Vzdálenost stromů - opylovačů

Jaká je ideální vzdálenost (popřípadě maximální) mezi stromy, které dokáží opylovat-poslouží cizosprašným?

Stejnou otázku si dovolím položit i pro hrušně :-).

Zdravím. Nad tím bych si zbytečně nelámal hlavu pokud nemáte stromy izolované uprostřed hlubokého lesa.Ovocné stromy jsou poměrně všude zatoupené ve všech druzích(  aleje, solitery, plané puvodní typy, sousedi, zahradkář. a městské osady) Jedině třešně jsou přísné na blízské opylovače. Hlavně co je důležité je aby byly v okruhu do 5km včelstva a v okolí kolonie čmeláků. Bez nich to nejde i když budete mít opylovací odrudu přímo v koruně. Švestky a višně jsou většinou samosprašné a tudíž nejsou vazané navzajem.

           sadař vlada

Samozřejmě blízkost včel je požehnáním pro ovocný sad. Ale myslím, že jejich blízkost nebude naprosto nezbytná, příroda to měla vymyšlené dřív, než se mlsní lidé rozhodli chovat včelstva.
   Ostatně uvidíme. Náš kraj postihla letos pohroma v podobě včelího moru, a tak jsme byli v poměrně širokém okolí nuceni své úly spálit i s včelami (včetně mých ) . Sám jsem zvědav, jak opylení a letošní rok dopadne. Pevně věřím, že budu překvapen a na úrodě se to nepozná. Co se týče jádrovin, jsem optimistou, nadprodukce květů je tak obrovská, že opylení jednoho květu ze sta ještě přinese úrodu. Trochu obavu mám - jak píše p. Vlada - o třešně, tam rozdíl mezi počtem květů a kýžených plodů není tak propastný.

Tak to mě, pane doktore, mrzí - pálení včelstev - nás to plošně postihlo loni. Úroda byla. V květech si často všímám nejen včel, ale i čmeláků, samotářských a jiných včel, pestřenek a i obyčejných much. Myslím, že i tato havěť dokáže udělat spoustu práce - u nás loni zcela zásadní. S třešněmi zatím zkušenosti nemám.

Ve starší literatuře od rodičů (časopis Rádce r. 1965) jsem na šel článek, kde doporučují v lokalitách s malým množstvím včel přilákat tyto včely na opylení stromu tak, že každé ráno po dobu květu mlží postřikovačem kvetoucí stromy vodou smíchanou s medem. Co si o tom myslíte a máte s touto aplikací někdo nějaké zkušenosti?

Dobrý deň pane Poustevník. Ja si zas myslím, že dosť veľa záleží na tom, či máte v blízkom okolí správneho opeľovača, hlavne u kôstkovín. U slivkovín sa rozlišujú odrody samoopelivé, čiastočne samoopelivé a cudzoopelivé, čerešne sú výhradne cudzoopelivé a u marhúľ sú tiež kultivary iba čiastočne samoopelivé. Ja mám napr. sortu Leskora, každý rok obsypanú kvetmi, pričom v korune ostane žalostné minimum úrody. Bývam v intraviláne mesta, kde je ovocných stromov v prídomových záhradkách dostatok. Dvesto či tristo metrov by nemalo pri opeľovaní zohrávať úlohu, ale zohráva. Čerešňa sa roky správala rovnak ako marhuľa, dokiaľ mi nezakvitol opeľovač navrúbľovaný do koruny. Úloha včiel a čmeliakov je nezastupiteľná. V produkčných sadoch jadrovín prítomnosť úlov so včelami výrazne zvyšuje výnosy ovocia a opačne. Je pravda, že včely boli v prírode odpradávna, ale intenzívne ovocinárstvo je novodobý vynález. Preto, keď chceme mať solídnu úrodu, nemali bysme čakať, že to príroda sama vyrieši.  Paľo

Mým problémem u jádrovin není nedostatečné opylení, nýbrž příliš velká násada a z ní plynoucí nutnost probírky. Jak jsem psal výše, počkám si na sezónu bez včelstev. Hmyzu, živícího se nektarem či pylem a tedy nechtěně opylujícího je mnohem více.
    Souvislost s přítomností včel a výnosem, je u některých plodin jasná - např. u řepky. U jabloní se o opylení bez včel nebojím. Jedině snad, kdyby celé období kvetení propršelo, nelétal žádný hmyz a pylová zrna zvlhla a popraskala. To jsem zažil 1y, někdy kolem roku 1980, jedna z mála odrůd, která tehdy odkvetla, byl Šampion.

Všem přispěvatelům děkuju za reakci.

Já jsem loni zasadil švestku President a při nákupu jsem se speciálně na to ptal, zda je samo či cizosprašná. Ten trouba prodavač mi sdělil, že samo. Až na netu jsem se dozvěděl, že tomu tak není. A protože jsou švestky více a více cimprlich na podmínky růstu, raději jsem položil dotaz viz shora.

Jo, s včelkama je to čím dál horší.

Máte pravdu, je to stále horšie nielen so včelami, ale aj s včelármi. Ako veterinárny lekár o tom tiež niečo viem. Jablone kvitnú neskôr ako kôstkoviny. V máji už je dostatok rôzneho hmyzu, ktorý dokončí prácu vetra. U kôstkovín (s výnimkou samoopelivých višní) by som sa na vietor nespoliehal a navyše by som vysadil do blízkosti správneho opeľovača. Keď kvitnú marhule, zväčša včely ešte nelietajú, suplujú ich ochlpení čmeliaci. Je možné si aj zakúpiť čmeliačie samičky. Najväčšími producentmi živočíšnych opeľovačov do produkčných sadov sú Holanďania.  Paľo

Já jsem spíše zelinář. Ale vy ovocnáři, nestálo by zato mít v sadu alespoń jednu budku pro čmeláky? Já jsem si jednu vyrobil vyplnil jsem ji mechem a zkusil jsem ji osídlit samičkou čmeláka která hledala místo pro vybudování hnízda. Na chycení samičky jsem měl takovou síťku, kterou používáme na rybičky v akvariu. Zrovna jsem ryl a když jsem uslyšel čmeláka tak jsem šel na lov.Dvě mně utekly hned když jsem se je snažil dostat ze síťky, jednu jsem dostal do dlaně a utíkal jsem 60 m k budce a tam jsem se ji snažil dát do vchodu budky. Pochopitelně mně uletěla a já se rozhodl, že už s tímto zařízením žádné samičky chytat nebudu.Ale na letošek mám připravenu lepší technologii a věřím, že se mi podaří budku osídlit. Jinak jsem na volnou část pozemku 4x 4 m vysel hustě svazenku a tolik čmeláků jsem najednou nikdy neviděl. Letos asi svazenku vyseji do některých mís menších stromů a náhradou za to se pokusím stromy pohnojit na obvodu stromu dle návodu pana Vysloužila.

           Mr Big