Dobrý den,

jaké máte zkušenosti s chutí a kvalitou plodů? Mám jí už asi 6-tým rokem a její kvalita je diskutabilní. Letos teda absolutně bez chuti. Má cenu jí nechávat?

Martin

Chuť Čačanských obecně není žádný top. Ještě fádněji chutnají v horší půdě, chladnější poloze a při velké násadě plodů

Doporučuji urychlit pojídání čačanek a fádní chuť zkrátit na minimum. Ostatně i při sledování televize musíme mít zapnutý urychlovač fádních programů.

Mám naprosto stejnou zkušenost. Současně s Čačanskou Najboljou jsem vysadil švestku (pološvestku?) Stanley, která je co do chuti daleko lepší. Ani ta však nedosahuje chutí na domácí švestku. Pokud jde o plodnost, je pořadí přesně opačné. Najbolja - obalený strom, plod dlouhý 7cm, průměr 5cm. Stenley - 2/3 obalený strom, plod dlouhý 6cm, průměr 3,5-4cm. Domácí švestka bohužel nemá ani poloviční úrodu a plody mají jen 1/3 velikosti Najbolji. Stromy rostou na jižním svahu pod lesem, který jim částečně stíní. Nadmořská výška 280m, jílovitá půda. Stromy nehnojím ani nezalévám. Stáří stromků asi 8 let.

Mám s těmito odrůdami totožné zkušenosti. ´Najbolja´ má vždy spoustu obrovských plodů, které málem lámou větve, ale chuťově je dosti "řídká". Asi daň za jinak velký a zdravě vypadající plod. Jak říkávala moje prababička: "Co je husté, není tlusté". Na pálení je ´Najbolja´nevhodná, na koláče však celkem ujde.

Nejchutnější a nejvoňavější odrůda je obyčejná ´Švestka domácí´. Plody sice má výrazně menší, ale v plné zralosti se jí nic nevyrovná. Škoda, že ji šarka tak spolehlivě likviduje a vytlačují ji jiné odrůdy.

Myslím, že nebýt šarky, žádná nová odrůda by tu Domácí nevytlačila. Žádná se jí totiž kvalitou, chutí, délkou sklizňové a konzumní zralosti, plasticitou a univerzálností nevyrovná.

Ty řeči o vysoké jakosti obyčejné švestky domácí mám nejraději. Nebýt oněch více či méně opovrhovaných čačanek i jiných podobných odrůd, tak byste o švestky zavadil nejvýše při četbě v některé encyklopedii, jen těžko byste je vůbec ochutnal. Šarka v rozhodujících lokalitách už své dílo zdárně dokonala. Konec sentimentu a romantiky. Pokud Vám najbolja nechutná, pěstujte chutné mirabelky. Zdraví Tě Xaver.

Prodlužuji svůj předchozí příspěvek, měl jsem pro něj málo místa. Obě mnou zmíněné čačanky jsou naprosto nenáročné stromy, pro mne jsou ideálním řešením, protože nejsem žádným koryfejem zahrádkařiny, jsem spíše praktik, zápasící s neustálým nedostatke času, mé povolání leží daleko od zemědělství všeho druhu. Čačanky mohu jen doporučit. Chci jen podotknout, že všude po okolí vidím poměrně značné množství stromů tzv. švestky domácí, na nichž je každoročně minimální množství plodů, o nichž nelze zrovna potvrdit předchozími diskutéry zmiňovanou výbornou vůni, chuť i barvu. Dříve ty domácí švestky byly skutečně skvělé a měly vysokou plodnost. Dnes jsou zřejmě napadeny šarkou. Na Balkáně se s touto nemocí zřejmě popasovali dříve než my. Tam ta šarka také dorazila dříve než k nám. Váš Xaver - tento pseudonym jsem zvolil náhodně.

Netvrdím, že se jedná o bůhvíjak špičkovou odrůdu, já si na ni ale nemohu stěžovat a mám s ní ty nejlepší zkušenosti. Mám ji v půdě zcela průměrné kvality, navíc tato půda obsahuje dost jílu. Dešťové srážky v mé lokalitě činí cca 550 mm za rok. Pozemek mírně svažitý, jižní stráň, chráněná velmi dobře ze severu i ze severozápadu. Nadmořská výška cca 210 m. Plodnost stromu velmi vysoká, letos jsem jej musel vyvázat cca deseti popruhy a provazy, středokmen, kotlová koruna, bez těch popruhů a provazů by se mi větve polámaly pod tíhou plodů, které ještě dnes (5.8.2009) nedozrály, čekám sklizeň přibližně za 10 dní. Moji sousedé říkají, že bohatá obalenost stromu švestkami spíše připomíná rybíz. Plodnost pravidelná, postřik provádím dvakrát a to proti pilatce a mšicím. Červivost malá, puchrovitost nízká. Už léta prodávám plody za stejnou cenu 20 Kč za kilogram a moji klienti jsou stálí a kupují si běžně 5 až 10 kg ročně. Úroda je více méně prodána předem " na stojatě", nechci se chlubit, to není moje zásluha, spíše je to náhodná koincidence řady příznivých okolností, resp. dílo matky přírody. Pro úplnost, stejný úspěch mám i s odrůdou čačanská lepotica, dva stromy, sklizeň ukončena už v červenci. Váš Xaver.

Nedá mi to, abych nereagoval.Staré _20-ti leté a víceleté stromy švestky Domácí jsem vykopal a přešel na nové odrůdy z Geisenheimu.Loni se všichni, kteří zůstali klidní a stromky napadené šarkou nevykopali a nespálili, pod Beskydami, smáli.Uroda byla obrovská, chybělo sudů.Je to, jak s tím sedlákem a brambory.Ti co na švestky- stromky nesáhli-celý říjen plnili sudy a teď se budou potutelně usmívat teoretikům- broukům Pytlíkům.

Ale to nebuďte smutný.Loni byla nadúroda všude, až mi, vnučce profesionálního páleníka, srdce usedalo, když jsem viděla metráky švestek ležet na zemi. Je otázka, co budou sypat další roky.A zdravá švestka je zdravá švestka.Také jsme před několika lety ozdravili švestkový sádek, teda spíš vysadili úplně nový, ze švestek domácích.Zpět k tématu- asi nejvíc záleží, v jakých podmínkách roste. Na chalupě jižní svah, Polabí = spokojenost. Zdravím. MH

Na otázku, zda má smysl si "čačanku" ponechat, je celkem podstatná otázka co od ní očekáváte.

Skutečně co se týká chuti syrových plodů, není to "žádná" sláva. Jsou sice tak nádherné, že každý kdo je vidí tak je z nich unesen, ale chuť je opravdu jak tvrdíte diskutabilní, slupka je kožnatá a chuťově až trpká. Dalo by se jednoznačně tvrdit, že není k ničemu : jíst ani pít se to nedá.

ALE!!!

Pokud ji přijmete jako zdroj pro zavařování - kompotování, tak to nemá chybu. Rozpůlené plody po zavaření "pustí" excelentní tmavou, hustou a sladkou až fialovou šťávu. Kompotovaná "čačanka" je něco jako "krvavý ovocný steak".   Tak "jí" dejte ještě šanci a uvídíte až ochutnáte.   

Dobrý den,
Najbolju bych tak plošně nezatracoval, samozřejmě se chutí nevyrovná pravým švestkám, ale jako s pološvestkou s ní mám dobrou zkušenost (jM). Opravdu záleží na lokalitě, je to odrůda pro velmi teplé oblasti a pokud má dostatek vláhy, hodnotím ji chuťově velmi slušně. Má své specifikum, zhruba tři týdny před sklizní vypadá jako zralá, ale jíst se nedá. Doba konzumní zralosti se musí pohlídat, zhruba třetina plodů dozraje během dvou-tří dnů a zbytek se dá probírkou konzumovat v pohodě 14 dnů i déle.           Zdravím

Na Čačanskou jsem vsadil už někdy v 80-tych letech ale od jistého data všechny stromky této a nejen této odrůdy zde na Valašsku odcházejí. Příčinu neznám ale je to charakteristické po zimě, že co bylo loňského roku zelené, tak není. Spousta většina jednoletého obrostu je zaschlá a přitom zima nic moc. Proč "sázím" na chorobu, to proto, že jsem měl i 15-ti leté stromy a rodící a najednou pomalý úhyn všech "věkových kategorií." Domácí ani Duranzie se to netýká. Pro ilustraci viz foto.

Asi jste zvolil nevhodnou odrůdu,"většina Čačanských odrůd, údajně tolerantních k šarce, není doporučována z více důvodů, resp.je nutno znát postup, jakým byla daná odrůda a její vztah k šarce vyhodnocen,"-říká Doc.Ing.J.Polák z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.  AB

Co se týče Čačanské Najbolji, myslím, že to nejvýstižněji vyjádřil pan Hauser. Také jsem ji míval a když začínala postupně chřadnout, tak jsem ji uřízl. K svému údivu jsem zjistil, že kmen nad pařezem byl dutý až k místu rozvětvení, které bylo 6O cm nad zemí. Dodnes nevím proč a přitom její stáří mohlo být tak 18-20 let.

Jen byh měl připomínku k příspěvku od ferum co se týče Stenley. Mám, myslím 7 letý stromek, tvarovaný jako vřetenovitý zákrsek. Loni byly všechny větve doslova obsypány plody, pouze ty nejvýšší jich měly málo. Nyní je celá obsypána květy včetně vrcholu, takže je předpoklad vysoké úrody.   Hnojil jsem ped výsadbou pod kořeny síran draselný + dolophos. Ve třech letech jsem přihnojil Cereritem.  Každoročně před květem stříkám spolu s jabloněmi listové hnojivo s obsahem hořčíku a mikroprvky. 

Jsem taky z Valašska - Vsetín - jižní svah - stejné problémy. Lepotica definitivně "odešla" - zhruba 5 let nadúroda, pak rapidní úbytek plodů a prosychání, nakonec strom o průměru cca 30 cm sklátil zimní vítr - v krčku kmene proschlá. Napadlo mne, že strom byl vysílený každoroční nadúrodou - zřejmě jsem se tedy mýlila.Jenže co sadit? Jojo kolem taky nic moc chuť, Durancie sice chuťově skvělá, ale nutnost obírání, nespadne, výtečně teče, ale není na buchty-nejde od pecky.  Domácí - šarka hned prvým rokem plodnosti.

Sbíráním roubů starých, nenapadených stromů v celé oblasti se zabýval p. Novotný. Odezvu pro svou práci nenašel.

Prosím, ze které části Valašska jste? Na jaké sv.straně sad máte?

Pokud je to dotaz na mne, tak přímo z Val. Klobouk. Sad mám přímo na jih a na velkém vzorku Čačanských jsem si ověřil, že stromům ze začátku se dařilo až přišlo něco a postupně "odcházely" všech věkových kategorií. Tato podle mne chroba přešla i na jiné šlechtěné švestky a o tom jsem psal na jiném vlákně i to doložil fotkami. Netýká se domácí, Duranzie ani Hammanovy. Uvidím na jaře a opět můžu doložit kolik jednoletých výhonů odumřelo na Jojo a Stanley. Lestos jsem sázell Toptaste a Top Hit a uvidíme.

Měl jsem na zahradě Najbolju i Lepotici. Najbolja plodila mizerně a chuť žádná. Musela ven, nebylo co řešit. Lepotica - chuť lepší průměr, ale je šťavnatá. Hlavní důvod, proč ji mám na zahradě je, že je raná. Navíc plody jsou velké a vzhledově nádherné.

Moravec

Já ještě pamatuji naše domácí švestky v době, kdy tady šarka nebyla. Ani tehdy nebyla Domácí švestka nijak moc úrodná. My jsme sklidili ze stromu tak 10 - 30 kilo, víc nikdy ne. Ale pamatuji, jak jsem jako kluk pozdě na podzim po opadu listů lozil na švestky pro zapomenuté plody. Byly scvrklé, napůl vysušené a byly v nich doslova krystaly cukru, lahoda a intenzívní švestková chuť. Poslední roky vidím intenzívně plodovat nově vysázené mladé stromky švestky domácí, nevím ale, jestli ze "samovýroby" nebo zakoupené. Ale obsypané jsou stejně jako tehdy a plody jsou většinou zdravé.