný maximální okolo 750l, osobně používám vestavěné regulace a stahuji je tak asi o 30- 50% výkonu průtoku. Akvárka jsou 180 a 250 l, objem filtračních médií je 6,6 l, z toho biologických substrátů 3, 3 litru, - v každém filtru mám 1 litr Siporaxu a 1 litr biokeramiky,q sáček s rašelinou  ve třetím koši aktivní uhlík, ten ale neměním a bude tam jen symbolicky a  jako nosný substrát pro bakterie :-))

Řídím se při výběru objemem, filtry jsou lehce předimenzované, dává mi to možnost, pustit je na plný plyn například po odkalování, nebo pokud syn krmí rybky a vysype do akvárka víc krmení. Tento typ filtrů hravě zvládne akvária o objemu 300-450 litrů, výrobce doporučuje méně, ale praxe je jiná.

Co se týče ryb, snažím se být racionální, ani ne tak kvůli výkonu filtru, ale nechci rybky stressovat. NApříklad ve 180 je nyní asi 30 -40různě velkých ryb od malých tetrovitých až po parmičky a pancéřníčky, tyto ryby neuvěřitelně narostly..Řídim se ale objemem a akvárium se snažím nepřerybnit.

V tomto akvárku je i 5 žabek drápatek a 6 šneků Neritin - ty jsou zajímavé tím, že neničí rostiny, ale systematicky likvidují přirostlé řasy, je to super, dekorace jsou stále vyluxované do čista a na sklo nemusím stěrkou sáhnout jak je rok dlouhý. Neritina NAtalensis má příbuzného i u nás - Thedoxus fluviatilis, který žere též pouze řasy, ale u nás je na rozdílod severní Evropy téměř vyhynulý. Píši to proto, že se snažím osídlit akvárka i přirozenými čističi, nikoli ale kvůli výkonu filtru, ale proto, že jsem od přírody líný a často nedodržuji frekvence odkalování a výměny vody. S rozumě nastaveným biotopem a výkonným filtrem to není podle mých zkušeností nutné.

Co se týče rostlin, nejsem ctitelem "holandských" rostlinných akvárií, ale i tak se snažím  mít rostlin v akvárku spíš více a různých. Pokud někomu pomáhám vytvořit akvárko, dávám na start i  "vodní plevele" , které dokáží využít rychel volné sloučeniny dusíku, po té co akvárko "sedne" - po měsíci, dvou se chytnou ostatní rostliny a vodní plevele mohou být eliminovány. V akvaristice je totiž problém v tom, že pěstitelé pěstují 90% rostlin Emerzně, tj.na hladinou, takvé rostliny při přesazení pod hladinu buď chcípnou, nebo se relativně dlouhou dobu chytají - jejich stará tkáň se nezadaptuje, pro vodní prostředí musí vytvořit zcela novou. Do té doby plní tyto rostliny bohužel svoji funkci jen symbolicky. proto vodní plevele.

V akváriích používám nárazově i UV průtokové germicidy - bazénové 18W, které jsou proti akvarijním za zlomek ceny (netuším proč, vlnová délka zářičů je shodná), germicidy jsem vylepšil vložením leštěné antikorové folie, která způsobuje mnohonásobné odrážení UV záření uvnitř jednotky. UV jsou vždy vřazená ma výtok filtru. Germicidy pouštím po odkalování, nebo pokud je nějaká ryba "chabrus", případně po nákupu nových rostlina ryb, i když ty nejprve projdou karanténou.

Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


Martin Hrkal, Vladeko zahradní program (1218) - xxx.xxx.73.81 (?)
27.5.2010 19:54
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Díky za vyčerpávající popis, údaje s rychlostí průtoku a množstvím media jsou velmi zajímavé, a dost se liší od našich. Abychom se vrátili trochu oklikou k dotazu ohledně filtru Gardena PF 15000 S, který tady někdo vznesl - pro porovnání vezměte množství media, který ve filtru od Gardeny máte, a koukněte na průtok skrze něj, a pak je porovnejte s údaji, které výše zmiňuje Chemický Alí. Pokud dojdete ke stejnému závěru jako já, naplníte filtr od Gardeny k prasknutí čímkoli, co by mohlo zvětšit aktivní plochu biofilmu :)

Ještě dotaz na Chemické Alího - píšete, že průtok skrze filtr stahujete o 30-50% možného maximálního výkonu.  Máte pocit, že při větším průtoku klesá hladina dusičnanů rychleji, než při pomalém? Resp. neměřil jste někdy rozdíl (pokud je vůbec běžnou metodou měřitelný) v dosažení hodnot NOx při různých rychlostech průtoku?
Stále mi to vrtá hlavou, zda průtok není tím dominantním, nebo alespoň velmi důležitým faktorem, hlavně co se denitrifikace týče.  Velmi silně mne láka myšlenka postavit si jednoduchou kolonu s regulovatelným průtokem, a na ní to otestovat, a hledám argumenty proč se do toho (ne)pustit

Ještě k té lampě - umístění na konci systému má nějaký technologický důvod ?  Proč ji nemáte vřazenu mezi čerpadlem a filtrem ?

Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


Chemický Alí (1222) - xxx.xxx.4.78 (?)
27.5.2010 22:28
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý den, S průtokem je to asi tak - pokud měřím NOx, není velkých rozdílů mezi polovičním průtokem a plným (za běžného provozu). Filtry jsou předimenzované :-)) To mám rád :-)) Navíc mírnější průtok v akvárku trochu zlepšuje výskyt vláknité řasy.

UV na konci je akvaristická konvence, i když najdete i systémy kde je UV předřazené. Mezi čerpadlo a filtr nelce UV vložit i proto, že čerpadlo je integrované ve filtru.

Obecně se považuje UV na výstupu za lepší pro boj s plovoucí řasou a mikroorganismy - voda je zbavená hrubých nečistot, které zhoršují průnik UV záření do tekoucí vody. V mém případě je to navíc jednotka, která je v malé černé bedně na krytu akvária- UV používám většinou nárazově. Většina akvaristů je montuje do skříňky, já ale s UV laboruji a tak jsem spokojený pokud nemusím vytahovat jednotku ze zapojení hladic pod úrovní dna akvárka... Po jedné špatné zkušenosti jsem trochu úzkostný.

Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


exn (94) - xxx.xxx.218.253 (?)
27.5.2010 23:45
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dovolil bych si vstoupit do této, zcela nepochybně zajímavé debaty s menší skepsí při přímo úměrném porovnávání jednotlivých parametrů akvária a jezírka. Podle mého názoru to takhle přímo udělat nelze, protože z reálného hlediska se jedná o dva zcela odlišné "světy" s výrazně jinou vazbou na okolí. Zatímco akvárium budu brát jako jednotku s konstatním objemem vody, konstantním počtem ryb, konstantním, většinou umělém osvětlení, možná s více či méně konstantní úrovní krmení u jezírka je zcela odlišná situace.  Objem vody je sice dán objemem nádrže, ale do jezírka často prší (kdo ví co?), dopouštím vodu (v mém případě z povrchové studny, vím já co je v ní?), v jezírku v průběhu roku kromě ryb mám žáby, čolky, užovky, občas mě přistanou kačeny, atd... Ale hlavně kolem jezírka mám stromy, keře, víte co teď lítá vzduchem? Ano, část mě sebere skimmer, ale ne všechno. A co pyly, okolo zahrady mám pole, když neprší, občas se práší, atd..

Tím vším jsem jen chtěl říci, že zatímco akvárium je z hlediska výkonu filtru relativně předvídatelný a relativně snadno určitelný útvar, u jezírka bych doporučil volit množství filtračního media právě s ohledem na výše napsané.  Tedy bych se přimlouval k výraznému předimenzování nad rámec vypočtených hodnot.

Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


Chemický Alí (1222) - xxx.xxx.4.78 (?)
28.5.2010 0:52
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ono je to spíše naopak, co se týče fragility systému.

Ale přes to, akvária nejsou "jiná"  je to biotop, který potřebuje technickou podporu a biologická filtrace, která jej udržuje v chodu je zcela stejná jako u jezírek. Nemáte zde jiné bakterie, nepracují na jiných principech.

Akvária jsou (povětšinou) křehčí z hlediska stability, protože je v nich více ryb na objem, svítíte jim naostro takovými světelnými toky, které v součtu u jezírek nepotkáte a navíc mají stabilně vyšší teplotu vody - mají tedy v průměru dlouhodobě horší sycení kyslíkem než jezírko. pokud trochu cuknete chemismem vody, ryby odejdou i díky tomuto faktu.

Do akvárka doléváte vodu, ideálně 1 x 14 dní, měl byste měnit 20-30 procent objemu, kdo ví čím? jeden doplňuje ze studny, druhý z vodovodu, jeden tam, druhý onde. Akvária jsou ve srovnání s jezírky "přerybněná", to co rybky vyprodukují je adekvátní hejnu kačen, které přistanou každý den.

Chci tím říci, že i zde je předimenzování filtru   výhodou. Navíc, pokud se podíváte na principy péče v akvaristice, tyto principy jsou stejné pro akvárko o objemu 100 litrů, stejně jako pro sladkovodní nádrž v ZOO, která má objem zvící jezírka. Extrémem jsou mořská akvária, ta jsou nesrovnatelně náročnější, než sladkovodní a péče o ně vyžaduje profesionální vybavení i znalosti.

Akvaristika je (podle mého subjektivního názoru) o něco systematičtější z hlediska technologií, protože smyslem akvaristiky je chovat v 90% tropické ryby, na které se křivě podíváte a odejdou. A to často bez toho, že by se Vám podařilo změřit nějaké významné změny chemismu vody.

Principy jsou podobné, zajímavé je, že technologie migrují spíše z akvaristiky do jezírkové oblasti, než by tomu bylo naopak.

Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


Martin Hrkal, Vladeko zahradní program (1218) - xxx.xxx.73.81 (?)
28.5.2010 10:10
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

S tím, že akvárium je oproti jezírku relativně uzavřený systém souhlasím. Vstupů do každého zahradního jezírka je jistě nepoměrně více - déšť, spad pylu, prachu, různá intenzita slunečního světla a spousta dalších. Tím spíše si myslím, že v akváriu (berme ho jako systém, kde máte vstupy buď pod kontrolou, nebo je dokážete více méně přesně změřit)  probíhají tytéž procesy jako v každém zahradním jezírku. Pokud tedy provádíme nějaké měření - třeba toho úbytku dusíku ve vodě, bude podle mého měření v akváriu daleko přesnější a ovlivněné menší chybou, nežli v jezírku pod širým nebem.  Tzn. že pokud bych si chtěl ověřit nějakou hypotézu, jak něco (ne)funguje, přijde mi jezírko méně praktické.

Díky za info o těch průtocích i lampě, zajímavá je informace o nižší průtocích a a výskytu vláknité řasy.  Další důvod, prč zkusit ten test s regulací průtoku skrze filtr a měřením NOx :)

Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


0 (24) - xxx.xxx.61.106 (?)
28.5.2010 11:32
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Mnoho polemiky. Vláknitá řasa se mi nerozvíjela v jezírku, které po desetiletí částečně kryla černá borovice s břízou a dno této nádrže pokrývala vrstva napadaných větviček, listí a jehličí a já jen jednou ročně část onoho spadu odstranil. Na hladině jsem regulovaně nechal růst závitku mnohokořennou s okřehkem trojbrázdým a voďankou žabí, kotvicí splývavou, plus omezeně v mísách se dobře vyvíjely lekníny. Ostatní prostor pod hladinou hustě zarůstaly řezany pilolisté, mezi nimiž se ve velkém množství vinuly vodní 'masožravky' bublinatky - utriculárie a dařilo se i žebratce bahenní, prustce ob. a kosatcům. Voda byla naprosto průzračná se spoustou vodní "havěti". Lituji, že jsem daný stav přes plánovaný úmysl nenafotil. Dnes, už je na tom místě travnatá plocha a stromy jsou vykáceny. V současné době mám zahradní "rybníčky" na plném slunci, aby se dobře prohřívaly a dařilo se v nich letněným akvarijním rybám a dna udržuji převážně čistá bez nánosů, takže i přes množství vyšších vodních rostlin se vláknité řasy vyskytují, ale hlavu si s tím nedělám, reguluji to klacíkem - ovinu, přitáhnu a vyberu a pak s tím krmím například krevety a zbytek, který nepožerou ryby s plži marisami, napomáhá udržet dobrou kvalitu vody a též slouží k rozvoji vodní drobné zvířeny, kterou vyhledávají přítomné rybky jako součást přirozené potravy, což se na jejich vzrůstu, vybarvení a zdraví výrazně projevuje.
Obrázky:
Řasy si své místo najdou i v hustých porostech ostatních rostlin. Foceno 28.5.2010.
Řasy si své místo najdou i v hustých porostech ostatních rostlin. Foceno 28.5.2010.
Bližší pohled.
Bližší pohled.
Hladina jiného jezírka.
Hladina jiného jezírka.
Řasu záměrně  vkládám některým druhům akvarijních ryb  přímo doma do chovných  nádrží .
Řasu záměrně vkládám některým druhům akvarijních ryb přímo doma do chovných nádrží .
Jako součást stravy slouží řasy např. různým gudeovitým    a jiným  živorodkám ,  parmičkám a africkým tetrám. Na fotce jsou ne moc vidět gudee několika druhů s mečovkami a  heterandriemi.
Jako součást stravy slouží řasy např. různým gudeovitým a jiným živorodkám , parmičkám a africkým tetrám. Na fotce jsou ne moc vidět gudee několika druhů s mečovkami a heterandriemi.
Šnečci marisy jsou skuteční žrouti  'zeleného'  - jako
Šnečci marisy jsou skuteční žrouti 'zeleného' - jako "krávy". Dodávanou zelenou vláknitou řasu pozřou beze zbytku. Přes léto je umisťuji rovnou do venkovních nádrží.
Ještě něco z odchovu ryb : Množárna s se síťovými oděleními , v každé je jedna samice  od  živorodek druhu Čapala pardálí a všechny najednou i porodily mladé , které jsou pod  oněmi síťovými komorami , takže  již můžu  samice přemístit a porodničky odstranit. Tyto ryby jsou velmi odolné a pro letní chov venku  vhodné. Březost trvá asi dva měsíce a počet mláďat ve vrhu  je zhruba  kolem dvaceti - třiceti. Ve větším  zarostlém prostoru a v jezírkách  dospělci mladé nenapadají.  Foceno 28.5.2010.
Ještě něco z odchovu ryb : Množárna s se síťovými oděleními , v každé je jedna samice od živorodek druhu Čapala pardálí a všechny najednou i porodily mladé , které jsou pod oněmi síťovými komorami , takže již můžu samice přemístit a porodničky odstranit. Tyto ryby jsou velmi odolné a pro letní chov venku vhodné. Březost trvá asi dva měsíce a počet mláďat ve vrhu je zhruba kolem dvaceti - třiceti. Ve větším zarostlém prostoru a v jezírkách dospělci mladé nenapadají. Foceno 28.5.2010.
Tření dánií ,  které při  letním chovu venku přinášejí nezapomenutelné  pozorovací zážitky. Ve vedlejší zelené třecí  síti byly parmičky  conchonia  , pro chov venku taktéž se hodí.  Foceno 28.5.2010.
Tření dánií , které při letním chovu venku přinášejí nezapomenutelné pozorovací zážitky. Ve vedlejší zelené třecí síti byly parmičky conchonia , pro chov venku taktéž se hodí. Foceno 28.5.2010.
Čerstvě vybudované fóliové jezírko  pro pěstování vodních rostlin a chov  akvarijních rybek. Dokud nejsou okraje osázeny , tak dochází ke splachu okolní zeminy.
Čerstvě vybudované fóliové jezírko pro pěstování vodních rostlin a chov akvarijních rybek. Dokud nejsou okraje osázeny , tak dochází ke splachu okolní zeminy.
Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


Martin Hrkal, Vladeko zahradní program (1218) - xxx.xxx.73.81 (?)
29.5.2010 14:45
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ještě dotaz pro Chemického Alího - pokud potřebuji změřit N-NO3 a P-PO4 na nízkých kocentracích  - u dusíku do 10 mg/l a fosforu do 0,1 mg/l, jdou ještě použít nějaké běžné kapalinové měřáky?

Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


Chemický Alí (1222) - xxx.xxx.4.78 (?)
3.6.2010 9:46
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

ano,  v akvaristice běžně měříte ve škále 0 - 5 mg NO2/litr, běžně udržuji akvária s koncentrací 0,1 - 0,5 mg NO2/litr. Tedy max . na desetině měřené stupnice. Nechci dělat lacinou reklamu Siporaxu, ale je skutečně fakt, že od té doby, co jsem jej naládoval do filtrů, nebyla hladina sloučenin dusíku nikdy vyšší než 0,5 mg/l.   5mg a více sloučenin dusíku na litr je v akvaristice zcela nepřijatelná a většinu ryb na životě ohrožující koncentrace.

S fosforem u dobře jedoucích filtrů nebývá problém, dokonce existují starotvní sety, kterými přidáte do nabíhajícího syrového právě založeného akvárka sloučeniny fosforu, abyste rozjel metabolismus zasazených rostlin. Staří zkušení psi vezmou lžíci vlastní moči   a mají startovní dotaci zadarmo:-))

sloučeniny PO4 spolu svysokými hladinami dusíku jsou v akvaristice považovány za nebezpečné pro ryby a limitující pro vznik řas. Souparvy pro testování fosforu pracují s měřitelnou hladinou až 0,1 mg/l , za hranici vhodnou pro akvárko se sladkovodním biotopem se snažíte udržet hladiny PO4 do 1mg/l, u mořských akvárií do 0,1 mg/l. Osobně ale už PO4 prakticky netestuji, mám zkušenost, že když držím dole sloučeniny dusíku, je PO4 na hranici měřitelnosti.

Pokud tedy  člověk drží nízko hladiny dusíku, ani s fosforem není problém, souvisí to samozřejmě jen sekundárně - prostě s výkonem filtru a jeho náplní.

Pro měření používám soupravy od SERY, jsou drahé, ale dávají stále konzistentní výsledky. Díky svému prapůvodnímu  profesnímu backgroundu mám přístup k nemocniční laboratorní diagnostice, na počátku jsem párkrát výsledky komparoval sofistikovanými měřeními. Serácké kapalinové sety měly vyhovující přesnost.

Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


Martin Hrkal, Vladeko zahradní program (1218) - xxx.xxx.73.81 (?)
3.6.2010 11:32
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Díky za odpověď. Z měření, které u nás provádí dlohodobě lidé z VŠCHT, nám vychází hodnoty N-NO2 pod 0,01 mg/ litr, podel nich hraničící s chybou měření.

Spíš mi zajímá, jestli je možné změřit P-PO4 a N-NO3 na koncentracích ještě běžnými (nebo i méně bežnými) kapalinovými měřáky - u P-PO4 se pohybujeme kolem 0,04 mg/l a N-NO3 kolem 5 mg/l.

S tím Siporaxem jste mi nasadil brouka do hlavy, a tak jsem předvčírem dodělal u jednoho našeho jezírka dvojici filtrů, jeden se Siporaxem Pond (80 litrů media) a souběžně bežíci tentýž filtr s klasickou filtrační pěnou. Filtry protéká na naše poměry relativně málo vody, a rád bych pak nechal změřit výstupy vody z filtru, zdali naměříme rozdílené hodnoty.  Dost mi překvapilo, když jsem si sečetl udávanou plochu podel údajů vyrobců, u Siporaxu je u téhož objemu o dva řády větší než u pěny. Jsem opravdu zvědav na výsledek

Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


Juro (343) - xxx.xxx.121.238 (?)
3.6.2010 12:33
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
By bolo zaujimave spravit experiment pre porovnanie, ale trosku inak koncipovany. Hnat vodu slabym cerpadlom zo suda do filtra a odtial znovu do suda.Voda by bola povodne z jedneho zdroja a obohatena zivinami s definovanym zlozenim. Voda by mohla byt dodatocne osadena aj bakteriami. Tym, ze v sude by bolo pomerne malo vody, by sa mal s casom velmi rychle prejavit vplyv biofiltracie. Ak by sa takto porovnali 2 experimenty (s 2 sudmi tej istej vody, s rovnakym mnozstvom rovnakych bakterii a zivin) isli v jednom case, neprejavoval by sa vplyv pocasia, tak by zrejme boli ziskane vysledky, ktorym mozno verit. Ak by cistenie siporaxom bolo rychlejsie v takomto experimente, uveril by som tomu zazraku. Ine nezavisle pozorovania su zatazene roznymi chybami (do tej istej rieky 2 x nevstupis) a niekedy aj presvedcovacou schopnostou reklamy. Clovek pri drahych materialoch a zariadeniach akosi ocakava aj cistejsiu vodu. Ak ju aj naozaj dostane, nikdy sa neda vylucit vplyv dalsich parametrov. Zial zo strany vyrobcov takychto produktov som o takychto meraniach nepocul. Napriek tomu, ze by to bolo extremne jednoduche porovnat 2 media. Zeby zamer? Predsa len merny povrch je pekna reklama, ale k ucelu veci nemusi byt rozhodujuci. Raz som cital jednu studiu ked sa rozne substraty testovali na cistenie odpadnych vod, bol tam keramzit, strk, atd... Tam sa to robilo ale vo velkom, boli vyrobene take testovacie bazeny-cisticky a merali sa zmeny zivin s casom. Pre male filtre som sa s nicim nestretol.
Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


exn (94) - xxx.xxx.38.65 (?)
3.6.2010 12:42
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Pokud zmiňujete keramzit, také jsem v minulosti sledoval diskuzi o jeho možném použití, právě kvůli vhodné pórovité struktuře, ovšem pokud si vzpomínám výsledky nebyly až tak skvělé, protože po čase došlo k ucpání pórů keramzitu šlemem. Proto jsem zvědav na výsledky Siporaxu, protože ihned mě ta souvislost napadla.

Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


Martin Hrkal, Vladeko zahradní program (1218) - xxx.xxx.73.81 (?)
3.6.2010 12:49
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Mám to zapojeno tak, že v nádrži je celkem nevýkonné čerpadla,  ještě škrcené. Vodu z něj vedu a rozdvojuji v regulovatelném ventilu, do každého ze sudů vedu přesnou (při daném průtoku prakticky stejnou), voda pak volným přepadem vede zpátky do nádrže . Až k nám dorazí na další návštevu chemici z VŠCHT, zkusím je přemluvit, aby mi přesně změřili parametry vody vytekající z jednotlivých sudů. Lepší řešení pro porovnání mi nenapadlo, a dělat to na dvou různých nádržích jednak nemám kde (u nás v práci jsou k mým experimentům schovívaví jen do určité míry) a navíc těžko bych dokázal zajistit, že v obou nádržích bude stejná voda (u nás v areálu máme několik nádrží, a chemismus v nich se mi výrazně liší) Oni mi dokáží naměřit rozdíl na vstupu do filtru a výstupu z něj, a tady mám navíc výrazně nižší průtok, než u fitlrace OASE Proficlaer, na které mi to měří doteď. 
Jinak máte pravdu, přesné hodnoty aby jste u všech výrobců pohledal. Tak nezbývá, než to zjisit empiricky :)

Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


exn (94) - xxx.xxx.38.65 (?)
3.6.2010 12:35
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

/Reakce na příspěvek pana Hrkala/

Myslím, že nejsem sám, kdo bude velmi zvědav na výsledky Vašich měření. Zkuste prosím popsat sestavu filtru (zda máte nějaký předfiltr, screenex...?) zda budete Siporax provzdušňovat. Na webu jsem u komerčního popisu Siporaxu objevil následující: "uvnitř pórovitých struktur panují podmínky chudé na kyslík, čímž jsou bakterie podněcovány ke stěpení nitrátu, aby získaly dostatek kyslíku. Kontinuálně odbourávají nitrát, který se tak nehromadí ve vodě." Mám to chápat snad tak, že v tomto případě čím méně kyslíku, tím lepší denitrifikace? U Kaldnesu je to naopak, dostatek kyslíku je důležitý pro růst bakterií. Začíná to být docela alchymie.

Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


Martin Hrkal, Vladeko zahradní program (1218) - xxx.xxx.73.81 (?)
3.6.2010 12:56
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Zapojení je zcela primitivní, žádný předfiltr. Neprovzdušňuji, důvodem je to, že u filtrační houby by se mi to nepovedlo stejně jako u siporaxu, a rád bych měl podmínky v obou sudech co nejpodobnější. Další důvod je právě ten (ne) přístup kyslíku, a redukce NO3. I když jak mne minule chemici z VŠCHT uvedli do reality, netroufnul bych si to už tak zjednodušovat.
Rád bych to měřil na nějaké extra špinavé nádrži, ale žádnou takovou nemám po ruce. Tam by byl rozdíl výstup výstup určitě větší, a zatížený menší chybou měření.
Ještě jsem zvědav, co na ta měření řekne Chemický Alí

Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


Chemický Alí (1222) - xxx.xxx.4.78 (?)
3.6.2010 13:38
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Zajímavé, jednoduché a myslím účinné pro posouzení v amatérských podmínkách. Asi nemá smysl vytvářet testování "DOUBLE BLIND, CROSS OVER" :-))

Jen bych se pane Hrkale přimlouval za předfiltr, jinak hrozí zaplácnutí siporaxu hrubou frakcí kalů. co tkhle vřadit jeden společný předfiltr, abychom eliminovali jeho vliv jako substrátu pro bakterie?

Na výsledky Vašich experimentů jsem zvědavý jako opice.

Držím palce!

Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


Martin Hrkal, Vladeko zahradní program (1218) - xxx.xxx.73.81 (?)
3.6.2010 13:55
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

O tom předfiltru jsem přemýšlel, jediné co bych do toho dovedl teď vložit bez nějakých větších potíží, je tlakový Filtocloear 15000. Ale moc se mi nechce, jednak odepíšu další filtr (už teď ta legrace docela dost stála), druhak ta nádrž je čistá (koupací jezíko 80m3 objem, prakticky bez ryb, vidím pohodlně do 180cm hloubky), a tak si myslím, že s tím zanášením to nebude tak horké.
Jak to vidíte s měřením těch hodnot při tak nízkých koncentracích?

Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


Juro (343) - xxx.xxx.121.238 (?)
3.6.2010 15:04
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Myslim, ze problem s tou vasou metodou je, ze nebude preukazatelny rozdiel medzi tym, co ide do filtra a tym co ide von z filtra....aky je cas, za ktory prebehne voda cez filter? Pisete, ze je to jazierko bez ryb a s cistou vodou. Uz to vela hovori, ze nie je co filtrovat :-) Ak by sa testovala filtracia "rovnako zasvinenej vody" v dvoch nezavislych sudoch pomocou dvoch rovnakych cerpadiel a filtrov, a v rovnakych podmienkach, mohli by sa zmeny vyhodnocovat povedzme po tyzdni a nie po 10 minutach!!! cistenia vody vo filtry. Po tyzdni, zmena v zlozeni vody je takmer garantovana. Uz len zistit ten rozdiel. V takomto pokuse by bola cenna informacia takmer garantovana. Co takto sa porozpravat s firmou co Vam dodavaju tento a iny material, ci by vedeli zasponzorovat tento vyskum. Vysledky, pre sebavedomu firmu, co si veri vopred v uspech v tomto teste, by boli len skvelou reklamou.... a dalo by sa to aj prezentovat, prinajmensom na web stranke predajcu. :-)
Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


Martin Hrkal, Vladeko zahradní program (1218) - xxx.xxx.73.81 (?)
3.6.2010 15:39
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Rozumím, jak to myslíte.  Vycházím ale z toho, že doba zdržení vody v sudu bude natolik dlouhá, že odoborníci z VŠCHT naměří rozdíl, zvlášť, když ho naměří už teď u jiného fitlru - vstupu i výstupu.
Dalším faktorem by měl být výrazný rozdíl v aktivní ploše - pokud použiju údaje výrobců, tak v jednom sudu mám stovky metru čtverečních plochy, a v druhém desetitisíce metrů. Pokud je to pravda, o to spíše bychom měl rozdíl naměřit.

Ideální postup by samozřejmě byl mít dvě nádrže vedle sebe, u každé jiné medium, a testovat to tam.  Ale to já nemám, a navíc jsme si téměř jistý, že bych nedokázal nádrže dostat do výchozího stejného stavu

Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


Chemický Alí (1222) - xxx.xxx.4.78 (?)
3.6.2010 15:53
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Díky za důvěru, nejsem si jistý, zda jsem Vám v této oblasti důstojným partnerem :-))

1.  jako předfiltr jsem myslel hulvátský molitan

2. Otázka se má jinak - jaké jsou stávající hodnoty?

Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


Martin Hrkal, Vladeko zahradní program (1218) - xxx.xxx.73.81 (?)
3.6.2010 16:22
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Buďte v klidu, jsem nechemik :)
ad 1) přemýšlím o tom,  kouknu se, jestli nemám někde nějaký starší filtr. Nerad bych zneužíval tolerenace zaměstnavatele...
ad 2) N-NO3 8mg/l, N-NO2 menší než 0,01 mg/l,  P-PO4 0,02 mg/l, celkový fosfor 0,06 mg/l. Mám nádrže, kde jsem na tom o polovinu níže, i lepší

Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


Juro (343) - xxx.xxx.121.238 (?)
3.6.2010 16:48
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
OK. Nie som si 100 % ci sme sa pochopili. Myslel som pouzitie 2 sudov namiesto dvoch nadrzi. Malo vody v sudoch, povedzme 200 l by preslo filtrami aj 100x za den (podla vykonu filtra). Asi by na skusku bol vhodny tlakovy filter, aby sa to jednoducho vracalo spat do suda. Ale ak vo vasom pokuse dokazete namerat rozdiely medzi vstupom a vystupom, tak to je skvele. Uz vase meranie nieco povie. Z toho vyplyva, ze prietok je velmi pomaly, kedze dost pomaly metabolizmus bakterii dokaze detegovatelne znizit niektore zo zivin. Nechcem vase merania spochybnovat, ale voda pri rozumnom malinkom prietoku a predpokladanom velkom objeme filtra (myslim hlavne mrtvy objem) moze prejst cez fiter nie dlhsie ako 10-15...30 minut? Aky je prietok a aky objem vody vo filtry? Za tento cas dokaze filter meratelne odburat ziviny. Ja som si vzdy myslel, ze to je proces na dlhe trate a ze ak sa nieco potento, ze to trva dni ci tyzdne.
Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


Chemický Alí (1222) - xxx.xxx.4.78 (?)
4.6.2010 23:46
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Vy jste ďábel pane Hrkale, nechtěl byste se věnovat problematice mořských akvárií?

Myslím to jako poklonu.

Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


Martin Hrkal, Vladeko zahradní program (1218) - xxx.xxx.73.81 (?)
5.6.2010 10:44
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Díky za poklonu, ale nechtěl :) Mě ta mořská akvária přijdou barevně nepřirozená, já jsem zastánce sladkovodní klasiky. Ještě na škole jsem se akvaristikou zabýval, pěstoval jsem africké tlamovce.  Úplně jsem to neopustil, jen jsem průběžně přešel do větších objemů nádrží :)

Co myslíte ty hodnoty, dají se ještě "nedigitálně" naměřit? Měření, co u nás dělájí z VŠCHT, jsou dělaná nějakými digitálními přistoji u nich na katedře, nad testery vody, co prodáváme, se lehce pousmáli. Třeba ale existují nějaké přesnější kapalinová měřidla. Nevíte o něčem?

Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


Chemický Alí (1222) - xxx.xxx.4.78 (?)
6.6.2010 23:27
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Bohužel, nicméně u kapalinových testerů samozřejmě dochází k chybám, ale velcí výrobci mají své měřící sety relativně stabilní, co se týče výsledků. Nehovořím ani tak o absolutních hodnotách, jako o tom, že sety jednoho výrobce dávají stále podobný výsledek.

Na trhu jsou i kapalinové soupravy, které obsahují více reagens a jsou přesnější, než akvaristické komerční sety. Jsou ale realtivně drahé, jedno měření vychází na desetikoruny. Osobně tedy používám komerční pro laiky, třebaže jsem si vědom jejich limitů.

Ale k Vašemu dotazu - slušné kapalinové sety pro kolometrickou a odměrnou analýzu  jsou například sety VISOCOLOR alpha, pokud budete chviličku googlit termín

kity analytické VISOCOLOR alpha

  najdete několik eshopů, jedná se o kity s několika reagens a jsou jistě přesnější, než to co běžně používám.

Měření lze "kalibrovat" tak, že měřím nejprve roztok s definovanou koncentrací, kdo ale zažil někdy laboratorní praktika z analytické chemie na VŠ, bude skeptický jako já a s testery bude pracovat rovnou.

Samozřejmě, že speciální elektronické profi testery jsou o něčem jiném, ale dobré kapalinové na měření, kdy se výsledky pohybují v určitých intervalech, a mohu s nimi dobře měřit trendy jsou dostačující.

Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


Martin Hrkal, Vladeko zahradní program (1218) - xxx.xxx.73.81 (?)
7.6.2010 18:19
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Díky za typ. Cena měření v řádu destikoruny je dobrá,  až mi tester dorazí, dám zprávu, jak moc je to přesné. Udávané hodnoty tam jsou opravdu od velmi nízkých úrovní, tak jsem na to zvědav.  Zkusím pak schválně naměřené hodnoty porovnat s profesionály z VŠCHT, o kolik se budeme lišit.

Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


Martin Hrkal, Vladeko zahradní program (1218) - xxx.xxx.73.81 (?)
2.7.2010 11:00
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Přidávám výsledky z měření účinnosti Siporaxu, jak jsem slíbil.
Kolona je tvořena dvěma paralelně zapojenými sudy, průtok skrze každý sud je 6 l/min. Vodu odebíráme, a následně vracíme, do koupacího jezírka s velmi malým počtem ryb.
V prvním sudu je 88 litrů media Siporax pond, v druhém sudu 105 litrů klasické filtrační houby. Podle údajů výrobců materiálu o aktivní ploše máme v sudu si Siporaxem 23.760m2 plochy (270m2/ litr media), ve druhém pak 260m2 (2,45m2/ litr media). Myšlenka testu byla taková, že při téměř 100 násobném udáváném rozdílu aktivních ploch budeme schopni naměřit rozdílné hodnoty N-NOx na výstupech z obou sudů. A takhle dopadla měření :
Zdroj vody (koupací jezírko pH 7,9)
N-NO3 0,38 mg/l
N-NO2 0,005 mg/l
Sud se Siporaxem (měřeno na výstupu ze sudu)
N-NO3 0,35 mg/l
N-NO2 0,009 mg/l
Sud s filtrační pěnou (měřeno na výstupu ze sudu)
N-NO3 0,37 mg/l
N-NO2 0,004 mg/l
Výsledky testu hodnotíme s rozpaky, očekával jsem, že díky téměř 100 násobné ploše a době zdržení vody v mediu (průtok 6l/min) bude rozdíl významně větší. Napadají mne tyto důvody, proč :
- udávaná aktivní plocha u medií není správná, a prakticky se neliší
- u nízkých koncentrací N-NOx to funguje jinak než u vyšších
Pokus se chystáme zopakovat v uzavřeném systému, kde nadávkujeme větší koncentraci dusičnanů, a poměříme rozdíly. Měření prováděli chemici z Ústavu technologie vody při VŠCHT, a chyby v měření tedy prakticky vylučuji.
PS - pro Chemického Alího - ty VISOCOLOR měřáky jsou na takhle nízkých koncentracích v mých nechemických rukou hrozně nepřesné :)

Obrázky:
Bez názvu
Bez názvu
Bez názvu
Bez názvu
Bez názvu
Bez názvu
Bez názvu
Bez názvu
Bez názvu
Bez názvu
Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


Juro (343) - xxx.xxx.121.238 (?)
2.7.2010 12:00
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Mňa malé rozdiely neprekvapujú vzhľadom na pomalý metabolizmus všeobecne....nemožno očakávať radikálne zmeny v zložení v priebehu pár minút. Čo ma prekvapuje, je pokles dusičnanov. Vždy som si myslel, že biofiltracia v jazierku je hlavne oxidácia amoniaku na dusičnany za prístupu vzduchu, čiže nitrifikácia. Amoniak žial nebol analyzovaný, takže jeho pokles nemožno dokázať. Denitrifikácia je v klasickej biofiltrácii jazierok druhotný a menej extenzívny proces. Prebieha iba ak je v prostredí dostatok redukujúcich org. zlúčenín za anaeróbnych podmienok. V aeróbnych prevláda oxidácia priamo prítomným kyslíkom. Preto denitrifikácia prebieha napríklad v sedimentoch (blate) kam sa procesy aerobne nedostanú. Ak je pokles dusičnanov dôsledok denitrifikácie, tak denitrifikácia prebieha rýchlejšie ako nitrifikácia (čo je divné), alebo vo vode nie je takmer žiaden amoniak (potom sa to ťažko testuje). Čo sa týka chýb meraní, tie nikdy nemožno vylúčiť, dôležité však je aké sú a či významne ovplyvňujú naše merania. Väčšinou to rieši štatistika... nemusí na konkrétne meranie, ale aspoň na danú metodiku.
Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


Martin Hrkal, Vladeko zahradní program (1218) - xxx.xxx.73.81 (?)
2.7.2010 12:10
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Nás malé rozdíly překvapily - především vzhledem k deklarované ploše Siporaxu. Chtěli jsme se zaměřit právě na denitrfikaci - podle toho, jak výrobce siporax popisuje, by tam měla probíhat ukázkově.  Media jsme záměrně neprovzdušňovali - právě proto, abychom co nejvíce navodili anoxické podmínky, s úmyslem "naštepit " NO3. Doba zdržení mi vychází na 13 minut, a to mi nepřijde úplně málo
Pokles amnonikálního dusíku jsme prakticky nezaznamenali, jeho hodnota osciluje u obou sudů kolem 0,25 mg/l. Obecně ale s touto formou dusíku v nádržích problémy nemáme, hodnoty NO3 jsou o řád větší a právě proto jsme chtěli "umělě navodit " denitrifikaci

Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


Juro (343) - xxx.xxx.121.238 (?)
2.7.2010 12:48
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Nastastie amoniaku je menej... ved pre ryby je velke mnozstvo amoniaku velky problem. Takto to asi aj je normalne. //// za 13 minut odburat radove 100 l roztok zivin... tak to asi nefunguje. Skuste tocit male mnozstvo vody, povedzme 100-200 l vody dokola. To by mohlo dat zaujimave vysledky. A kludne by som pripravil roztok s vyssim mnozstvom dusicnanu, povedzme 20 x viac ako je v realnom jazierku, ale z jazierkovej zivej vody.
Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


Chemický Alí (1222) - xxx.xxx.4.78 (?)
2.7.2010 12:34
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

To je velmi zajímavý a přesný příspěvek. Na počátku jsem se trochu usmíval nad tím, že nemá smysl pracovat se sofistikovanou metodikou, ale asi jsme se mýlil. Díky, člověk má o čem přemýšlet.

Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


Chemický Alí (1222) - xxx.xxx.4.78 (?)
2.7.2010 12:26
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Je to opravdu zajímavé, samozřejmě mne jako programového pesimistu napadá, že i mne dostal marketing. Uvidíme jak to bude s vyššími koncentracemi.

Add colorimetrické sady - je to prostě kompromis, nemyslím, že by to bylo "nechemickýma rukama", někdy pomůže měřit o řád větší objem vzorku (nikoli typických 5ml, ale 50 ml. Nicméně měření nízkých koncentrací je vždy ošemetné. Samozřejmě měření VŠCHT budou objektivní.

V běžném provozu - laik, účelové měření malých koncentrací prakticky čehokoli i elektronickými přístroji bohužel též není přesné. Jen abych Vás pobavil - pokud chcete v medicínských aplikacích sbírat data například o nějakém biochemickém parametru, nezbývá, než takovou hodnotu měřit na jediném konkrétním pracovišti, protože výsledky jednotlivých biochemických (certifikovaných) pracovišť zdravotnických zařízení jsou vzájemně prostě neporovnatelné, z hlediska hodnocení ve výstupu.

Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


Martin Hrkal, Vladeko zahradní program (1218) - xxx.xxx.73.81 (?)
2.7.2010 14:29
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Totéž co se marketingu Siporaxu týče napadlo i mne . Měření vlastními silami jsme vzdali, abychom co  možná nejvíce vyloučili chybu meření, na to zkrátka  při techto honotách nemáme.
Pro Jura : s tím pokusem v sudu to zkusíme, budeme točit pořád tutéž vodu skrze obě media, a pak změříme zbytkové koncentrace. S tou násobně vyšší koncentrací docela váháme, myšlenka je taková, že když v nádržích takto vysoké hodnoty nemáme, nebude to průkazné. A že by to fungovalo za všech koncentrací stejně, si už nemyslíme

Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


host - xxx.xxx.221.109 (?)
2.7.2010 22:09
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Téma Siporaxu bylo vícekrát důkladně propráno v odborných akvaristických diskusích. Závěr zní: Deklarovaná "vnitřní plocha" tam někde uvnitř jistě je, ale je NEÚČINNÁ. Buďto se do těch štěrbin bakterie vůbec nedostanou, anebo se tam dostanou, ale potřebná dusíkatá látka (amoniak, dusitan, dusičnan...) k nim přes glykoproteinovou vrstvu slizu difunduje tak pomalu, že je výsledný efekt prakticky nulový. Siporax tedy funguje úplně stejně, jako kdybychom do filtru vložili stejně velké válečky ze skla nebo z plastu. Tedy v zásadě stejně jako hrubá filtrační PUR-pěna ("biomolitan", "bioakvacit"), nebo jakýkoliv jiný inertní substrát pro nitrifikační bakterie s větším povrchem (zmačkaná PE síťovina, plastové kuličky ap.). Mimochodem: docela obyčejný keramický materiál typu "cihla" či "květináč" má vnitřní povrch pórů ještě o několik řádů vyšší než onen "zázračný" Siporax. Ovšem póry jsou jsou tak malé, že se do nich bakterie nevejdou.
Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


Martin Hrkal, Vladeko zahradní program (1218) - xxx.xxx.73.81 (?)
3.7.2010 10:21
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Zkuste sem prosím umístit nějaký odkaz na podobný test od akvaristů

Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


host - xxx.xxx.243.20 (?)
3.7.2010 11:55
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Vždy se jednalo o individuální výsledky vlastních pozorování, nikoliv o hodnověrný vědecký test (ten lze provést jedině v laboratorních podmínkách s uměle připravenou vodou přesně daných vlastností, nikoliv v živém akváriu). Neúčinnost Siporaxu však lze odvodit i prostou logikou: Výrobce deklaruje, že v hloubce pórů jsou anaerobní podmínky, a proto tam může probíhat denitrifikace. To sice zní logicky, ale ta denitrifikace tam ve skutečnosti neprobíhá (nebo jen ve stopovém množství), protože denitrifikační bakterie tam nemají z čeho žít. Jestliže v hloubce pórů není kyslík, pak tam logicky neproudí (okysličená) voda z nádrže. Neproudí-li tam voda, nedostávají se tam ani dusičnany, které by bakterie měly zlikvidovat. Kdyby proces denitrifikace byl takhle jednoduchý, stačilo by vodu uzavřít někam do vzduchotěsného sudu a za pár týdnu by z ní byla čisťounká kojenecká voda bez dusičnanů.
Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


Martin Hrkal, Vladeko zahradní program (1218) - xxx.xxx.73.81 (?)
3.7.2010 13:23
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Aniž bych chtěl teď nějak Siporax hájit, nemyslím si, že by to šlo jednoduše vysvětlit tak, že dovnitř materiálu neproudí voda. Když váleček rozlomím, je mokrý skrz naskrz. Pokud by se tam nedostala voda, byl by mokrý jen na povrchu - což není. Nějaké "proudění" tam proto myslím bude. To ale nic nemění na tom, že efekt, který jsme očekávali před testem, se nedostavil

Připojit reakci
                           

Vláknitá řasa


host - xxx.xxx.217.135 (?)
3.7.2010 16:15
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

toto akva sk a vyhladavanie, temy ako denitrifikator, akva-medic nitratreductor, odstranovanie dusicnanov, no3 v pitnej vode a mozno dalsie...

Připojit reakci
                        

Vláknitá řasa


host - xxx.xxx.228.2 (?)
21.5.2013 11:47
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

dobry den kde mam sehnat nejaky vzorek do jezirka uz jsme zkouseli vsechno a porad zelena voda nechce se nam to cistit mame nakladyno

Připojit reakci
   

Vláknitá řasa


Jiří Zima (3) - xxx.xxx.49.144 (?)
30.5.2010 15:59
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý den, já mám jezírko cca 35m3 osádku jezera tvoří kapři, jeseni,karasové, ostroretky,závojnatky, jeseteři,sumci, amuři a j.Mám postavený fitr kde mám nařezané matala rošty v bedýnkách hrubší a jemnější a v druhé polovině filtru mám v bedýnkách kaldness K1, celkový obsah filtru je cca 300 l loni, když jsem jezero dodělal, tak jsem mě doporučili do jezera dát mikroby a do filtru startovací bakterie voda paráda na podzim jsem vypláchl filtr a přes celou zimu běžela filtrace včetně vzduchování a na jaře jsem se zhrozil, ryby přežily ale řasy tak půlmetrové, požil jsem aktivní kyslík vodu jsem ztmavil výtažkem z rašeliny a pozoroval co to bude dělat :NIC.sehnal jsem ječnou slámu a zase nic.Jezero vypustil vymyl napustil a za 3 týdny opět řasy vysavačem jsem se s nimi pral použil jsem 1 dc sava nic modrou skalici skoro nic řasy jsem tahal dva dny, ve filtru zalepené matala rošty tak že je vymyji.Když jsem vyndal první rošty a začal vymývat tak jsem si vzpoměl že mi říkali NEMÝt POUZE OKLEPAT!! Rošty jsem oklepal a vložil do filtru nasypal start filtr a za dva dny voda křišťál už bych filtr nikdy nemyl!! Soused má jezírko asi 6m3 dal jsem mu start filtr a když pustí filtr tak mu z filtru teče zelená voda ten filtr ma kupovaný takovou bedýnku asi na 20 l vody tak neví co s tím

Připojit reakci
      

Vláknitá řasa


host - xxx.xxx.214.242 (?)
9.6.2010 9:15
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
pred cca 5 týždňami som do jazierka 6m3 dal 2 ks 20 cm amurov a od tej doby mi vláknitá riasa naprirastá. Naviac spolu s amurmi ju začali vytrhávať aj KOI.Síce ju nežerú, ale čo vytrnú čerpadlo vytiahne. Amuri okrem vláknitej riasy nežerú nič iné (ani ich nenepadne sa dotknúť lekien, ani iných rastlín). Dokonca sú už takí krotkí, že čakajú s KOI na hladine, či im niečo hodím.
Připojit reakci
         

Vláknitá řasa


host - xxx.xxx.36.231 (?)
19.6.2010 22:12
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý den, mohl by mi prosím někdo poradit jaké druhy bakterií se používají na čištění vody a usazenin na dně jezírka. Děkuji

Připojit reakci
            

Vláknitá řasa


host - xxx.xxx.221.109 (?)
2.7.2010 22:15
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Například rody Nitrobacter, Nitrosomonas a mnohé další. Ale tahle informace je vám k ničemu, protože po těch bakteriích vůbec nemusíte pátrat. Jsou totiž všude. Ve vzduchu (v podobě spor), v půdě a dokonce i ve vodovodní vodě (právě ony bakterie způsobují onen tenký slizký povlak, který se vytváří například uvnitř rezervoáru záchodového splachovače). Takže stačí zřídit filtr, spustit a příslušné bakterie se v něm brzy objeví samy.
Připojit reakci
               

Vláknitá řasa


host - xxx.xxx.217.151 (?)
28.8.2010 22:51
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Mozme sa my snazit... Aby ste vedeli s cim bojujete:

Cyanobacteria are the only group of organisms that are able to reduce nitrogen and carbon in aerobic conditions.

zdroj wiki

Inymi slovami ma vynimocne a jedinecne vlastnosti rast "zo vzduchu"...

Připojit reakci
Založit nové téma Nápověda
  Název diskusního téma   Počet příspěvků   Datum   Počet návštěv
Biotec 18 screenmatic5626.11.20143457
Zakrytí jezírka na zimu3523.11.20144153
Objem jezírka, filtrace 1823.11.20144938
Prosakování rybníku1120.11.2014673
Založení jezírka1620.11.20142368
Rozmnožení karasů 2017.11.201416552
Slunečnice pestrá3127.10.201416215
PH metr - jaký3326.10.20143622
Polystyrenove desky nebo stare okno proti zamrznuti jezirka?2222.10.20146678
Obyčejný rýč (i fiskars) vs. bronzový1915.10.20145389
Fotky jezírek a filtrací10812.10.2014106652
KOI - nemoc 137.10.20141350
Jak zpřírodnit břeh foliovaného jezírka194.10.20142884
Lak na kámen v kaskádě629.9.2014808
Darování rybiček - jelec jesen11.9.2014511
Čo to je za červy? 230.8.2014849
Potrubi ke gule 75mm2223.8.20142287
Koupací jezírko svepomocí 421.8.20141304
Přestavba jezírka a ochrana žab115.8.2014465
Přestavba jezírka212.8.2014629
Pijavice1112.8.20141542
Jak rychle roste potěr Karásků?310.8.2014999
Tipy na plastová síta65.8.20141300
Zelená voda 131.8.20142659
kolik vody se vypaří za den? 1929.7.20149474
Založení jezírka pro rybičky728.7.20141181
Půjčení vysavače628.7.20141107
Hnědá voda2023.7.20143274
Kalné jezírko2123.7.20143830
Svařování jezírkové fólie2210.7.201427475
Krmení pro malé líny58.7.2014932
Jednoduhý jazierkový filter - domácej výroby 77.7.20148432
Ancistrusi67.7.20141314
Jezirko se stálým přítokem vody ze studny217.7.20149436
Doma dělané filtrace18730.6.2014139582
Záhadnė úmrtí Koi128.6.2014531
Návrh filtrácie v jazierku - váš názor 1827.6.20147627
Jak vyčistit jezírko od řasy.3424.6.201433555
Zahradní koupací jezírko svépomocí12324.6.2014132181
Vzduchování v jezírku1523.6.20144076
Další diskuze: 1, 2, 3, 4, 5 >  
Paliva a motorové pily, topení, krby a kamna, komíny, zateplení a úspory energií
Stihl 661 zkušenosti25.11.2014
Zivotnost motorove pily24.11.2014
Zivotnost motorove pily22.11.2014
Stihl 661 zkušenosti19.11.2014
Zasobnik teple vody19.11.2014
Další příspěvky > 
Úvodní stránka | Informace o serveru | Reklama | Podněty a připomínky | Kosmetika
(c) Lupo Media s.r.o. 1999 - 2014