Máte mé uznání, nikoli kritiku. Přiznám se, že třešňové víno se mi nikdy nepodařilo vyrobit chutné - na rozdíl třeba právě od višní.
   Myslím, že chuť a šťavnatost nezávisí na barvě dužiny. Zkuste si malý test. Ochtnejte  se zavřenýma očima alespoň 4 druhy třešní (ne ty které chronicky znáte) a zkuste odhadnout barvu po chuti. Pravbděpodobně se Vám to nepodaří. Měkké srdcovky existují tmavé i světlé (těch je, pravda, méně), tvrdé chrupky jsou rovněž světlé a tmavé.
   Toho fanatika odpeckujícího třešně do kvasu neberte ve zlém,  je to hodné obdivu. Výhoda odpeckovaného kvasu tkví v jeho okamžitém ztekucení a rychlém nástupu kvašení, snad i lepší chuti třešňovice. 
   Poté, co jsem před 20 lety natrhal za 4 dny pobytu na stromech 170 kg třešní a vypálil z nich 13 litrů pálenky, jsem se zařekl, že nikdy více. Kdybych měl ještě každou zbavit pecky...