Určení odrůdy staré slivoně

Na chalupě ve Východních Čechách máme šest stromů slivoní, jejichž plody jsou již nyní v konzumní zralosti. Stromy jsou vcelku v dobrém stavu, stáří určitě přes 50 let, ale možná mnohem více. Zajímavé je, že kůra kmenů všech stromů je jakoby do spirály. Vrcholy korun dosahují přes 7 metrů a tak ochrana proti pilatce není možná, proto bývá jen průměrná sklizeň, avšak před dvěma lety byla vysoce nadprůměrná. Plody jsou hruškovitého tvaru, poměrně velké, váha 10 plodů cca. 330g, poměrně malé pecky, 10ks cca.25g. Plody jsou šťavnaté, sladké, lehce navinulé, lahodné chuti, dobře odlučitelné od pecky, po deštích na některých plodech slupka puká. Napadení šarkou si netroufám posuzovat, neboť některé plody jsou možná mírně deformované, ale chuťově jsou v pořádku Slivoň jsem před 10 lety narouboval na odkopek náhodné švestky v Jižních Čechách a i tato již plodí stejně chutné plody, jen dosud o trochu menší. Pokoušel jsem se dopátrat odrůdu stromů například i ve Vaňkově Lidové pomologii, ale nejsem si jist a především s podobným tvarem plodů jsem se nikde jinde nesetkal. Přikládám foto z 22. 7. Víte-li, poraďte, díky.

A ještě pár fotek stromů.

Troufnu si říct, že to bude výborná zapomenutá ranná odruda Černošická. U mě v oblasti prostoupené Šarkou jsem na ni nikdy nakažení nepozoroval, ani na listech ani na plodech. Období odpovídá, je to "žňovka". Pilatka ji má ráda, to taky sedí. A podle fotek si myslím, že to je ona.

Pro mě je prostě nepochopitelné, proč je školky nemnoží, dlouhověká, slušně plodící, tolerantní k Šarce, chuťově lepší než některé jiné odrudy... 

Nemám tady po ruce žádný atlas, ale může se jednat o starou, německou, pravou švestku s názvem (+- nějaké to písmeno) LUTZENSCHANSCHENSKÁ. U velkopěstitelů letos po ní nebyla ani stopa. Gramáž, kterou uvádíte by odpovídala. Odrůda je citlivá na šarku, přesto dokáže obrovsky přeplozovat, až se pod úrodou lámou větve. Při přeplození kvalitou neoplývá, to mnou ospěvovaná Čačanská ráná je mnohem lepší.

Kloním se k Jelenovi, který ji má, a p.MV  ji má taky.Podle popisu šupmeráčku to sedí, hlavně popis kolem stopečné jamky-

PLOD: je střední až velký, kapkovitý, ke stopce zúžený ve zkosený krček (pološvestka). Slupka: má černavě modrou barvu se světle modrým ojíněním, s čet­nými bělavými rzivými tečkami. Je pevná, nakyslá. Stopka: je středně dlouhá, středně tlustá, šedozelená, jemně chloupkatá, vmáčklá do plodu. Sedí v dosti hluboké stopečné jamce. Rýha: je zřetelná, ale plochá. Dělí plod na dvě stejné poloviny. Pecka: je drobná, kulatější, neodděluje se dostatečně od dužniny. Dužnina: je zelenavě žlutá, místy bělavá až průhledná, tuhá. Chuť: dužnina je sladce navinulá, slupka je kyselá. Zrání: zraje koncem července a začátkem srpna. Plody dobře drží na stromě.

Nesedí ale černavě modrá slupka i když na fotce barva načervenalá,pak v plné zralosti už načernalá.Taky vzrůstnost stromu je rozdílná.

Myslím si taky, že se jedná o Černošickou.  Hlavní znak pro rozpoznámní je nápadně malá pecka, jen o málo větší neř třešňová a není tolik plochá jako u švestek. Typický je i mírně hruškovitý tvar s hlubokou stopečnou jamkou , patrný na rozříznutých plodech na obrázku. Lützelsachsenská má větší plody a pecku typicky švestkovou. Znaky jako vybarvení vzrůstnost stromu a doba zrání bývají ovlivněny polohou a podnoží, na ně se nelze tak dobře spolehnout.

No, ve Vaňkově Lidové pomologii to na Černošickou sedí taky, obzvláště zobrazení, na kterém je patrný poměr velikosti plodu a pecky, vybarvení a tvar. Jsem potěšený tvrzením, že by vůči šarce mohla být tolerantní, neboť jsem jí zkusil rozmnožit na více stromků. Děkuji Vám všem.

Já jsem to z Vysočiny střelil jen tak od boku, bez literatury. To nevadí, alespoň jsem mohl Lützelsachsenskou zase připomenout. Tato zapomenutá odrůda se v roce 1991 stále ještě nacházela v Listině povolených odrůd. Zrání se udává ve 2-4. týdnu července. Plody budou menší, jen 20-22gramů. Aromatická by byla jen při rozumném množství plodů na stromě a v teplých oblastech.

Jen bych dodal, že Černošická je jednou z odrud, která u mě alespoň částečně přežila 18.květen. Spolu s Prezentou, Hanitou a Valjevkou. Naopak Jojo, Gabrovska, Wangenheimova, Tuleu Grass(několik prvních plodů), Anna Späth jedna velká nula. Samozřejmě staré zašarkované klasické švestky bez poškození.

Škoda, že tu Černošickou tady z lidí, co znám a to i velkopěstitelů nikdo nikdy nepěstoval. Pod Lützelsachsenskou se tady velkopěstiteli obrok ohýbají obtěžkané větve až k zemi, ale dost pochybuju, že vzhledem k její kvalitě z ní má nějaký větší užitek. Nejspíš většinou shnije na stromech.