Co je to za švestku?

Stáří stromu nedokážu odhadnout. V Jaroměři vím o dvou těchto švestkách, jednu máme v osadě a druhá roste na zdejším sídlišti. Výška stromu je odhadem 8 až 9m. R.F

Myslel jsem např. na Č. lepoticu - klidně 40-50 letý strom, vybarvuje brzy a letos je to vše o cca 14 dní posunuté.

Definujte prosím někdo termín - "Bosenská švestka". Kdysi před lety jeden zahrádkář tvrdil, že má na zahradě bosenskou švestku a přitom šlo o úplně obyčejný Stanley.

V pomologii asi švestka toho jména neexistuje. Je to historický termín, vzniklý snad za Rakouska Uherska, kdy se z Balkánu vozilo ovoce do ostatních zemí mocnářství (Bosna byla jeho součástí) a mezi nimi i pološvestky, které byly větší a trochu jinak chutnaly než tuzemské pravé Domácí. Název se vžil a tak se i dlouho potom tak nazývaly všechny takto vypadající odrůdy. I ve staré gynekologii ze 40. let se dočítám o zvětšeném vaječníku velikosti bosenské švestky. Ptal jsem se kolegů, kdo bosenskou švestku viděl, odpověděli, že nikdo, ale bude asi takhle velká.

Občas se ve starých pomologiích vyskytuje název Bosenská jako synonymum k odrůdě Vlaška.

Ottův slovník naučný:

Švestka, je pro Čechy a Moravu nejvýznamnějším druhem ovoce peckového. Jest to strom prostředně veliký, který dosahuje stáří kol 50 let a bývá vysazován nejen v zahradách, ale i do stromořadí kol cest. O původě není zhola nic známo, o stáří kultur však svědči množství místních odrůd, které však změnou místa záhy pozbývají i znakův. Obyčejný druh označuje se jako švestka, domácí, místní odrůdy nesou pak označení podle místa, tak dolanské, jičínské, nebo podle vypěstitele, na př. Valtrovy. Světového jména požívá švestka, bosenská (čerovača), která je rozšířena ve všech zemích jihoslovanských. Vedle těchto místních druhů je ještě několik odrůd, jež se liší dobou zrání, jako Anička, Anna ranná; odrůdy jinde, hlavně v Německu vypěstované, nejsou již ryzí typy, nýbrž míšenci švestky domácí s některou slívou, na př. švestka, bulerthalská.     

Český svaz ochránců přírody:

    V polovině 19. století začala ale pronikat do Evropy bosenská švestka, které pro svou kvalitu a velikost plodů nebyla schopná konkurovat naše švestka domácí...           

ps - v medicíně se kromě vaječníků používá i přirovnání "varlata velikosti bosenské švestky"  ;-))           Lída

Ta bosenská švestka pro mě zůstává stále jakousi fiktivní odrůdou. Je to snad nějaký typ Domácí švestky, který se dostal přes Balkán zase zpátky k nám?

To asi nemá smysl řešit. I mezi Domácími švestkami byl dost velký nevěstinec. Byly popisovány desítky lokálních variet - různé muškátky, kouřimky, dolanky... Několik pomologů se to pokusilo zmapovat a dát jim jiná jména, vesměs neúspěšně. Zřejmě to bylo dáno tím, že při rozmnožování odkopky se občas připletl nějaký semenáč a když se osvědčil, šířil se dál. Přitom tyto jednotlivé typy Domácích se od sebe mnohdy velikostí, chutí i dobou zrání lišily víc než dnešní patentované odrůdy. 
    Co se týče těch bosenek, město Čačak sice leží v Srbsku, ale sotva 100 km od Bosny a Hercegoviny, takže souvislosti vidím spíš tam. A ještě zajímavost. Ochutnal jsem lepotice a najbolji ve Slovinsku a byl jsem překvapen jejich sladkostí a aromatem. Umím si představit, jak asi chutnají v ještě jižnějším Čačaku. Je možné, že známé rčení, že chutí se čačanky pravým švestkám nevyrovnají, může platit jen v našem pásmu.

První panenskou sklizeň mám u Topfirst, která vznikla křížením Čačanská najbolja x Ruth Gersteter. I tvarem a velikostí odpovídá popisované švestce.Raná a záhy plodná.Chuťovka v tomto čase.Bujně roste.Jsem spokojený.   AB

A já jsem zase jedl před lety v létě na hranicích Černé Hory a Albánie od prodejců plody Čačanské lepotice a kroutily hubu úplně stejně, jako když jsou podtržené tady. V tomto ohledu jsou si prodejci všude podobní.