Vážení přátelé,

poslední dobou se množí případy, kdy drobní pěstitelé ovoce
si přivydělávají roubováním a prodejem stromků.
Chtěl bych Vás upozornit na to, že někteří z nich používají jako
podnože odkopky od volně rostoucích starých slivoní.
Problém je v tom, že tyto odkopky bývají často nakaženy
nevyléčitelnou virózou - Šarkou.
Dbejte proto pokud možno na to, aby jste měli zaručen původ podnože
a také dejte spíše na větší společnost, která legálně podniká v oboru
a případně je zapsána ve svazu ovocnářů, než na drobného soukromníka, který mnohdy stromky množí a prodává na černo.

Pokud se Vám už stalo, že jste takovýto nakažený stromek zakopupili,
pak ho neprodleně vykopejte a spalte a v jámě po jeho kořenech také zapalte oheň a poté jámu zasypte hlínou. Na jeho místo pak nevystazujte žádnou další peckovinu.

Toto není mířeno proti drobným prodejcům stromků, ale je to mířeno jako prevence šíření Šarky, která je poslední roky na ústupu
a pokud se budeme chovat odpovědně, tak za několik let vymizí defakto úplně.

ing. Karlík

Problém je v tom, že na šíření Šarky měli velký podíl i pěstitelské stanice v 80-tých letech, kdy jsme kupovali meruňky a všechny musely pryč, protože byly napadeny Šarkou.

Nutno dodat že pokud se strom nezlikviduje, tak je dobrým zdrojem pro onemocnění šarkou stromů v okolí. Četl jsem o způsobu zničení méně složitém, strom uříznout a do kořenů pustit roundup. Zabubí všechny živé kořeny.

Jednou u nás na vsi prodával mobilní prodejce stromečky slivoní, které údajně jsou proti šárce odolné. Je to vůbec možné, aby stromek nikdy šárka nemohla napadnout? 
Jednou jsem od něho koupil dva stromky angreštů, ale bohužel na něm každý rok roste rybíz. 

Existuje odrůda Jojo, má být šarce odolná. Mají jí na www.fytos.cz (Plzeň)  A je pár dalších, které se těžko nakazí. Viz. kniha Pětujeme slivoně, Blažek 2005

Takže jí vykopu a do uříznutého kmene naleju rundop.

Šarku vymýtit nelze, neboť napadá i divoce rostoucí druhy peckovin.

Existuje nějaká možnost jak lze šarku vyléčit (aspoň částečně)? Mám dva krásné švestkové stromy a těžko se smiřuji s tím, že bych je měl vykácet. 

Prekvapilo ma, ze su odrody slivoni ODOLNE sarke. Podla docenta Hricovskeho, ktory je nepochybne europskou kapacitou v tomto obore, nie su slivone odolne sarke, ale su iba odrody, ktore su TOLERANTNE voci sarke, co znamena ze sarka strom napadne, drevo je nakazene ale na plodoch sa to neprejavi tak markantne (plody nie su znehodnotene). A navyse vacsinou tolerantne nie su prave slivky, ale slivy - vid pomologiu kostkovin... Pravych sliviek je uz malo, napr. Cacanska najbolja=sliva, Cacanska lepotica=sliva, Stanleyho=sliva atd.

Zkoušel jste hnojit ke kořenům pomocí vrtů po obvodu koruny?Zkuste to, mám s tím ověřené zkušenosti.Nejlepší je zasadit strom nad zbudovanou drenážní sítí s možností hnojit spodem Souhlasím s názorem, že šarku nelze zničit, ale jí odolat.

Hm..., čačanská lepotica je velice úrodná a atraktivní, ale chuťově podřadná.

Křížené tolerantní pološvestky (Čačanské, Stanley, Gabrovská aj) nejsou tak špatné, jak se často uvádí.
Zatímco pravé švestky sládnou ještě ne úplně vybarvené, a ve zralosti vydrží dlouho na stromě (pokud jsou zdravé), ty Čačanské napřed zmodrají, pak teprve začnou zrát a získávat chuť. Při přezrání zblátovatí. Trefíte-li se do optimální zralosti, jsou chutné. Pravým švestkám se ovšem nevyrovnají v kvasu a v povidlech, mají méně cukru.

To je pravda. Čačanská lepotica je právě /HK/ v tom atraktivně - nezralém stádiu. Ta, která spadne nebo je naďobnutá, je už docela k jídlu. Ale brzy měkne. Před několika lety jsem koupil asi švestku domácí. Krásně roste, šarku snad nemá, zraje koncem září a je vynikající. Co je mně ale divné, má viditelně světlejší listy než okolní peckoviny. Čím to je?

Známý mi tvrdil, že napadení domácích švestek šarkou hodně závisí na stáří. Mladé stromky i napadené mají mnohem více plodů než staré. Mělo by se vyplatit staré stromy švestek zlikvidovat a vypěstovat nové, třeba i z odkopků původního stromu, pokud je pravokořenný, v horším případě ze semenáče a naroubovat.

Ale taky jsem se chtěl zeptat, jestli má někdo zkušenost třeba s domácí švestkou s mezikmenem z nějaké odolné odrůdy, jestli to někdo zkoušel. Já mám na odkopcích Domácí švestky naroubované mirabelky nancysské a na jaře bych chtěl na ty mirabelky naroubovat zase švestky. Ale bude nějaké roky trvat, než to bude plodit. Taky mám nějakou starou odrůdu ryngle, je taková červeně žíhaná, dobrá , plodí hodně, zraje v polovině srpna ale je velice náchylná na šarku, takže uzraje tak jedna z deseti.

Mezikmen je nanic, virus čarky se neinfikuje kořeny, přenášejí jej např. mšice. Nakažené mladé stromy plodí více proto, že nejsou chorobou ještě tolik zeslabené. V žádném případě tyto odkopky nemnožte!

Teď jsem byl ochutnat první plody od výsadby odrůdy Stanley, tolerantní, švestky-pološvestky. Ve srovnání s Čačanskou lepoticou je vynikající chuti, takové švestkové nasládle-hořko-nakyslé. Kdyby měla šanci dozrát, tak je fakt moc dobrá. Jenže byly jen 4 plody. HK.

Včera jsem očesal stromek Stanley (5 let). Chuťově  je výborná. Letos bylo dost sucho, plody jsou menší ale něco přes 5kg jich bylo.

Ad světlé listy švestky:
Pokud je světlá barva na celém listě souvislá a na všech stejná (mladé lístky mohou být světlejší) jde o odrůdový znak a nic se neděje
Pokud jsou na listech okrouhlé skvrny světlejší zeleně, jde o šarku, to je blbý.
Pokud jsou listy světle žlutozelené s tmavší žilnatinou, jse o fyziologickou chorobu chlorozu - převápnění. Pomůže zálivka nebo postřik zelenou skalicí.

Děkuji, myslím si, že to je bod první.

Dovoluji si naprosto nesouhlasit. Tuhle odrůdu mám už léta a nikdy jsem se nesetkal, že by někomu nechutnala. Je vynikající.   RBarkman@seznam.cz