Prosakování rybníku

Ahoj,

na mé zahradě je po celý rok docela dost mokro. Celá zahrada je tak trochu utopená oproti ostatním sousedním zahradám. Nechal jsem vybagrovat rybník cca 10 x 6 m, na hloubku 1 - 1,9m s tím, že vytvořím vedle rybníku cca 0,5 m pod hladinou vody jakousi jímku, do které se bude stahávat voda (při dešti) ze zahrady (i z okapů) a tu budu občas čerpat do rybníku s vyšší hladinou. Potřebuju totiž zvýšit hladinu vody abych mohl dál vodu posílat na sousední pozemek do strouhy odkud to jde dál.

Rybník má jílovité podloží, myslel jsem si, že udrží vodu a že když zvýším hladinu (přítok mám) tak vyřeším problém s odvodněním zahrady.

Ale problém je v tom, že ta jímka pod úrovní rybníka se pořád plní dle mého názoru z rybníka. Myslím, že prosakuje voda, tudíž se voda z rybníka neustále přečerpává jímkou zpět.

Nemáte někdo zkušenosti jak by se tehhle problém mohl vyřešit, nebo jak by se tomu dalo zabránit abych nemusel dávat drahou fólii, pokud by tomu vůbec pomohla...

Já jsem nepochopil na co se vlastně ptáte? Chtěl jste jímku abyste mohl přečerpávat vodu do rybníka a tím zvýšit jeho hladinu. A to přesto že "přítok máte" (nevím jak to chápat). Jímka se vám plní dle avšeho přání a můžete radostně přečerpávat. To byl cíl a ten je splněn, nebo se mýlím?

Drahá folie vám nepomůže. Nemáte přece problém s tím, že by se voda v jímce příliš rychle vsakovala. Naopak máte vysokou hladinu podzemní vody.

V podstatě, je-li poblíž vyšší vodní plocha, pak je výška podzemní vody (přesněji její tlak) roven hladině vody v rybníce. Podobně jako je třeba pod jezem tak vody odpovídající hladině vody nad jezem. Proto se často pod jezy v řekách často bortí a zvedá betonové dno. A proto se také zatěžuje kameny. Ne kvůli proudu padající vody a vymílání dna. Ale proti zvedání tlakem spadní vody.

To byste musel folií utěsnit celý rybník i jeho přítok a to pár desítek metrů proti proudu. Voda prosakuje z rybníka nejen hrází ale i podložím pokud tam není nepropustný jíl nebo skála. Což podle situace asi není. 

Pokusím se to trochu vyjasnit.

Jímka (plastový barel) je v nejnižším bodě zahrady (mám tam do ní udělanou stružku). Jímku jsem musel udělat v takové výši, abych se do ní dostal se spádem dešťové vody z okapů. Odtud bych to rád čerpal hned vedle do rybníka (vybagrovaná díra), kde jsem udělal hráz tak, aby hladina vody při naplnění rybníka byla cca o půl metru výš než v jímce a to právě z toho důvodu, aby voda sama odtékala přepadem do vedlejší strouhy, odkud pak teče dál. Takže jímku mám na to, abych odčerpal vodu ze zahrady (okapy aj.), Pak tu mám další zdroj vody a to je přítok vody z polyetylenové hadice (veden vzduchem), která přivádí vodu ze studny z kopce, na tuhle vodu mám udělaný kohout, můžu jí pustit když bude např. málo vody.

Takže tady právě řeším to, že jakmile zvedám hladinu vody v rybníce, zvedá se voda v zahradě mimo rybník... Je tam problém s tím vyrovnáním tlaku. Kdyby rybník neprosakoval, bylo by vše v pořádku. Ale je mi to divné, protože v rybníku je docela slušný jíl. Jak by se to dalo vymyslet aby to fungovalo? Fólie by to asi vyřešila ale je to dost drahý...

A jak vypadá okolí? Planina? Nebo jste v údolí? Na kopci? Možná by pomohla nějaká fotka. Taháte vodu hadicí ze studánky, takže asi pod kopcem. Tzn. že se k vám stahuje voda z okolních kopců (zalesněné? zatravněné? holé suché skalnaté?)? Kudy vede pramen? Asi nejde o to, že propuští hráz. Ta voda může prosakovat kudykoliv. Prostě je podloží propustné a je plné vody. Např. údolí mezi kopci znamená, že kdysi tam mohla být kamenná strž, voda snesla pod kopec štěrk, kamení a propustný písek nyní překrytý jílem, humusem a trávou.

Pokud vyložíte dno rybníku folií také se může stát, že se voda z okolí prosákne pod ní a tlak spodní vody ji nadzvedne. Představte si že 1-2 m pod povrchem je propustná hornina o rozloze klidně stovek metrů a tloušťce 2-4m a je plná vody.  Hladina v rybníce a v půdě jsou spojené nádoby. Akorát nejsou spojené trubkou ale propustnou členitou horninou o průřezu i desítek m².

Ono bojovat tímto způsobem s přírodou a geologií je dost ošemetné a může to stát mnoho milionů. Já bych to osobně nechal být. Pokud současný postup nepomohl dál bych do toho neinvestoval. Maximálně tu melioraci uvedenou výše a zrušit rybník. Voda zůstane pod úrovní půdy. Samozřejmě popisuji tu nejhorší situaci a třeba budete mít štěstí.

No právě, od starousedlíků a geologů vím, že celá vesnice je prý na jezeře, takže pokud by prý někdo chtěl kopat studnu, může víceméně kdekoliv. Celá tak oblast je v údolí. Voda jak píšete se opravdu asi stahuje z okolních kopců (zatravněné, něco zalesněné, něco obilí). Pramen netuším odkud jde... ale podloží bude asi propustné.

Ještě mě napadá jedna varianta. Mohl bych tedy snížit hladinu rybníku na úroveň terénu, ale pak bych musel jímku umístit za rybník a čerpat pod úrovní terénu vodu z jímky do nedalekého potoka cca 70 m (je cca o 1 m výše. Ale nemám představu jak by to bylo nákladné na el. energii pro případ, že bych chtěl i trochu vody připouštět aby ryby přežily.

Rybník bych nerad rušil, již je vybagrován, má pěkný tvar a toho materiálu co se vybagrovalo je fakt dost... Navíc bych ho chtěl zachovat jako součást zahrady - okrasný prvek. Ale chtěl bych aby voda v něm nebyla jako brčálník (žabince, povlaky atd.)

Snažíte se řešit kvadraturu kruhu. Vesnice je v údolí, tedy v nejnižším bodě. Na zahradě máte rybník, který je výš než plocha zahrady. Nedaleko je potok, který je výš než rybník. Co z toho asi plyne? Kam ta voda asi poteče (bude prosakovat)?

Pokud máet a pozemku vlhko pak nechápu smysl budování rybníka. NAopak je v takovém případě nutno zakopat drenáž, odvodni pozemek, nechat spodní vodu odtéct, meliorovat... Rovněž budování dvou rybníků (resp. rybník +jímka) mi nějak uniká. Snad jen kvůli ovodnění bych to pochopil-vybudovat jímku jako nějaký nejnižší bod odkud může voda dále samovolně odtékat.

Pozemek je utopený v terénu, drenáže není možné nikam odvést. Sousední pozemky jsou výše. Proto jsem udělal jímku v nejnižším bodě zahrady kam se to všechno stahuje. Jímka přečerpává vodu hned vedle do vybagrovaného rybníčku, u něhož jsem udělal hráz tak, abych se z hladinou vody dostal nad úroveň terénu, přičemž na konci rybníka je přepad do strouhy k sousedovi. Když to bude o půl metru, tak už se tam dostanu.

Do rybníka chci nasadit nějaké ryby ale hlavně jsem chtěl vyřešit problém se spádem. Takhle to ale nefunguje, protože voda se při napouštění rybníku tlačí zpátky do zahrady.  Takže když zvýším hladinu vody v rybníku jak bych potřeboval, tak mám zahradu na vodě. Přítok pro případ sucha mám, je to polyetylenovou hadicí vedenou vzduchem.

Tady vam asi tezko nekdo rozumne poradi, je to celkem veda. Zvednout teren cele zahrady na urooven sousedu asi nejde ze? :-) Tim by se to vyresilo. 

Jinak udelat cerpaci zkousku jaky vykon cerpadla je potreba aby stihalo odvadet vodu z jimky do rybniku a z neho do strouhy a tim zaroven drzet hladinu vody na zahrade na prijatelne urovni. 

Na trhu jsou ekonomicka cerpadla pro trvaly provoz, ktere pres sezonu pouziva non-stop vetsina z nas rybnickaru. Ja jedu dve cerpadla oase optimax 10 000 na prevyseni cca 1m s realnym vykonem cca 12 000l/hod - spotreba. 130w. Tzn. za sedmimesicni sezonu dam za proud cca 2000 kc.

O zvýšení terénu jsem také přemýšlel, to by nebyl vůbec problém, protože se mi jedná o cca 0,4 m a to bych akorát zavezl strouhu která mi jde uprostřed zahrady a možná bych trochu navezl (cca 10 cm) v okolí strouhy.
Tím by se problém vyřešil, to máte pravdu.

Jenže mám tu další problém a to je to, že do té strouhy mám svedenou rouru ze tří okapů a o kousek výše ještě jednu drenáž. Jedině mi teď napadá tu strouhu zavést např. štěrkem nebo hrubším kamením a na to nasypat zeminu, vytvořit takovej jakoby drenážní kanál jestli by to mělo nějakej význam, co myslíte?
Problém by možná nastal nejspíš v zimě kdy by roury mohly zamrznout a voda ze střech by nemohla téct...