|
Jak určit Šárku?
|
|
|
|
|
|
|
host 19.1.2006 21:29, zobrazeno: 31044x
Dobrý den,
bydlím cca 15 km od Zlína směrem na Vizovice, tím pádem bych si dovolil tvrdit, že z "kraje slivovice". Jsem ročník 1978, jelikož máme manší hospodářství a pozemky okolo domu, máme samozřejmě okolo domu a na pozemcích asi 40 stromů "Karlátek" a asi 5 Duranzii. Jako malý kluk si pamatuju na to obrovské množství ovoce, které jsme sklízeli a nakonec přeměňovali na vynikající slivovovici nebo povidla. Bohužel když mi bylo asi 14 let, jako by to utnulo a na stromech bylo problém najít ovoce na jeden koláč. Podotýkám, že o stromy se nikdo nestaral, o nějakém prořezávání nemůže být ani řeč. A šlo o stromy "divoké" tzn. buď "odkopky" nebo vyrotlé s pecek nesebraných plodů. Momentálně jsem nasadil několik Duranzií, které se přece jenom zdají být o hodně lepší na úrodu v poslední době než karlátky. Je mi téměř na 100 % jasné, že problémem je Šárka, ale můžete mi někdo pomoc s jasným určením této amamnézy ?? Sylšel jsem, že se Šárka projevuje oranžovými fleky na listech, které jsem u nás pozoroval. Dále jsem četl, že se zkouší geneticky upravené odrůdy slivoní odolné Šárce, můžete mi někdo v tomhle ohledu rozšířit mé obzory?
S pozdravem
Ing. Marek Bouma
Adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Milosh - (23), 8.8.2006 12:44
Šárku poznáte podle občanky nebo křestního listu, šarka je srbochorvatský název pro neštovice - vznikl tedy v údajné pravlasti modrých slivoní. Poznáte ji snadno. Na listech jsou okrouhlé skvrny, ale ne oranžové (ty způsobuje spíš dírkovitost) nýbrž bledě zelené, jakoby odbarvené. Na téměř zralých plodech bývají patrny vklesliny, pod nimiž je dužina zarudlá, kyselá a ulpívá na pecce. Trochu připomíná červivost. Pecka má pod dužinou červenou skvrnu. Nemoc bývá v různých letech různě vyjádřena, v některých sezonách se zdají stromy téměř zdravé. Pozor - i tolerantní odrůdy slivoní na listech onemocnění mají, na plodech nikoli.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
host - 32.234 (?), 1.9.2006 19:52
děkuji za popis šárky na plodech. přesně tak vypadají plody švestek, co nám vozí lidi do palírny na vypálení slivovice. odmítáme je přebírat, ani ne tak, že mají šárku, jako pro to, že mají minimum cukru. nemoc šárkou se podle mého projevuje i tím, že plody opadávají dříve, než ty zdravé a navíc neobsahují skoro žádný nebo minimum cukru.
žitenická palírna
härting
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 168.158 (?), 14.10.2006 18:16
Poznat šárkou napadený strom není obtížné. Stačí se pozorně dívat na list
zblízka, nebo na strom jako celek z větší dálky. Detailní pohled na list odhalí růné skvrny světlejšího zeleného odstínu. Pro porovnání laické a snadnější je lépe umístit vedle sebe list z duranzie a ze zkoumané švestky a choroba pokud se vyskytuje je patrná. Nemocný strom pozorovaný z větší dálky se jeví světlejší než strom zdravý. Na první pohed je patrné, že není něco v pořádku. Výhodou porovnání listů je to, že chorobu lze jednoznačně určit jž u nově vysazených stromů aniž musí zarodit.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 140.1 (?), 20.2.2007 20:23
Dobrý den, jsem zakladatel této diskuze. Děkuji všem přispívajícím. Také děkuji za upozornění ohledně názvu nemoci tedy šárky. Chtěl bych se zepta jak to ten pán Vysloužil myslel s tím, že je nutno strom napadený nemocí bez milosti vykopat? Ono mám totiž dojem, že na Moravě by se musely vykopat všechny stromy. Možná funguje to, že některý rok se nemoc projevuje méně a někdy více. Co mi chybí v diskuzi zainformace je současný stav šlechtění odolných, rezistentrních odrůd. Je ni jasné, že i ty šárku dostanou, ale prostě se u nich neprojeví. To je pro lokalitu kde bydlím jediná naděje, protože napadené stromy jsou všude okolo. Není v silách vykopat všechny divoce rostoucí švestky.
Budu se těšit na další plodnou diskuzi.
S pozdravem
Marek Bouma
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
M.Amihaesei - Stříbrný Zahrádkář (188), 20.2.2007 22:12
Máte pravdu pane Boumo v tom, že příznaky šarky mohou v některých let kolísat, tzn. v jednom roce jsou výraznější v jiném třeba méně. Ovšem stromy jsou pořád napadeny stejně! Každý takový strom je lépe kvůli zamezení šíření nákazy nejlépe zlikvidovat. Vykopávat se nemusí, ale musíte zajistit aby dál pařez netvořil kořenové výmladky (zatřít pařez přípravkem např. Roundup s nímž mám dobré zkušenosti), které jsou také infikované. Pařez sám o sobě nijak pro ostatní zdravé ovocné stromy nebezpečný není, stejně jako spadané plody a listy z nemocných stromů (na nich mšice nesají). Pravdu máte také v tom, že je velmi obtížné zlikvidovat všechny nemocné stromy, většina jich je totiž na soukromých pozemcích a nevím, jestli by se někdo nechal přesvědčovat o tom, že zrovna jeho stromy musí pryč. Pokud švestka i přes napadení touto chorobou má poživatelné plody, tj. patří mezi tzv. tolerantní, je potřeba, pokud ji dál chceme pěstovat, zajistit důslednou ochranu proti mšicím, které jsou jako hlavní roznašeči. Samozřejmě ne vždy je to dost prakticky možné.
Ohledně šlechtění švestek - objevují se informace, že již jsou zcela rezistentní popř. velmi odolné odrůdy, které touto chorobou netrpí. Tuto skutečnost nemohu bohužel potvrdit. Za tolerantní lze považovat velké množství švestek a pološvestek, které jsou u nás k dostání. Nikoli pravých jako např. Vlaška, která je považovaná za jednu z nejchutnějších, bohužel také velmi náchylných vůči šarce.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
host - 77.39 (?), 20.2.2007 22:58
Pokudj sem radil, že strom je lepší vykopat, bylo to ne proto, že se tím zlikviduje šarka jako nemoc. To je nemožné. Šarka totiž nenapadá jen švestky, ale i jiné peckoviny, taky plané trnky a některé další růžovité dřeviny. Nicméně napadené stromy, i když rostou, a plodí ( některé roky dokonce méně postižené plody), postupem času chátrají, zdravotní stav, plodnost i kvalita švestek se zhoršuje. Užitek i radost z takového stromu je malý. Informace o odolných odrůdách probíhají, zatím se však Domácím švstkám ty odolné nevyrovnají.
Problém je i v tom, že švestky nejsou příliš populární v USA a tudíž obchodníci tolik nedotují nákladné genetické šlehtění jako např u jablek, broskví nebo citrusů.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
Pokračování této diskuze (další příspěvky) | 1, 2
|
|
|
9 rychle rostoucích stálezelených stromů
Stálezelené stromy vytvářejí na zahradách krásné přírodní ohraničení, které lze použít místo tradičn...
Návod, jak na odplevelování při péči o trávník
Odplevelování trávníku je důležitý proces, který udržuje vaši krajinu zdravou. Když se na trávníku n...
Nejlepší rostliny pro rajčata a tipy, jak zajistit, aby se jim dařilo
Pokud uvažujete o pěstování rajčat na zahradě, měli byste zvážit pěstování doprovodných rostlin. Dop...
Závěsná velikonoční vajíčka: kreativní DIY projekt pro jarní výzdobu
Pokud hledáte velikonoční výzdobu, která je elegantní a zároveň snadno zvládnutelná jako DIY projekt...
Pěstování jahod: nejlepší tipy pro obrovskou úrodu
Vyzývám vás, abyste našli jahodu, která by chutnala stejně dobře jako ta, kterou jste si sami vypěst...
|
|
|
|