Čištění pomocí bakterií - zkušenosti od jinud

Zajímavý článek o použití biotechnologických přípravků pro čištění vody vyšel v prosincovém čísle časopisu Vodní hospodářství.  V testu se sice místo vody v jezírku řeší domovní čistírna odpadních vod, ale existuje zde celkem velká podobnost – i zde se snaží účinnost čištění vody zvýšit pomocí biotechnologických přípravků – chcete-li bakterií a enzymů.  Ve dvou ČOV byly monitorovány výsledky jak za normálního provozu, tak po přídavku biotechnologických přípravků.
Možnost ovlivnění procesu čištění vody pomocí bakterií a enzymů je zajímavá nejen pro ČOV, ale i pro majitele jezírek. A jelikož je nějakých nezávislých testů jako šafránu, je zajímavé nakouknout o kousek vedle, jak jsou na tom s čištěním pomocí bakterií jinde. Pokud by totiž existovala možnost zásadního zlepšení procesu čištění pomocí těchto přípravků v ČOV, byla by jistě aplikovatelná i pro jezírka.
Výsledek testu je zde velmi rozsáhle popsán, včetně použité metodiky měření. Pokud ale čekáte, že se účinnost čištění zvýšila opravdu zásadním způsobem, budete zklamáni. Ke změnám sice došlo (viz přiložená tabulka z textu článku) ale z mého pohledu se jedná o změnu velmi nevýraznou a je otázka, zda dosažený rozdíl stojí za prostředky vynaložené za biologické přípravky.  Zdá se, že přesvědčit bakterie, aby dělaly to co lidé chtějí není úplně triviální záležitost … :)

Baktérie som používal na čistenie odpadovej vody z domácnosti v zbernej nádrži-žumpa a tam ma prekvapili učinnostou. Do jazierka som ich tiež zakupil, no po 2 mesiacoch nepriniesli žiadny učinok, takže ich už nepoužívam, su to vyhodené peniaze. Viac efektívny je filter s UV lampou.

Ako ste sam neraz podotkli v davnejsich diskusiach, jazierko nie je COV. COV je viac potravy a bakterie vitalnejsie. Ak bakterie pridu o potravu tym ze ju spotrebuju, moze nastat hromadny uhyn kolonii bakterii a navrat odpadu do vody. Ale mozno to aplikovatelne je, len mam obavu, ci...

Mnohi akvaristi tvrdia na zaklade skusenosti pravy opak. Ak je v akvariu dost rastlin, tie prosperuju a potlacia riasy. Toto je ale mozne ak je vo vode dost zivin. Paradoxne opacny trend. Dolezite je, aby boli ziviny v urcitej rovnovahe. Je o tom dost clankov. Hlavne dusicnany a malo fosforecnanov, ziadne organicke ziviny, amoniak, redukcne latky, no a dostatok stopovych a dalsich prvkov, napr. draslika. Toto je co asi skusim experimentalne v blizkej buducnosti. Krmit vodne rastlinky dostatkom zivin, aby prosperovali, ale na tej spodnej moznej hranici. Uvidime.

Krasne akva, ktore nie su obyvane rybami maju Holandania. Pestuju v nich len rastliny. Maju tam dostatok zivin a vela CO2, davaju dostatok osvetlenia. Riasy sa nechytaju. Cisla disicnanov by mozno nejednemu jazierkarovi spravili vrasky na cele. Preto mozno nieco na tom bude. Ak nie su ziviny v prilis velkych koncentraciach, tak potom je to mozno naozaj o pomere a nie o mnozstve. Mozno, ak nie je vo vode dostatok zivin, jedine co prezije, budu riasy. Riasa na flasi so starou deionizovanou vodou, bezna vec. Too mi pride dost logicke, kedze ide vlastne o cyanobakterie, ktore su omnoho odolnejsie ako tzv. prave riasy. V neprospech jazierka oproti akva hovori len vyssia miera osvetlenia a znecistenie zvonka, aj nemoznost pravidelne menit vodu a vacsi cas prefiltrovaneho celkoveho objemu, ale celkova lepsia rovnovaha.

To ano, to máte určitě pravdu. Jen jsem to bral jako ilustrační příklad toho, jak obtížné je přinutit k činnosti bakterie z přípravků, a následně pak vyhodnotit, jestli jsou vůbec přínosné či nikoli.
Možnost, že nějaká změna v jezírku proběhla samovolně nejde vyloučit, a šanci na A-B testování obvykle u jezírek nemáte. O to spíš by asi majitelé jezírek měli brát možnost Bioaugmentace pomocí přípravků tak trochu realisticky, a s rezervou

Zdravím,

přesně jak je psáno výše pokud jsou NPK ve vodě v určitém poměru a jezírko je osázeno dostatečnou vegetací (samožřejmě musí byt aktivní filtrace),  tak lze přirozeně udržet čistou vodu (subjektivní pocit kazdého majitele). Bakterie dokážou udělat práci na opravdu zaneseném jezírku s velkým organickým zatížením rody jako Bacillus a Pseudomonas udělají divy, ale co se používají enzymy při ČOV, tak můžou být celkem agresivní a poškodit rostliny (celulása, hemicelulása, pektinása atd) Při relativní čistotě rozdíl moc nepoznáte. Zpet k rostlinám, je důležité zvolit zprávné druhy čím širší list, tím je rostlina náročnější na výživu. Proto by se napřiklad měli ryby vysazovat do jezírka, které už je zajeté aspoň jednu sezonu a chce to opravdu vše pozvolna a dopřát hodně času, ale málokterý majitel je tak trpělivý. Každý chce hned 14 dnu po napuštění mět jezírko plné ryb a zeleně s kvalitou vody horského plesa :), což není moc reálné.

MH

Pomáhať rastlinám by sa dalo jemným postrekom na list. Kontaminácia vody by bola len minimálna. Možno by rastlinky lepšie bojovali s riasami. Ja som počul názor, že skutočne účinné sú len ponorené rastliny (ale nie lekná). A tiež som počul, že filtračná schopnosť týchto rastlín klesá k nule, ak je teplota vody blízka 30 st C, čo sa v lete môže stať. Samozrejme, výnimka platí, ak tam nasadíte tropické rastliny, ktoré ale v lete uhynú a preto ich málokto má. V každom prípade skúsim experiment:... bojovať s riasami pomocou živín pre rastliny. Možno dvihnem niektoré stopové prvky ako sú Cu a Zn, ale len maličko, aby mali rastliny nejakú výhodu. Je to vraj o tom, pre koho sú vhodnejšie podmienky. Cu aj Zn sú pre riasy zlé, a to aj v koncentráciách, keď ešte rybám a rastlinám zďaleka neškodia.

Biofiltracia pri pH 6 pracuje len biedne, ale pravda, pre rastliny je to lepsie. V teplych letach by sa na filtraciu viac hodili rastliny tropicke, kedze nase nezvladaju prehriatu vodu.