Myslím, že je to vcelku jedno, hnojiv je na trhu spousta. Taky záleží v jaké půdě slivoně pěstujete, které prvky jim chybí a které je tedy (jestli vůbec) potřeba stromům dodávat. Obecně na začátku vegetace se používají hnojiva s vyšším obsahem dusíku.
Já bych ale v tuto dobu na list nehnojil. Všechny slivoně obvykle mohutně zakvetou, ale posléze mnoho květů (i opylených) a drobných plůdků opadá. Všechno nelze svádět na pilatku..Šokový přísun minerálů přes listy může narušit citlivý mechanizmus stromu, který řídí, kolik plůdků si ponechá a na pohnojení zareagovat sice akcelerací růstu, ale i větším propadem. Možná je to výmysl, ale v minulosti se mi to několikrát stalo. Proto krátce po odkvětu na list nehnojím.
Na své zahradě jsem vypozoroval ještě jeden - tedy vcelku pochopitelný - jev. Pokud se v jednom roce strom přeplodil, v dalším plodí méně (to jsem objevil Ameriku). Zatímco jabloně reagují výraznou redukcí květní násady, slivoně loni přeplozené kvetou normálně, ale vykážou větší propad plůdků. To ale podle mě nesouvisí nesouvisí s nedostatkem živin, neboť ani jejich masivní doplnění tu naznačenou periodicitu neodstraní. Loni třeba přeplodily Katinka, Opál, Topů 2000, Těchobuzická, Tipala, Presernta, aj., naopak Herman, lepotica, Tophit Valjevka, Wangheimova, Belmira aj měly standartní nebo dokonce krapet menší úrodu než obvykle. Letos všechny slivoně kvetly naplno, ale násada plůdků je nepřímo úměrná loňské úrodě, tedy evidentně nejvíc plůdků mají odrůdy loni nepřeplozené.
