Správná výsadba pecek trnek a mirabelek

Dobrý den.

Dle návodu z tohoto fora jsem na podzim uložil několik pecek do písku a teď na jaře je chci vyloupat a nasadit.Nevím kterým koncem dolů.Tím silnějším?A kdy začít s výsadbou, případně jak hluboko do země.Nemám s tím absolutně žádnou zkušenost.

Děkuji

Loni jsem se také rozhodl, že si napěstuju podnože z pecek durancií. Pecky jsem důkladně očistil od přilnavé dužniny a nechal oschnout na slunci. Sadil jsem je ve stejnou dobu jako česnek, bez roztloukání. Včera jsem provedl namátkovou kontrolu, pecky popukaly sami a krásně klíčí. Semenáče budu moct už tento rok použít pro očkování. Zdraví Jan

O.K.Já dám na rady zdejších odborníků a dám do to země až teď. V jiném článku jsem se dočetl, že zasadit do hloubky 5 cm. Není to moc? Jinak co se týká postavení semínka, to bude asi jedno... Příroda si poradí, ne? Myslím, že vzdálenost 35 cm ve sponu postačí. Zajímalo by mě jak dlouho takový stromek roste profesionálům v ovocné školce. Nedávno jsem viděl v prodeji ovocné stromky z polska. Prodejce tvrdil, že jsou to 3 leté výpěstky-při výšce 170cm!! Je to vůbec možné? Mě se to nějak nezdá...

Je dočista jedno, jak je semínko orientované, srovná se samo. Když mu ale chcete pomoci, zasaďte (vysejte) jej špičkou dolů. Když vylouskáte opatrně pecky, vyklíčí jich víc. Klíček vyroste ze špičky a roste geocentricky (dolů). Samotné jádro se dostane nad povrch před rozevřením děložních lístků. Hloubka 5 cm je tak akorát u větších pecek, drobná jádra seju mělčeji. Vyrostla by samozřejmě i z těch 5 cm.
   Nevím, jak dlouho roste semenáč profesionálům. Školky, které znám,  si podnože samy nepěstují, nýbrž si je objednávají po svazcích.
    Tříleté výpěstky se, dle mého,  rozumí od naštěpování, nikoli od výsevu jádra. Navíc většina podnoží se množí vegetativně. Běžně dosahují prodejní velikosti po 2 letech, někdy jde dokonce o jednoleté štěpovance s korunkou z předčasného obrostu. Podle síly výhonů, které již nikdy po výsadbě nedosáhnu, soudím, že školkaři dusíkem nešetří.
     Očkovat v téme roce, co vyseju jádra se mi podařilo jen u broskvoní a myrobalánů. Ostatní - jádra jaderniček, hrušní, ptáčnic, zelených rynglí a Wangheimek u mě potřebují aspoň o rok déle. Nepochybuji, že při lepších podmínkách a intenzivnější péči to někteří stihnou v témže roce .

Díky pane Vysloužil.Já jsem si to myslel hned, ze dusíkem Poláci(a možná nejen oni) nešetří.Já vyzkouším tedy semena z trnek a mirabelek a ozvu se jaké jsou přírustky.Jinak ještě bych se chtěl zeptat čistě ze zvědavosti co jste myslel to množení podnoží vegetativně.No a s těmi semeny nevím.Trnky jsem nasbíral na mezi za vesnicí, která patří rodičům.Stromy byli v dobré kondici.Rád bych tam vypěstované sazenice zasadil.Bude potřeba alespoň naroubovat, že?Jakou by jste doporučil odrůdu do Zlínského kraje-Kroměříž.Vím, že je to neefektivní a tak trošku zbytečné.Protože je to daleko za vesnicí může to posbírat "svět".Ale jsem ještě mladý a snad si ještě trnečku z těchto stromků utrhnu.(36 let) :-)

V Kroměříži Vám poroste každá modrá peckovina, můžete zvolit cokoli. Mám tam kamaráda a tiše mu závidím. Polohu i půdu.
   Je otázkou, co myslíte pojmy trnka a mirabelka. Už to tady bylo probírané. Plané trnky (keře s kyselými malými kuličkami) se nehodí na jídlo ani jako podnož. Pravé mirabelky (Nancyská,  Bellamira aj) se taky jako podnože nepoužívají. Pokud těmi slovy Trnky a mirabelky rozumíte švestky a myrobalány, pak je to v pořádku. 
   Chcete-li zachovat kvalitní odrůdy švestek, naroubujte je na opravdové podnože. V nouzi můžete použít odkopky od kořenů starších stromů či pecky z plodů těchto výmladků - nejčastěji žluté či červené myrobalány. Z ostatních slivoní lze jako podnože úspěšně použít semenáčky Durancie, Wangheimovy, Zelené renklody, Domácí švestky, zřejmě i jiných. Výsev jader je zdlouhavější, ale nepřenesete si případnou virovou infekci ze starého stromu.
   Skutečnost, že je to daleko za vesnicí a že to posbíráí "svět", nevadí. Pro ně to přece sázíte. Zrovna včera jsem vysadil 20 stromků - přebytků domácí školky - taky kus za vesnici. Spíš mi vadí, že občas někdo "ze světa" stromek zlomí, v lepším případě   vykope a odnese.
    Vegetativním se rozumí množení z řízků nebo z matečnice. Je to rychlejší a rostlinky jsou oproti semenáčkům geneticky totožné s mateřskou dřevinou i navzájem.

Plané trnky s kyselými plody se u nás nazývají-pavlůvky.Tak na tyto by mě ani nenapadlo roubovat.Jinak asi nebudete nadšený z mých znalostí.Mirabelky (resp.pecky) na které budu roubovat se nachází u cesty.Už léta z nich pálím slivovici, která je tak dobrá, že ji piji jen při opravdu mimořádných událostech.Opravdu tak je dobrá...:-) Jinak trnky, které zasadili moji předci mají také dobrou chuť a řekl bych, že šarka je taky nějak extémně nedecimuje.Je mi jasné, že nedosáhnu(a ani se o to nepokouším)pěstitelských výsledků, tak jako ve školkách-potažmo v laboratořích :-) Jsem rád, že mi tu někdo poradil.Rada od odborníka-rada nad zlato.

Děkuji

Ještě bych dodal, že mirabelky mají jak žlutou ta červenou barvu.Jsou sladké.Roubovat budu na žlutou, plodově větší variantu.

Podnože myrobalánu jsem kupoval před 2 roky kus za 5 kč. Proto zabývat se jejich pěstování se mi nezdálo výhodné. Wangheimovu jde koupit také, ale ta omezuje růst naštěpované odrůdy, vhodná pro zahuštěné výsadby. Durancie pokud vím nikdo komerčně jako podnože neprodává. Se zelenou renklodou nemám zkušenosti a domácí má horší klíčivost než durancie. Jan

Na zahradě mám durancie, takže získat pecky není problém.Problém tkví v tom, že durancie tady u nás moc dlouho nevydrží.Hodně praská kmen a životnost stromu je tak 10-15 let.Navíc dostat plody  "humánně"ze stromu je docela problém.Takže touto cestou bych jít nechtěl.Jistě koupit se dá dnes cokoliv, třeba i hotový stromek... Ale v tom přece není to kouzlo..vyzkoušet a mít z toho radost, nebo taky ne.I s tím se musí počítat.