Vyhlazení stromů hryzci

Takže další, co nevsadil na basketbal? Já děkuju tomu nahoře+polohladovým kocourům, že jsou mé pěstky ok-a to i přesto, že je kousek od mého sádku rybník. SPCH

aké pletivo do zeme proti hryzcom? stačí priemer oka 2,5 cm alebo niečo menšie radšej? 

2,5 cm zpravidla stačí, hryzec jím normálně neproleze.

Pokud bude ovšem návnada (chutné sladké kořeny některých podnoží) dostatečně lákavá,  a zároveň nebude v okolí náhradní zdroj krmení, pak se třeba třetím, čtvrtým rokem i přes tuto zábranu dostanou.

Kdysi jsem zaslechl, že některé podnože zvláště jabloní jsou pro hryzce a hraboše díky své chuti obzvláště lákavé. Několikrát jsem již četl, že bujně rostoucí podnože jim tolik nechutnají. Vysvětlení může být, že malé poškození bujné podnoži tolik neublíží, případně, že při velkém množství kořenů stejné chuti jsou již přejedení (přežraní) a hledají zase něco jiného.

Já bych také i ty nejlepší jitrnice nedokázal jíst déle, než nějaké 3 týdny v kuse.

Co se hubení týče, již jsem svou myšlenku někde v tomto fóru nabízel. Než zvát firmu s různými, třeba průmyslově schválenými chemikáliemi, mám vizi vzít malý grilovací kotlík, který je stejně k ničemu, případně jinou nádobu, tu překrýt např. plechovým jehlanem, může být i nějaká již nepoužitelná plechová nádoba, třeba z kuchyně, do ní udělat díru a připojit nějaké potrubí. Po určité dostatečné vzdálenosti připojit větrák a následně další potrubí přímo do díry.

Po rozhoření základního paliva stačí přiložit mokrou trávu, vlhké piliny, mokré uhlí a nedokonalé spalování snad již udělá svoje. Jo, CO je na dýchání sviňa, ale snad se jim před usnutím budou zdát pěkné sny.

Hlavně to ale nezasviní zahradu žádnými rezidui.

hospudka: dakujem, tak zjavne im slivky nechutia, lebo tie maju priamo pod nosom a nechcu ich, pridu na jablone a hrusky. aj to nie na všetky, ale v urcitej casti zahrady, inde nerobia nic. skusim este dat korene do pletiva a uvidim co to urobi. 

Mám zkušenost, že pletivo chrání jen prvních několik (málo) let, pak omezuje růst a komplikuje likvidaci zbytků stromku. Ale je to řešení. S vykuřováním mám zkušenost, že díru zacpali hlínou, nebo vlastním tělem (a našel jsem ho tam mrtvého), přičemž ostatní přežili. S tím oxidem uhelnatým  - tam bych viděl úspěch, když by byl čistý a nesmrděl. Zvažuji ale použití CO2. Dá se sehnat v podobě tlakových nádob a je těžší než vzduch a do nor by zatekl. Dá se ještě sehnat " suchý led"? To by bylo také řešení. Jinak propan - butan nepomohl,  naftalín je k ničemu, trochu pomohlo systematické trávení voskovanými návnadami z Horn... a nejvíc asi kuna, kterou díky tomu nechávám bydlet na půdě chalupy. Lasičkám jsem postavil z hromady cihel obydlí, nevím, jestli se nastěhovala- nechci ji vyplašit kontrolou. Hryzci prokazatelně používají krtčí nory,  roky využívají již zbudovanou chodbu (výhoda při jejich trávení).  Osvědčila se  - hlavně nyní, z jara- směs drobně nakrájené mrkve a petržele bohatě posypaná modrým práškem na myši.  Příprava v nových rukavicích, nedotýkat se holu rukou ani při nasypávání do nor. Prý nežerou hořké kořeny planých jabloní, ale to nemám ověřené. Mám roční semenáčky, oroubuji a vyzkouším. Také je dobrý volně pobíhající těžší pes, jsou plašší a ten je ruší. Jsou nebezpeční i v tom, že když se zdánlivě nic neděje, tak tiše pod zemí pracují a na jaře je pak katastrofa. Jirka

Tak já jsem také desítky let bojoval s krtky a různými myšáky žijícími a škodícimi v zemi.Pořád jsem zkoušel a přitvrzoval, když se to před 3 roky nedalo vydržet, že každé ráno byla zahrada samý krtinec nasadil jsem louh.

Ano je to určitě drastické ale funkční.Jednou za rok když se mi objeví nějaký tulák, dostane kned do chodby někde na lichém místě zakrady dvě lžíce louhu a trochu vody párkrát se louhem proběhne a není čím běhat... Toto funguje na všechno co žije v zemi v chodbách.Neni potřeba zamořit celou zahradu, stačí na jednom nebo dvou místech...

S hryzci je skutečně svízel.Obávám se, že to od nich okoukali i hraboši, protože voda je daleko a kořeny beztak ohryzané.
   Dřív si hryzci vybírali typové podnože jabloní. Ty jsem vyměnil za semenáče, tak se naučili žrát i ty. Nejdřív brali jen jabloně. Dnas jim šmakují i hrušně. Bez pletiva vysazovat jádroviny nemá žádný smysl. Obvykle počkají 2-3 roky, až to má smysl a pak vytáhnem ze země velkou ostrouhanou tužku. Bez pletiva ani ránu. Myslím, že pletivo růst neomezuje, strom si s ním poradí a proroste. Že to komplikuje likvidaci stromu, je pravda. V účinek louhu nevěřím.Pecičky jsou hygroskopické, roztok vsákne do půdy a brzy se zneutralizuje půdními pufry. To by musel hryzec běžet chodbou hned po zalití anebo chodbička by musela být vybetonovaná, aby se roztok v ní udržel.

Teorie o neutralizaci a praxe je jiná věc, však časem až to pár lidí vyzkouší, dá mi za pravdu...

poridil jsem na sad perlicky a letos ani krtince ani propady po chodbach v zemi nejsou.jen se mnou nemluvi sousedi.

Teorie o vsáknutí tekutiny do půdy je taky mimo praxi? Já první bych byl rád, kdyby to fungovalo. Louh je levný, v draselné formě je to vlastně hnojivo a pro mou kyselou půdu dokonce přínosem. Zkusil jsem pálené vápno, je to taky zásada, pravda, slabší. Nevím, co na to říkali, ale krtinců ani chodeb neubylo.