Celková tvrdost:
Je to jedna další hlavní měrná hodnota vody, kterou musíme vědět, abychom si vodu upravily do rovnováhy. Jsou vyjádřeny obsah vápenatých a hořečnatých iontů (neboli solí) ve vodě. Vápenaté ionty jsou obsaženy v povrchových i minerálních vodách a hořčík je znám pouze jako dvojmocný kation ve sloučeninách. Vápník má největší vliv na celkové tvrdosti vody. Další minerály jako hořčík, železo, mangan a další nemají vliv na celkovou tvrdost. Tyto sloučeniny můžou různě reagovat s přidáváním dezinfekčními chemikáliemi.
Celková tvrdost vody se nejčastěji udává v tzv. německých stupních tvrdosti / °dH; / jeden stupeň.
V každé lokalitě je v podstatě tvrdost vody jiná a závisí na tom, zda se pro úpravu, používá voda povrchová - z přehrad, nebo podzemní - z vrtů, nebo kombinace těchto zdrojů. Pokud se používá voda ze studní a vrtů, pak je pro výslednou tvrdost vody zásadní druh podloží, kterým voda protéká, než se dostane k nám. Pokud se jedná o vápenatou půdu, nabere s sebou voda velké množství vápníku a hořčíku, takže výsledkem bude tvrdá voda.
Ideální rozsah tvrdosti vody je 250 – 350 mg/l.
Jestli je hladina vápníku tvrdosti příliš nizzská, ve vodě =(měkká voda):
Bude agresivní, protože je hladová a pokouší se vysát vápník, který potřebuje. Taková bude provádět korozi povrchů v bazénu, které obsahují vápník a další minerály. Má za následek leptání povrchu, kovy korodují i čerpadla. Bude se snažit rozpouštět povrchy, s kteréma přijde do kontaktu, jako omítky, malty, beton. V důsledku můžou na stěnách i na dně v bazénu objevovat se skvrny.
Ke zvýšení tvrdosti vody o 10mg/l = 15 g chloridu vápenatého na 1 m3
Přidejte část a nechte cirkulovat vodu, po dobu nejméně 4 h. Pak se provede další měření a postup opakujeme do požadované úrovně.
Zvyšování tvrdosti také provádíme při pravidelných dávkách, bazénové chemie (např. chloru skládá z chlornanu vápenatého).
Jestli je hadina vápníku tvrdosti příliš vysoká ve vodě (tvrdá voda):
Bude se nám tvořit vodní kámen, zakalená voda, budou se vytvářet okraje na stěnách bazénu, pro mikroorganismy skvělá domovina, podráždění pokožky a očí. Potíže budou i při vyvažování chemického složení vody. Filtrační náplň nebude moc filtrovat, bude se nám ucpávat a bude se snižovat účinnost filtrace. Voda se stává nasycenou a bude se snažit přebytečné částice z vody vysrážet na bazénových stěnách a příslušenství v podobě vodního kamene.
Snížení tvrdosti: je velmi obtížné. Nebudu se zmiňovat o nejúčinnější metodě, což je na principu katexu v sodíkovém cyklu. To se hlavně provádí na rozvod pitné vody.
Nejbezpečnější a nejspolehlivější způsob, jak snížit vápník z bazénu je rozředit ho, odlít vodu z bazénu a přidat měkou vodu zpět do bazénu.
Nebo přidání flokulantu, které nám přilákají minerály, a shluknou se. Pomůže nám, kde je voda velmi tvrdá (až do více než 400 mg/l).
Další možnost přidat kyselinu chlorovodíkovou (HCI) nebo Hydrogensíran sodný, kteří nám nesníží tvrdost vody ale přemění na jinou formu, která již nemá žádný vliv na tvrdost vody a hlavně nedochází k usazování vodního kamene na stěny bazénu. I když nám testry na tvrdost vody budou ukazovat pořád tvrdou vodu. Protože nám ukazují množství vápníku ve vodě a ten tam pořád je. Pokud budete používat tuto variantu, nepoužívejte jiné přípravky na úpravu pH vody a tvrdost vody. Nebudu se zmiňovat o výrobcích kterýma je trh nasycen, to nechám na ostatních.
Pozor: nevědomky, špatným koupení filtrační náplně, můžeme si zvyšovat tvrdost vody. Jednoduše kápněte kapátkem HCI na písek, když nám bude šumět jako šumák tak tato náplň bude zvyšovat tvrdost vody.
Měření provádíme hned na začátku sezony, po celkové alkality a pH. Pak každý měsíc, nebo po přidání vody. Měření provádíme, i když nám voda začne ukazovat různé barevné odstíny nebo kaly.
Měření provádíme testovacím páskem, hlavně kapkovým testerem ale můžeme orientačně měřit i, resp. obsah soli - vodivost - lze i elektronicky, konduktometrem.
Kečup
