Dobrý den, já stojím zase na druhé straně (myslím tím, že nejsem včelař) Bohužel mám zkušenosti s člověkem, který chová včely a opravdu nepatří mezi slušné lidi.Proti včelám nic nemám, ale nelíbí se mi, že se mohou chovat v obytné zóně, neboť vidím vážný problém v době rojení. Co jsem zjistila, tak v jednom roji je od 20000 do 50000 včel a když se vám tento mrak objeví u domu,  3 x do měsíce  - každý rok, tak to není nic příjemného. Samozřejmě, pokud se tomu člověk věnuje, tak asi zajistí větší bezpečnost pro sousedy, než když pan včelař není doma, neboť chová svoje miláčky ve vesnici a sám využívá pohodu velkoměsta a ke svým miláčkům si jde jen pro med, aby zase obohatil svoji peněženku(tak je to u mého případu).Další problém vidím ve velké jejich aroganci ve směru zabezpečení neohrožování okolí, protože většinou dostanete odpověď, že včela není pes a nemůže se přivázat k boudě a že pokud jste tak vysazený na včely, tak si dejte k plotu thuje.Nikoho tady ze včelařů nenapadne, že metrová thuje stojí cca 120 kč a že jedna nestačí a že pokud by člověk chtěl okamžitou bariéru proti včelám, že by ty tuje potřeboval rovnou dvoumetrové - takže si dokážete vyčíslit cenu cca 20 - 25 metrové dlouhé zábrany proti sousedovým včelám, kterou by jste měl investovat vy, neboť vy přece máte problém s jeho včelami. Ale v momentě, kdy by např. váš pes ho kousnul tak už by byl u soudu a požadoval utracení - to je vše v pořádku, ale když vás bodne jeho včela, tak jen dostanete odpověď dokažte mi, že to byla moje včela (což určitě mi dáte za pravdu, že s největší pravděpodobností to byla jeho včela, když je přímým sousedem a má okolo 15 včelstev 5 metrů od vašeho plotu).Nechápu, proč je takový problém uvést zákon za jakých podmínek se můžou chovat včely, a proč lidé, mající za sousedy takovéto arogantní osoby, musejí složitě dokazovat NADMÍRU OBTĚŽOVÁNÍ, když si myslím, že žádný z nás si nenechá dobrovolně bodnout žihadlo a že v momentě sousedství s úly je tato možnost mnohem větší, než když by se brala pravděpodobnost bodnutí včely při procházce na Václavském náměstí.Na závěr bych chtěla jen dodat, že souhlasím s tím, že včela je velmi užitečné zvíře, ale myslím si, že pro úly by měly býti vyhrazená stanoviště a to mimo obytné zóny!!!

Dobrý den. Chtěl bych se zeptat, jaký přípravek použít k hubení včel, nebo jiný způsob jak se včel zbavit. Mají totiž hnízdo ve stropu dřevěné chaty a vstupní otvor přímo u vchodu. K samotnému hnízdu je přístup téměř nemožný a bojím se že zaslepením vstupního otvoru nebude účinné, protože se mohou zase "prokousat" ven nebo dokonce do vnitřku chaty (i to už se stalo). Děkuji za odpovědi.

Nejlepší bude,když to oznámíte nejbližšímu včelaři v okolí.Měl by Vám od nich pomoci-v jeho vlastním zájmu.Zalítlé roje totiž MUSÍ likvidovat z důvodu šíření nemocí /hlavně varoázy/.V.K.

Zkuste se zeptat hasičů jestli vás včely ohrožují tak by je měly zlikvidovat já jsem měl na domě sršně a hasiči je vyhubily.

Samozřejmě tyto možnosti jsem taky promýšlel. Bohužel žádného včelaře v okolí neznám a obávám se že by stejně jen vchod zastříkal nějakým prostředkem, to bych zvládl také. Hasiče se mi volat nechce, k chatě je poměrně špatný přístup a nerad bych výjezd platil. Potřeboval bych poradit nějaký přípravek, který vyloženě škodí včelám. Jinak já proti včelám opravdu nic nemám, ale mám přátele kteří jsou na ně alergičtí a na tomhle místě je opravdu nemohu nechat.

Jestli máte doma alergika , tím spíš by měli hasiči přijet  a neplatí se nic říká se tomu technický zásah / a nebo potom biolit /

Píšete prokousat? Jsou to opravdu včely? Včely totiž mají tupá kusadla, takže mohou rozmělnit jen měkké materiály, jako je ztrouchnivělé dřevo, látky, korek nebo třeba polystyren. Na tvrdé materiály, jako je běžné dřevo nemají.

Včely se neprokoušou prakticky ničím. Kousací ústrojí mají přeměněné a uzpůsobené na sání nektaru. Prodávají se úly z pěnového polystyrenu (oblíbené v Německu) a jejich stěny jsou i po letech netknuté.

Nemůžu souhlasit, měkké materiály, jako běžný polystyren, umí rozžvýkat. Polystyren musí být tvrdý nebo opatřený ochrannou vrstvou.

Je to teoreticky možné, ale není mi jasné, co by s tou rozžvýkanou hmotou včely dělaly. Dílo si staví z vosku, nikoli z papíroviny jako vosy. Produkují ještě rouskový pyl, med, mateří kašičku a propolis. Do ničeho z toho se polystyren nehodí.
   Chovám včely už pár let, dřív jsem polystyrenem zateploval úly na zimu (teď už se to nedoporučuje), dosud mi nesežraly ani kousek.

Taky chovám včely. Běžný měkký pěnový polystyren rozhlodají a vynesou ven jako odpad. Zřejmě instinkt z doby, kdy sídlily v dutinách stromů. Plásty zavěšené na měkkém zhnilém dřevě by jim asi v dutině stromu popadaly, případně odstraněním měkkého dřeva mohou zvětšit objem dutiny.

Tak to asi nemate včely... když zavřete nějaký úl na 24 hodin tak se koukněte, jak bude dřevěné česno okousané

hasici k včelám vubec vyjiždet nemusi neni to povinnost to spíž nejaka deratizační firma... jsem hasič a kraj nam zakazal a nepřeje si aby sme k takovým zasahum jezdily pry jsou na to jine instituce

Pokud k nim je špatný ale možný přístup, můžete použít hasičský recept- pokud mužete hnízdo rozrušit a postříkat, použijte koncentrovaný roztok saponátu- včely se udusí. je to účinější než postříkání hasičákem  CO2, kdy je zmrazíte.

Ale dobře by fungoval i jakýkoliv kvalitníé organofosfát nebo insekticid na bázi Pyretroidů (přírodní  pro včely nervový jed , výtažek z kopretin) - pokud uprostřed chladnější noci vystříkáte i část spreje do hnízda bezpečně pošlete včely do včelího nebe..

Pokud se někdo chcete zbavit včel, tak to proboha nedělejte jako nedavno v televizi ten nešťastný pán co sousedovi spálil úly (nevím jestli to byl on). Tuto variantu odsuzuji, ale mám jinou. Ono totiž, včely mi nevadí do momentu než, mne začnou bodat a to jen proto, že soused má úly uprostřed vesnice a já zahradu vedle něj a nechce se mnou o tom bavit. Platím daně jako každý jiný a chci se za pěkného počasí pohybovat neomezeně na svém oploceném pozemku, aniž by mne něco napadalo. Poradím návod, nebudu jmenovat, ale je to účinné. Dejte si do vyhledávače "postřiky " a pak už stačí jen hledat označení Vč1 (včelám jedovatý), aplikace na vlastním pozemku není trestná. Nikomu tím neničíte jeho majetek, jen se zbavíte agresorů.

Závěrem rada včelařům: Včely jsou užitečné, ale jen pokud nás nenapadají, proto si úly přesuňte k polím a lukám, kde mají potravy dost a nemusejí napadat nás.

Antonio Anonimus :-)

Je jen  škoda, že to odnese někdo, kdo se chová zcela přirozeně. Kdo se namane včelám do jejich let. korydoru toho prostě píchnou. Je to o bezohlednosti a neústupnosti některých chovatelů, kteří vědí že místní samospráva je na chov včel krátká a bezohledně využívají legis.výhod min. zemědělství, které je bezmezně podporuje. Pokut sousedí jedna zahrada s druhou a další, pak se vždycky nějaký problém najde, protože včely létají min. přes dvě i tři zahrady. Málo kdy opouští úly nebo se do nich vracejí po včelařovu pozemku. Troufnu si říci, že takto se chovají novější včelaři. Lidé co chovají včely dlouho, nebo dokonce zdědili chov jsou v poho. U nás je přesně ten stejný problém, tedy přesněji byl. Stížnost, šetření na místě z toho vylívající nepříslušnost a nula od nuly pošla. Takže došlo na chem. korekci sousedova včelstev a je klid. I když správnější by bylo včelaři prostě rozbít hubu i s hodinkama aby se zamyslel nad vhodností pěstování včel v řadě zahrad, kde se pohybují i jiní lidé, kterým zrovna žihadlo nedělá dvakrát dobře a snažil se přesunout úly aspoň na konec dlouhé zahrady. Je to jeden z těch začátečníků, co včelaří asi čtyři roky a myslí si, že nad něj není.Teda si donedávna myslel než zabral postřik. Je to ale špatně hojit se na včelách, ale taky uznávám že nejmíň problematické. Toto všechno naštěstí nejsou moje zkušenosti, ale zkušenosti lidí z druhé části obce. Nakonec bych se přimlouval, pokut to jen trochu jde setřete včely. Ty fakt nemůžou za to kdo je jejich majitel a kam jim dá úl.

Jako včelař se také velmi přimlouvám za to, abyste se snažili raději otravovat toho bezohledného včelaře, než abyste trávili včely, i když je to jistě snadnější.

Tiež som toho názoru, že likvidovať včely je dosť drastické. Susedové včely predsa opeľujú plodiny aj vo vašej záhrade, treba ho presvedčiť, aby ich umiestnil tak, aby ich dráha vyletovania neviedla cez vašu záhradu. Na odstránenie usadeného roja v chate sa určite nájde nejaký včelár, treba len napísať do fóra niektorej včelárskej stránky, je ich dosť a lokalizovať svoju polohu.

Psala jsem sem příspěvek před nějakým rokem.Situace se u nás nezměnila k lepšímu, z 6Osáti včelstev se rozrostlo jistě už k osmdesáti, a konečná to není.Samozřejmě že jsou natočené směrěm na naši zahradu, tak si dokážete představit, jaké to je, když ty holky přelítávají.Domluvit se s ním, nešlo to.Dokonce je u zahrady přistavěný jeho žebřík, kam si na náš pozemek sám vleze, pokud tam včelky má narojené.Sám, myslím,i bez našeho svolení.Samozřejmě mu je to umožněno.Jeho chování už je v takovém stadiu, že když už byl upozorněn manželem, že pokud s tím něco neudělá, půjde s tím na včelařský svaz, cítil se tento včelař strašně pobouřen.A začali dělat naschvály, muzika pouštěná na plné pecky po desáté hodině večer, že vstáváte ve čtyři do práce?no a co, zavřete si okna.Že byste chtěli posekat zahradu do večera,,,chodťe, až večer, to lítat nebudou.Začne kňučet váš pes-týráte ho, jste strašní lidi.

Takže se vás ptám-dá se rozumně domluvit s ... ?Odpovídám si sama, ne nedá.

Jsem včelař. Včely se po výletu z úlu zvednou do výše na několika metrech a pokud mají před úlem překážku, tak v podstatě vystoupají v kruzích přímo nad úlem. Dolet za snůškou je 3-5 km, takže posun úlů o pár metrů, pokud nejsou česny přímo u sousedova plotu, nic neřeší. Když na zahradě něco kvete, včelky to najdou. Když nechcete včely na zahradě, nepěstujte tam nic, co kvete.Jinak s občasným žihaldem musíte počítat. 

Naopak při podezření, že mi včely někdo cíleně otrávil bych si nechal udělat veterinární rozbor a poté podal trestní oznámení na PČR. A myslím, že by se druhý konec dědiny dost divil... 

Dobrý den, já stojím zase na druhé straně (myslím tím, že nejsem včelař) Bohužel mám zkušenosti s člověkem, který chová včely a opravdu nepatří mezi slušné lidi.Proti včelám nic nemám, ale nelíbí se mi, že se mohou chovat v obytné zóně, neboť vidím vážný problém v době rojení. Co jsem zjistila, tak v jednom roji je od 20000 do 50000 včel a když se vám tento mrak objeví u domu,  3 x do měsíce  - každý rok, tak to není nic příjemného. Samozřejmě, pokud se tomu člověk věnuje, tak asi zajistí větší bezpečnost pro sousedy, než když pan včelař není doma, neboť chová svoje miláčky ve vesnici a sám využívá pohodu velkoměsta a ke svým miláčkům si jde jen pro med, aby zase obohatil svoji peněženku(tak je to u mého případu).Další problém vidím ve velké jejich aroganci ve směru zabezpečení neohrožování okolí, protože většinou dostanete odpověď, že včela není pes a nemůže se přivázat k boudě a že pokud jste tak vysazený na včely, tak si dejte k plotu thuje.Nikoho tady ze včelařů nenapadne, že metrová thuje stojí cca 120 kč a že jedna nestačí a že pokud by člověk chtěl okamžitou bariéru proti včelám, že by ty tuje potřeboval rovnou dvoumetrové - takže si dokážete vyčíslit cenu cca 20 - 25 metrové dlouhé zábrany proti sousedovým včelám, kterou by jste měl investovat vy, neboť vy přece máte problém s jeho včelami. Ale v momentě, kdy by např. váš pes ho kousnul tak už by byl u soudu a požadoval utracení - to je vše v pořádku, ale když vás bodne jeho včela, tak jen dostanete odpověď dokažte mi, že to byla moje včela (což určitě mi dáte za pravdu, že s největší pravděpodobností to byla jeho včela, když je přímým sousedem a má okolo 15 včelstev 5 metrů od vašeho plotu).Nechápu, proč je takový problém uvést zákon za jakých podmínek se můžou chovat včely, a proč lidé, mající za sousedy takovéto arogantní osoby, musejí složitě dokazovat NADMÍRU OBTĚŽOVÁNÍ, když si myslím, že žádný z nás si nenechá dobrovolně bodnout žihadlo a že v momentě sousedství s úly je tato možnost mnohem větší, než když by se brala pravděpodobnost bodnutí včely při procházce na Václavském náměstí.Na závěr bych chtěla jen dodat, že souhlasím s tím, že včela je velmi užitečné zvíře, ale myslím si, že pro úly by měly býti vyhrazená stanoviště a to mimo obytné zóny!!!

Jako včelař se směji tomu, že by vám v tomto případě pomohly thuje.  To nechápu. To je nesmysl. Heleďte to není včelař ale magor. Já bydlím na vesnici, ale včely mám na zahradě svých rodičů půl kilometru od nejbližší budovy. Našim se i to moc nelíbí, protože se nemůže posekat v blizkosti úlů tráva/leda večer a to už bývá rosa což je na sekačku problém/,takže je příští rok ještě posunu dál až na louku, kde pro ně chystám závětří.Jinak roj letí jen tam kam doletí matka a ta není vůbec zdatný letec.Většinou roj nejprve sedne boblíž úlů na větev, na plot atd. Cca do 100 metrů od hnízda.V případě vašeho souseda by tedy stačilo umístit úly o nevelký kus dál. U nás mají včelaři úly také ve vesnici mezi domy, ale já bych z toho byl nervozní.  Raději je dám dál na louku či lesu.Dostali jsme v restituci vrácené pozemky, takže místa mám dost. Argument, že neoplodní ve vesnici stromy je nesmysl, protože i tři kilometry letět za květy není pro včely problém.

Jakkoliv chápeme užitečnost včel, nechápeme už neužitečnost a až aroganci v chování některých chovatelů, které má pochopitelně vliv na sousedské vztahy a to dokonce takový, že pokud není dobrovolná vůle včelaře a alespoň minimální respekt okolí, není dovolání nikde. A to je případ naší sousedky. Na "stará kolena" po otci sdědila nádobíčko a tak si řekla, že to zkusí. A tak to zkouší několik let. Na pozemku, sousedícím ca 3m od rohu dalších dvou zahrad, které jsou odpočinkovou zónou dalších lidí postavila 4 úly. Let včel sice korigují ovocné stromy - zaplať pánbů, že je máme, ale i tak je umístění úlů z pohledu ostatních uživatelů zahrádek naprosto nevhodné, hlavně že tato paní má u své chatky relativně klid a pokoj. Chování této "včelí královny" je často nepochopitelné. Ačkoliv je již v důchodu, a zřejmě nemá problém s časem, servis pro včelky obvykle provádí o víkendech, nejlépe v době, kdy se na obou zahrádkách pohybujeme, nebo provádíme drobné práce, odpočíváme. I když je teplo a včelky létají více, přesto se dá - pokud se člověk nepohybuje přímo v bezprostřední blízkosti úlu - na zahrádce pobývat, pracovat, odpočívat nebo jen tak sedět a klábosit. Situace se mění v okamžiku příjezdu "včelí královny", obvyklou variantou je brzy po obědě - nasazení kukly, a hurá do úlů a pěkně se v nich povrtat, o použití dýmáku nebo zklidnění včel vodní mlhou nebo ponechat tyto činnosti na podvečer večer, paní asi ještě neslyšela, nejsem včelař, ale vlítnout do úlu ve dvě odpoledne kdy pere slunce o sto šest, a včelky už mají tak co dělat sami se sebou, mě přijde trochu "nestandarní" postup i bez ohledu na sousedy.
Jako sousedé jsme z ní nešťastní, my protože se na zahrádku dostaneme většinou jen o víkendu, a pak tam pobývat /nebo něco udělat/ když se včelky rojí, protože jsou nervózní po jejím zásahu, je problém /však jsem taky včera 2 dostal/ a naši sousedé se bojí štípnutí, jsou to staří lidé, na zahrádce jsou často, je to pro ně druhý domov, a často musí odejít jen kvůli tomu, že paní zase vlezla do úlů a včely jsou rozvášněné. Promluva s paní nezabírá, ani jí nenapadne, že by svým chováním ohrožovala okolí /snad už mám podezření, že to dělá i naschvál nebo je duševně vyšinutá/. Radu nečekám, hubit včely postřikem nehodlám, ale vážně mě to pěkně s...

Dobrý den, ani 2m velka tuja vam nepomoze.My mame zo susedom 2 metrovy plot a vcely su u nas viac ako u neho, a to nemame posadene ziadne kvety.

My sme nedavno kupili domcek a obaja susedia sprava aj zlava chovaju vcely. Sused zlava ma ule oprete o plot ktory je od naseho domu asi 3 metre.Kedze sme novy nechceme si pokazit susedske vztahy, ale mame 2 rocne dieta a nemozem ho nechat vonku bez dozoru lebo sa bojim ze ho napadnu.

Aj ked mi suseda tvrdila ze vcely nie su agresivne, tazko sa mi to bude vysvetlovat 2 rocnej dcere ked ju dobodaju.

Marne hladam zakon na ochranu nas nevcelarov, aby som dala susedom jasne na zretel kde maju byt vcely umiestnene.

Ako sa ich zbavit.Poradte mi.

právě dnes jsem též řešila problém se sousedem včelařem v zahrádkářské kolonii, kde máme každý pozemek 20X20m a on včely u našeho plotu, vybírá jim tam med a včely pak splašeně lítají po našem pozemku a není kam utéct, vlétnou i do chaloupky a s ním žádná řeč, je sprostej schválně si nechá vybírání medu na víkend(on důchodce) a to ještě, když tento víkend má být poslední teplej v tomto roce... a člověk s ním nic neudělá, je to starej sobec raději řekne, at všechny lidi vypadnou, že ted tady bude ON se svýma včelama... a ted poradte co s takovým sobcem???

 Řekněte mu, ať používá výkluzy. To bude čumět, že tomu rozumíte. A jestli nemá nástavkové úly tak ať si je pořídí. Oni se vrátí zpáky do hnízda, nebojte.

Jen jestli není spíš zahořklý.

Na takové platí jen síla. Domluva fungovat nebude. Tohle bych vyřešil tak, že bych mu pohrozil, že na svoji zahradu aplikuji jed a včely mu to otráví. Případně něco podobného. Pokud bude pyskovat, že to oznámí na policii, tak klidně. Řekněte mu, že budou potřebovat povolení k domovní prohlídce a i kdyby ho sehnali, nic nedokážou. Ne že by jste opravdu měla včely trávit, to je hovadství, ale třeba na něj tohle zabere.

Co se touto aplikací postřiku stane? Jestliže byla použita na vlastním pozemku na rostliny, které nedávají nektar ani pyl, natož na neživý inventář - nic. Jestliže by byla použita na nektarodárnou rostlinu /kvetoucí lípu, řepkové políčko atd./ pak by vymřely včely nejen Vašemu sousedovi ale všem včelařům tak 400 m okolo, pokud by to byla v dané lokalitě jediná smůška, tak i dále.

Jako řešení se jeví vhodné přirozená překážka  ve vzdálenosti aspoň 2 m od česna, vysoká cca 3 metry. Já to mám řešeno "lesovým živým plotem". Včely nabírají hned letovou výšku nad něj až do místa pastvy.

Souhlasím s tím, že včely za to nemohou. Problém je opravdu v lidech, ale pokud nic nezabírá, tak chemie je jediným východiskem. Co se týče toho plotu, tak to vám zavidím, u mne to nepůsobilo (2m vysoká kamenná zídka).

Rád bych, kdyby bylo uzákoněno, že včely nesmí být uprostřed obytných zón a sídlišť, vždyť když chováte psa, tak pro vás platí určitá pravidla co se týče ohrožování a omezování okolních lidí. V mém případě jsem stál proti starému pánu, který měl včely leta a k nejbližšímu poli asi 300 m.

Antonio Anonimus  

2 m výšky je málo.

Máme bohužel ten samý problém,máme včely v chatě už leta,každý rok na podzim odletí a na jaře se  stejnou pravidelností vracejí,už jsme vyzkoušeli kde co ale k roji se nelze dostat,protože je ve stěně chaty a tak s nimi žijeme,a protože je mi jich líto vystříkávat je když jsou ubytovány tak příští rok zkusím než se nastěhujou postříkat vlet nějakým odpuzovačem.Našla jsem si jako jed pro včely BULDOCK25 a tak se snad jich zbavím. 

Skúste na miesto, kde sa zvyknú usadiť položiť, alebo zavesiť nejakú bedničku s otvorom. Keď ju včely osídlia, keď ju včely osídlia, uzavriete ju a prenesiete trebárs aj do lesa.

Proboha, lidi,vy jste trubky :(Nebýt včel, není ovoce, jsou hmyzosnubné a díky včelám je spousta přírodní lidové medicíny.Neměli byste ani brambory, nekvetly by louky, nebyl by hmyz, stromy by se nerozmnožovaly.Btw, rojové včely nikdy!!!neútočí, je to jen vaše blbost, to hubení včel.Až je úspěšně vyhubíte, tak si kupujte jablka z Číny za 200,-kilo.Panebože, a to jsem v 21.stolení

Prosim o radu mam na zahradě včely hned vedle udirny v zemi a nevim jak se jich zbavit mam strach aby nějak neohrozili děti děkuji.

Přečtěte si začátek diskuze - nejlepším řešením je požádat o pomoc odborníka, včelaře. Jednak má oděv a kuklu, bude vytrénovaný na lov roje a bude vědět, kdy a jak na ně.

JInak nestačím při čtení téhle diskuze zírat, bydlíme vedle včelaře a kromě dnů, kdy "musí jít do včel", o včelách nevíme nic, jedině že máme podstatně vyšší úrodu než sousedi o kilometr dál.

Včely v zemi? Nejsou to vosy?
A jak by měly ohrozit děti? Vždyť kvetoucí stromy bývají plné včel. Leda držet děti doma a neotvírat okno.

Ahoj jsme ve velmi podobné situaci. Velmi agresivní včelař a milionové roje na našich pozemcích (Kde se vzal názor, že jsou včelaři mírní lidé...?) Zkoušeli jsme stížnosti (ústně i písemně) teď chystáme žalobu... a přitom by stačilo jen včelstvo přesunout.... Je to s podivem, kolik včelařů má tak agesivní náturu, že jim nevadí obtěžování jiných lidí svým koníčkem. Včely za to nemohou, ale dnes Vám i hasiči a Policie poradí v těchto neústupných situacích včely otrávit. Všichni dodávají, že je to jediné, na co včelaři slyší! Smutné, že?

Jako včelař Vám musím, ač nerad, dát zapravdu, že občas se najde nějaký včelař magor.Ale to je v každém odvětví lidské činnosti.To si nevyberete. Trochu nerozumím tomu, jak píšete o " milionových rojích na Vašich pozemcích".(Když už teda, tak počet včel v roji je v řádech tisíců.)  Pokud to mám chápat tak, že se mu hodně rojí včelstva, tak to nezvládá a o to je to horší, pokud je to v obydlené oblasti.Je více způsobů jak rojení předcházet, ale ze zkušenosti vím, že přes všechna opatření se vám některá včelstva občas stejně vyrojí.Každé jaro na tom včely pracují a směřují k vyrojení. Zkuste sehnat jednatele místní ZOČSV a projednat to s ním.Trvejte na vyřešení situace do určitého termínu a seznamte ho s postupem, který hodláte použít v případě nevyřešení celé situace z jejich strany.

Zkoušeli jsme:(Bez výsledku... jako mantru stále opakují, že se máme dohodnout. Nejstarší usedlíci se již takto "zkoušejí dohodnout" cca 15 let. Milionové jsem myslela asi vážně... pan včelař má na svém pozemku cca 70 úlů (jsou to takové ty na 3x nastavované:(  Rojů máme tak 15 za měsíc všichni kolem a plot má jen pletivo a to potrhané... je to opravdu velmi nepříjemné včetně výkalů na domech, oknech, autech... a pan včelař je člověk velmi agresivní, který na lidi křičí a uráží je!

70 úlů je už docela velký chov. Takový včelař určitě bude mít i značné slovo v místí organizaci, takže tudy cesta nepovede. Obávám, se, že jediné co pomůže, je dobře připravená žaloba. Ovšem to může být nákladná věc a VY musíte prokazovat, že Vám dochází k újmě. Tedy připravit důkazní materiál a podobně. Musíte prokázat, že chov Vás obtěžuje nad míru obvyklou.

Kdyby jste byl chytrý, tak si dáte k plotu tůje, včela poté vyletí nad úroveň tůjí a už se drží v letové výšče, až do místa, kde má úl nebo potravu. A nemusíte zabíjet užitečné tvory. Jinak včela ve většině případů nikoho nenapadne jen tak...

To si myslíte Vy. Ale ta včela uvažule trochu jinak.

Kdopak ze čtenářů téhle diskuze to asi byl?

http://valassky.denik.cz/z_domova/vcely_zabiti20080902.html

„Na volném prostranství za jedním z rodinných domů v obci Čeperka aplikoval neznámý pachatel do včelích úlů dosud neznámou chcemickou látku. Tím pak došlo k úhynu celkem deseti včelstev,“ potvrdil našemu Deníku jeden z pardubických policistů. „Pachatel bude stíhám pro trestný čin poškozování cizí věci,“ dodal policista.

Podle našich informací zahynulo totuto otravou asi milion včel! „V jednom včelstvu je zhruba osmdesát tisíc jedinců. Když se to znásobí deseti, blížíme se k milionu,“ potvrdil Deníku krutou pravdu známý pardubický včelař Evžen Báchor. Škoda by podle něj mohla být vyčíslena přibližně na částku pětadvacet tisíc korun. Cena se údajně odvíjí od toho, jak jsou včely produktivní. A v letních měsících graduje.

Další škoda vznikla majiteli pochopitelně i na samotném úlu. „Ten se zřejmě bude muset celý zničit. Jelikož je uvnitř kontaminován, není možné tam dát jiné včely. Cena kompletního úlu se pohybuje zhruba ve výši pěti tisíc korun,“ dodal pro náš Deník Evžen Báchor.

Tak jsem se asi moc neplet, když jsem se tu jednou ze srandy ptal kdy začnou lidi hubit i včely. Některý lidi to fakt nemají v hlavě v pořádku.

Jako by nestačily problémy s varoázou. Povídal známý, že na Bruntálsku už skoro neví, co je to včela a protože je zahrádkář, tak uvažuje, jak chovat čmeláky.

Kdysi jsem v nějakém časopise četl návod na zhotovení čmeláčího úlu. Pamatuji si pouze, že to byla malá budka s vletovým otvorem, částečně vycpaná suchým mechem. Na jaře se v ní měla cca. na tři dny uvěznit čmeláčí matka a pak doufat, že se jí úl zalíbí. Pokud byste měl někdo bližší informace, rád bych to zkusil. Včel opravdu ubylo. Úly i se čmeláky nabízí nějaká slovenská firma, ale cena je strašná.

Letos na jaře jsme zase pro změnu my neměli čmeláky, soused stříkal své obrovské zanedbané stromky proti mšicím a postřik si sehnal jakýsi, dnes už zakázaný právě kvůli včelám.Koncentrace pochopitelně nejmíň dvojnásobná, aby to zabralo. Postříkal kdeco, vítr to roznesl po okolí, sousedka - stará paní - se týdny dusila, já kašlu ještě teď. Včel ubylo, ale čmeláci, kterých předtím byly plné angrešty, najednou zmizeli úplně a když byly Rosy rugosy v plném květu, tak čmelák ani jeden - dřív jsem jim říkala bručící keře. :(( Vypadá to, že čmeláci jsou ještě citlivější na tenhle způsob "zahrádkaření " než včely.

U nás je zatím čmeláků dost. Teď v létě navštěvují květiny převážně oni, včela je vidět sem tam. Ovšem zjara, když kvetou ovocné stromy, stávají se z nich nádherné "hučící objekty". Někdy to působí téměř jako v hororu Ptáci, s tím rozdílem, že tady se jedná o hmyz. Postřiky v přiměřeném rozsahu provádíme a trochu vzdálenější sousedé rovněž. M.R.

EU s postřiky naštěstí teď dělá pořádek, právě kvůli včelám, bohužel jsou "zahrádkáři", kteří mají "sehnané" zásoby z dřívějška a podle hesla - lehce nabyl, lehce pozbyl - s nimi taky zacházejí. No co, oni si to spapinkají, dobrou chuť. I když - ta kvanta jablek stejně vozí do výkupu, protože mají nanic odrůdy a tak... nějak tomu nerozumím. Nikdy jsme nestříkali ničím, ovoce máme zdravé a čisté a dostatek, i když, pravda, na každém stromku pět odrůd, dnes již převážně rezistenty. A když nějaký rezistent přestane náhodou fungovat - spolehlivých odrůd, které rodí jak divé už první rok po naroubování jsou už dnes spousty.

Můjpříspěvek je určen pro přispěvatele, který se podepsal Antonio Anonimus" Včely jsou užitečný hmyz, bez něhož by velmi prudce poklesla produkce všech zemědělských plodin, tedy i Vašeho ovoce a zeleniny. toho by si asi mněl být každý vědom, i když uznávám, že sousedské vztahy jsou věc očemetná. Já sám jsem včely choval na své zahradě vzdálené asi 500metrů od obytné zástavby. Před několika lety se město rozšířilo tak, ze dnes mám rodinné domy padesát metrů od česen úlů. Všichni sousedé onich vědí a nikdo si nestěžoval. Když jsem loňskou zimu o všechna včelstva přišel, chodili dokonce za mnou se slovy"člověče, tady je nějak mrtvo, když ti tady kvetly stomy, tak to vždycky jen hučelo, a beznich je tady smutno" Už jsou zpět a nikomu to nevadí. mirek

Omlouvám se za přerušení a pokračuji. Ano i včely mohou způsobovat problémy, ale i ty se dají řešit slušně. není pravda, že včelařům je poskytována bezmezná a nesmyslné podpora ze strany státu. Váš problám můžete řešit prostřednictvím příslušného obecního úřadu. Ze zákona totiž vyplývá, že majitel nemovitosti svou činností (tedy i chovem včel) obtěžovat majitele sousedních nemovitostí nadměrným hlukem, zápachem... Na druhou stranu píšete že vy si na vlastním pozemku můžete stíkat čím chcete. Pozor, pokud sousedovi uhynou včely a nahlásí to na SVS (Státní veterinární správu)a odberem vzoků a laboratorním vyšetřením bude zjištěno, že se tak stalo Vaší vinou (použitím postřikové látky pro včely jedovaté v době kdy neměla být použita, nebo látkou která není schválena pro použití v ČR, a nebo s úmyslem poškodit registrovaný chov včel, dopouštíte se i Vy trestného činu, a nejen, že sousedovy včely zaplatíte, ale i náklady stím spojené. A budtesi jistý že stát ví jak z Vás ty peníze dostat. mirek

milí přátelé myslím si že vtéto diskuzi zbytečně narůstá řevnivost.Pánovi se včelami v chatě doporučuji navštívit místniZO čsv, nebo obení úřad tam určitě o nějakém místním včelaři budou vědět(měli by, protože každý včelař má povinost nahlásit stanoviště a počet včelstev na Ou') a pokud včelař zjistí, že jde o jeho roj, asi si ho odnese(záleží na přístupnosti),nebo jej zlikviduje.Jakým způsobem nevím, já jsem chovatel včel ne ničitel či likvidátor.Osobně si myslím, že mstít se na včelách je barbarství!!!Já to řeším se sousedy tak, žeje obdaruju po medobraní sklenicí medu, jako preventivni bolestné a nemám snimi žádné problémy.Dokonce jedna hodná sousedka mě vždy zavolá když mě nějaký roj přilétne k ní na zahradu.Ale nechci odsuzovat vaše sousedy, ono je to stěmi spory těžké, většinou má každý kousek pravdy a málokdo chce udělat kompromis! Takže zkuste to řešit bez emocí a neubližujte včelkám, ty za nic nemůžou.Vždyť bez nich by, jakbylo řečeno v předchozím příspěvku, bylo v naší přírodě mrtvo...!

Tady je včelař jen jeden a když jsem za ním šel, že jsou včely v bedně elektroměru, tak říkal, že už to nedělá, nechce. Nezbylo než je vytrávit sprejem typu Biolit. Mám to vedle dveří, pořád létaly do domu, ale k nalezení lepšího místa se neměly, tak nezbylo nic jiného.

Můžeme to brát i tak, že divoké včely nikdo nekontroluje na varoázu a včelí mor.

Mám stejný problem se sousedem, který má 15 úlů 10m za našim rodiným domkem. Mysleli jsme že zažije rozumu když vidí že stavíme dům a včeli si samozřejmě přestěhuje jinam, ale nějak se k tomu nemá. Teď se nám ještě narodilo dítě a představa ho pustit na zahradu před včelíny není nic moc. Na podzim mi nakonec v létě mi nakonec slíbil že je na podzim přestěhuje ale když jsem se ho o vánocím ptal kdy se tak stane, řekl že není žádná moc která by ho donutila. Popravdě se ani nedivím že někteří lidé přemýšlí o nějakém způsobu likvidace včelstva. Proti včelám nic nemám a 100m od baráku začínají pole. Ale kdo pomůže nám.

Mám kousek od plotu 6O včelstev patřících sousedovi.Soused mi přijde jako sobec, který nehledí z vlastní pohodlnosti a prospěchářství na nic.Jak to u nás vypadá si určitě dovedete představit.Nezastaví ho ani to, že je manžel alergik.Každoročně jsme zkrášlení otoky od žihadel.Jezírko je poseté včelami, altánek zeje prázdnotou, protože se tam nikdo beze strachu neposadí.Práci na zahradě si udělat musím, tak se občas i stane, že se mi rojí nad hlavou, a já zabraná do práce, to ani nevnímám.A můj soused se směje tomu, kterak prý mi včelky jezírko vypijí, nebo tomu, jak se naše tvář mění v tvář Mongola.No, co by člověk neudělal pro milé sousedské vztahy.Jestli jsou všichni včelaři tak milí, tak potěš.Naše zahrady se mohou stát nebezpečnými, ale co bychom pro včelky neudělali, že.Pája

Asi by nějaké řešení bylo. Pokud je včelař ve svazu, možná by stálo za to se obrátit na organizaci a požádat o pomoc. Dále je to možné řešit v rámci místní samosprávy. Vychází se z požadavku obč. zák., který říká, že majitel věci (včel) je povinen chov vést tak, aby neobtěžoval okolí nad míru obvyklou.

Jinak Vás vcelku lituju, není horšího soupeře, než včelař, přesvědčený, že on přispívá k záchraně lidstva.

Ano, jsme v podobné situaci:(  Již jsem se ptala, jak je možné, že je tolik agresivních a bezohledných včelařů??? Vždyť stačí jen mít včely tam, kde není obydlená část vsi... a může se klidně svému hobby věnovat. Takhle mám pocit, že si spousta včelařů zvyšuje své ego a pocit síly na lidech popřes včely, které za to pochopitelně nemohou, ale velmi často jsou obětí arogance majitelů.!

bohužel se něco podobného stalo také nám. Bydlíme v domku uprostřed menšího městečka a naše zahrada sousedí se zahradou jednoho starší pána, který na ní má včely. jelikož jsme na Vysočině a pán je až z Karlových Varů, jezdí na svou chalupu dvakrát nebo třikrát do roka, pro med. Včely jsou velmi agresivní, jelikož se o ně nestará, létají stále k nám, pijí vodu z bazénu, ve kterém my se díky nim nemůžeme koupat.  Se sousedem není žádná řeč, schovává se před námi a zákon je krátký. Bohužel jsem alergik a je velmi obtížné vyhýbat se žihadlům.

Na zahradě nemáme žádné ovoce ani zeleninu, přesto se mi nechce včely likvidovat chemicky, za svého majitele nemohou. Nemáte, prosím, někdo radu, jak to zařídit, aby včelám naše zahrada "nevoněla" a létaly jinam? Čekáme rodinu a o to je to složitější, nemohu nechat venku na šňůře ani prádlou, je ihned plné žlutých skvrnek.

Sežeňte někoho kdo ty včely někam odveze.

A proč jste si stavěl dům 10 metrů od včelích úlů???

Váš výklad je velmi nepřesný a zavádějící. Na svém pozemku může skutečně majitel stříkat čím chce, pokud nepřihopká k sousedovu včelínu a nenastříká organofosfát dovnitř, nic mu nehrozí.

Navíc, důkazní stránka věci by byla takřka neřešitelná, organofosfáty se rozkládají tak rychle, že naše čacká policie by nevyšetřila vůbec nic.

Obráceně - pokud by sousedovy včely způsobily zdravotní újmu našemu stěžovateli, policie by se snažila jistě případ uzavřít alibisticky  tvrzením, že nelze prokázat, čí včely vlastně zdravotní újmu způsobily.

Pak by ale záleželo pouze na poškozeném, zda chce zaplatit DNA analýzu včel na svém pozemku, taková analýza by bezpochyby určila zdroj a tedy i majitele zodpovědného za škodu. (tak se podobné spory bez výmluv řeší v zahraničí)

Osobně s potěšením sleduji včely, které "hučí" na ovocných stromech v mé zahradě. Úly jsou vzdušnou čarou cca 250m od mého pozemku. Jinak to vidí chudák soused, kterému chovatel včel postavil úly naprosto těsně k jeho plotu - úly stojí vzdušnou čarou 5- 10 m od jeho oken, je jich tam 7... Kouzelné je, že pan včelař si sám postavil úly co nejdál od svého domu, aby ho neobtěžovaly  (odhaduji to tak na 40m) s česly odvrácenými na druhou stranu. Soused je zoufalý, pan včelař na námitky reaguje s arogantním úšklebkem, sousedova zahrada je v létě nepoužitelná.. Po mnoha letech by  člověk pochopil, kdyby "neznámý " pachatel způsobil úhyn zmíněných včelstev.. Krásná situace byla, když se rojily včely, roj přistál u zmíněného souseda na zahradě - ten neváhal a poprosil včelaře o řešení, bylo mu sděleno, že pro včely možná dojde, ale, že určitě nejsou jeho.  Druhý den v podvečer sousedovi došla trpělivost a s CO2 hasičákem roj zlikvidoval. Také včelař se mohl zbláznit.

Podotýkám, že nejbližší (strýc, dědeček)  příbuzní chovají včely již mnoho dlouhých let, ale snaží se respektovat i právo ostatních na jejich kvalitu života.

Dobrý den, možná se Vám bude zdát směšné, že mám problém se třemi úly na sousedově pozemku.Koupili jsme před necelým rokem rodinný dům, a nyní mám obavy, zda budu moct také zahrádkařit.Zhruba 2-3 m od plotu naší zahrady mají sousedi totiž postaveny již zmiňované tři úly včelstva.Já jsem alergická na včelí bodnutí, a zdá se mi nespravedlivé, abych se musela omezovat v tom, jestli mohu nebo nemohu trávit čas na své vlastní zahradě.Jinak proti včelkám nic nemám, jen bych potřebovala radu, jak to zařídit, aby mne při pracích na zahrádce neohrožovaly.Se sousedkou jsem to zatím neřešila, přemýšlím,jak ji nějak rozumně požádat, aby si úly přestěhovala jinam.Pokud existuje nějaký přípravek, kterým se dá např.nastříkat plot tak, aby včelám zašly choutky navštěvovat moji zahradu, dejte mi prosím vědět, budu vděčná za každou radu. Jolana

Vždy bude existovat možnost, že Vás bodne včela, i když v okolí žádné úly nebudou. To ale neznamená, že se namáte pokusit riziko snížit. jediná možnost je se dohodnout s včelařem aby buď odstěhoval včely úplně pryč, eventuelně alespoň posunul ůly jinam. Další opatření, popisovaná v literatuře jsou v tomto případě sice částeččně účinná, ale vždy jen omezeně. Tedy zvýšené riziko bodnutí je v každém případě. Když Vám bude někdo tvrdit, že existují mírné včely, které nebodají, není to pravda. Bodají všechny včely (medonosné) i ty nejmírnější.

Určitě požádejte souseda o přestěhování úlů na co nejvzdálenější místo. Pokud byste chtěla svůj pozemek zajistit chemií, nikdy by Vás takový postup dokonale neochránil a vy byste se pohybovala stále v toxickém prostředí. Chemie se rozhodně nebojím, ale myslím, že není řešení nonstop práškovat insekticidy.

Postřik bych provedl na svém pozemku pouze tehdy, pokud by ani po opakovaném jednání nebyla ochota k dohodě a řešení stavu.

Nicméně umístění úlů do těsné blízkosti sousedů bývá zlozvykem "taky včelařů". Někdy argumentují tím, že jsou domy ze všech stran a co prý mají dělat? Je to logika lobotomovaného šimpanze.  V rodině dva včelaře mám, dědeček má úly na nejvzdálenějším místě pozemku, u plotu, sousedícím s poli. Strýc bydlí v domkové zástavbě a tak má včely na chalupě.

Otec je včelař a úly máme taky u našeho plotu . Jedno velice účinné řešení jsme s otcem vykoumali - rákosová rohož na plotě do výšky cca 2m. Včely, které vylétavají z česla tak musí překonat tuto překážku a nad naši zahradou létají ve výšce, která nikoho nemůže ohrozit. Za dva roky po instalaci tohoto opatření naši čtyřčlennou rodinku zasáhlo na zahradě jediné žihadlo - paradoxně od vosy. Do té doby byl strach v létě vyjít na zahradu...
Martin

Pravděpodobně nepůjde o včely, ale o vosy... Včely se nikam neprokoušou a nestaví si hnízda.

Už při přečtení názvu této diskuze mi zatrnulo! Čeho se budeme zbavovat příště?U nás v JČ už nevidíte koroptve, bažanty ani zajíce jen nějaké srnčí a div.prasata.Ještě tak před 5-ti lety, když kvetly sady, a pak lípy, to byl hukot! Dnes pár včeliček.Nejen, že je ničí nemoci, ale dřív se včelařilo skoro v každé chalupě.Dneska 1 včelař ve vsi! Kolik je asi nyní průměrný věk čes.včelaře?60-70 let?Asi se moc nemýlím, že?Souhlasím s p.Mirkem i hostem 34.194.Vím, že s některými lidmi i chovateli včel je těžké pořízení, ale neměly by to odnášet včely! Někde jsem četla, že když nebudou včely, nebude ani život na Zemi, protože opylují 90%rostlin.Zdravím všechny rozumné lidičky B.

Berto, určitě ani Vy ani já nepatříme mezi "ekoteroristy"-jak tu byli v jednom vláknu nazváni ti, co se zastávali přírody a živočichů v nich žijících-ale opravdu všeho s mírou. Pomalu, pomaloučku mizí ze země některé rostliny, živočichové... možná se už začínáme pomalu zbavovat i starších a "nepotřebných" lidí. Psala jsem, že sama provádím přiměřené postřiky. Zároveň mám ale radost z "hučících" kvetoucích stromů, přikrmuju ptáky, snažím se vysazovat nové stromy-nejen ovocné. Sdílím Vaše obavy a mám pocit, že z konání lidí vymizela taková ta normální "selská" vyváženost. Co spotřebuju nebo i zničím, nahradit novým a žít v souladu s přírodou, jsme její součástí. Lidé nějak ztrácí potřebu a slušnost se domluvit a tím pádem bývají se svými stanovisky a názory na zcela opačných koncích. Pak to odnášejí ti nevinní, např. včely. M.R.

Včely létají za snůškou do vzdálenosti asi 5 kilometrů, trubci byli pozorováni při letu za včelstvy až na vzdálenost 15 kilometrů. Taková akční vzdálenost včelstev, na kterou ještě létají hromadně na medonosné rostliny, je do 2 - 3 kilometrů. Jestliže tedy někomu vadí včely na květech, mohou být ty včely klidně z 3 kilometry vzdálených úlů a pokud ty květy postříká nějakým jedem, může v okruhu až těch kilometrů všechna včelstva vytrávit nebo aspoň oslabit.  Něco jiného je nálet včel na vodu, tam létají do vzdálenosti stovek metrů a potom hlavně létání včel v blízkosti úlu. Tam včely útočí, když jim někdo vleze do směru výletu z úlu, to je u 1 - 3 úlů tak do 10 - 15 metrů od česna úlu, u třeba 20 včelstev tak do 30 metrů od česen úlů. Tyhlety věci se ale taky dají v pohodě řešit zvednutím letu včel nějakou překážkou, třeba rákosovou rohoží na plotu, včely potom létají nad ní ve výšce nad 2 metry a do konfliktu s chodícími lidmi se nedostanou. Potom tam je někdy při práci ve včelstvech a tak 1 - 2 x za rok v případě nevhodného počasí horko sucho před bouřkou, že včely létají v okruhu 5 - 10 metrů od úlů a obtěžují nebo napadají.  To se ale zase děje v přímé viditelnosti od úlu, takže za keři nebo živým plotem se to neděje.  Opatření pro včelaře by zhruba mělo být, že před česny by měl mít svůj pozemek minimálně těch 10 - 15 metrů, kde by případně nějaké keře či jiná překážka zvedaly let včel nahoru. Z ostatních strany by měl mít včelař svůj pozemek do 5 - 10 metrů od úlů, případně by měl mít úly schované za keři. Potom by bylo vhodné, aby na zahradě měl nějaké jezírko nebo podobnou nádržku, kde by včely létaly pro vodu a o to méně létaly na vodní zdroje u sousedů.  Pokud včelař takhle umístěná včelstva má, neobtěžují jeho včely sousedy nijak víc než náhodně z jiných úlů přiletěné včely na květy na jeho zahrádce a jestli chce někdo i při takových podmínkách včely na květech likvidovat, nezaslouží si bydlet uprostřed přírody někde na venkově, ale v paneláku ve městě někde v betonové džungli.

Jinak co se týká včelaření, je to vždy záležitost oboustranné ohleduplnosti. Viděl jsem už i úly umístěné dlouhodobě hned vedle plotu souseda nebo jen se 3 - 4 metry volného prostoru před česny a nikomu ze sousedů to nevadilo a na druhé straně jsem slyšel o soudech, kdy se sousedé soudili kvůli tomu, že včelař měl včely uprostřed své rozsáhlé zahrady daleko od plotu.  Ono totiž žádný závazný předpis, jak umístit včely na pozemku, aby nenapadly sousedy, není. Ono je to taky hodně individuální a rozhoduje o tom dost věcí. Některé obce, zvláště ve vyspělém kapitalistickém západě toto řeší úplným zákazem chovu včel na svém území - úředníkům ubude práce s vyřizováním sporů, ale v takových územích, typicky velkých měst není potom na květech ani včelka. Projeví se to potom třeba na tom, že rozmnožovací tlak rostlin rozmnožujících se hlavně semeny z květů opylovaných hmyzem výrazně zeslábne a volná místa v přírodě potom o to více obsazují rostliny, jejichž květy jsou opylované větrem nebo které se šíří vegetativně oddenky, rozrůstáním kořeny atd. Třeba kopřivy, trávy, bršlice, pýr atd.

Co se týká chovu čmeláků, ti prodávaní jsou určeni pro opylování ve sklenících, tam jsou totiž lepší než včely. Drazí jsou proto, protože jsou speciálně chovaní, v srpnu a září jsou oplozené samičky sbírány a ukládány k zimnímu spánku a potom odhaduji asi 2 měsíce před dobou použití jsou oplozené samičky probouzeny a zřejmě v halách osazovány do chovných úlků, kde jsou přikrmovány a kde vytvářejí oplozování květů schopné společenstvo s desítkami a možná i stovkami čmeláčích dělnic. A toto je potom právě prodáváno, aby ve vytápěném skleníku třeba v únoru co je potřeba opylovaly.

Jinak pokud se čmeláci vyskytují ve volné přírodě, jsou důležitým indikátorem čistoty prostředí, jsou totiž hodně citliví na chemikálie.  Taky jsou chráněni, takže vybírání hnízd v přírodě za účelem chovu je trestné. A obvykle se nepovede.  Legální je udělat úlky a nechat tam na jaře čmeláčí samičky přirozeně zahnízdit, na hranici je na jaře odchyt samiček hledajících místo na zahnízdění. Úlek může být ze dřeva tak 15 x 15 x 15 cm velký s odnímatelným těsnícím víkem a se vstupním otvorem napojeným na 10 - 15 cm hadičky 15 mm v průměru třeba instalační "husí krk" - elektrikáři vědí, o co jde. Imituje díru do země, protože čmeláci nejraději hnizdí v dírách v zemi. Vnitřek úlku by měl být tak do třetiny poloviny vystlán čistým suchým mechem nebo krejčovskou vatou nebo měkkým senem atd. Úlek by měl bý umístěný ve stínu a chráněný před mravenci, nejlépe nožkami z nabitých hřebíků umístěnými v plechovkách s vodou. Přirozeně zakrytý proti dešti. V přírodě se samičky podle druhů a mikroklimatu místa budí v dubnu až do poloviny května, takže na začátku dubna by už úlek měl stát na místě. Tak do června je vhodné čmeláky nerušit, maximálně opatrně přikrmovat pylem a medem od včel, hnízdo je pak větší. Později je možné odkrýt víko a hnízdo pozorovat, čmeláci neútočí, pokud jsou pozorovatelé zhruba dále než metr. Blíž se cítí ohroženi a útočí - nalétávají a otravují až v krajním případě bodají. Reakce na čmeláčí jed je individuální, v průměru je čmeláčí bodnutí méně bolestivé a méně otéká než včelí, ale zase mohou bodnout vícekrát. Taky se dají, s rizikem bodnutí potom oloupit o nějakou buňku čmeláčího medu...

Informace, že i čmeláci jsou jakýmsi indikátorem čistého prostředí je pro mě nová a velice mě potěšila. Brundibáři se tu hojně vyskytují. Takže by se dalo zjednodušeně usoudit, že postřiky a hnojení zde nepřesahují pravděpodobně "přes míru". M.R.

Od dětství jsem těžký alergik na včelí bodnutí (už 71 let) a že jich bylo. Dva roky prodělávám vakcinaci, ale přes to se včel nebojím když vidím, jak si pracují a nemají na mně čas. Přečetl jsem si tu rozsáhlou diskuzi přátel i nepřátel včel, kde vystupují i slovutní včelí odborníci, čímž já nejsem. Slyšel jsem o inseminaci včelích matek, jejichž potomstvo není útočné. Mohli byste to vysvětlit?

Komerčně prodávané matky jsou již oplozené. Šlechtí se tak, aby jejich dělnice měly, pokud možno, menší útočnost, rojivost, rozbíhavost, aj. Včely úplně bez žihadel či jedu, tuším, ale zatím nikdo nevyšlechtil.
   Rozmnožování včelstev sbíraním rojů (potažmo cizích) tento trend nesleduje.

Na začátku řetězce byl případ včel které zalézají dírou do stěny a jak je odpudit.Potýkal jsem se vosama, která mi na půdě znovu a znovu stavěly hnízdo.Na místo a okolí jsem natřel trochu karbole (používalo se to na impregnaci dřeva železničních pražců, el.sloupů). Nepříjemně a velice dlouho vydrží páchnout.Vosy se odstěhovaly.Pepík

Příspěvek ze 3.1.09-čmeláčí úl.Ta trubka na vletovém otvoru je umístěna na které straně-boční, horní? Případně jak vysoko vzhledem k nastýlce?Jak vysoko nad zemí se úl dává.To že čmelák bodá je pro mne divné, i když jsem to už četl.Po několik desetiletí čmeláky zatoulané do bytu "likviduji" tak, že je chytím do dlaní a vynesu.Pepík

Karbolineum jantarové se už pěkných pár let nevyrábí kvůli vysokému obsahu karcinogenních látek. Máte pravdu, puch byl neskonalý a několik roků vydržel. Mám karbolou naimpregnované štíty-dříve se používala i hodně na vrata stodol, chlívků, apod.-ale nezvané návštěvníky, v našem případu vosy, to neodradilo. Jsem rovněž alergik na hmyzí bodnutí. Jsou zde sršni, včely, vosy, čmeláci. Včela bodne tak trochu omylem, sršni ani čmeláci nikdy neútočili, zato vosy jsou pěkně agresivní. Alespoň takovou zkušenost mám. M.R.

Dost pozdě, ale možná to bude co k čemu

Čmeláci žihadlo mají, ale bodáním šetří, bodají jen když někdo rozebírá jejich hnízdo nebo když je samotný čmelák přimáčknut. V hnízdu jich totiž bývá jen pár nebo později v létě tak desítky a bodnutí, i když po něm čmeláci neumírají jako včely, samo o sobě vyvolává obrannou reakci s cílem bodající hmyz zabít.

Usmrcení útočící včely včelstvu nijak nevadí, protože dalších včel tam jsou desetitisíce.  U čmeláků je v hnízdě na začátku léta několik jedinců, na konci desítky jedinců a tak usmrcení i jednoho čmeláka je pro hnízdo dost velká ztráta.

Pokud to myslíte s chovem čmeláků skutečně vážně, bude vhodné najít nějakého spřáteleného včelaře a získat od něho kousky pylových plástů neboli pyl zpracovaný včelami. Čmeláci ho mají ochotně brát, ušetří jim zvláště na začátku na jaře spousty práce a čmeláčí hnízdo je potom mnohem silnější. O to víc potom takové hnízdo na konci léta odchová oplozených čmeláčích samiček, které přezimují někde ve štěrbinách a o to víc potom další rok na jaře založí nová čmeláčí hnízda.

1. Včelaři jsou povinni (veterinární vyhláška o tlumení nebezpečných nákaz) zalétlé roje neznámého původu likvidovat. Proč nerozvádím, viz vyhlášky.

2. Jakýkoliv odborník nemá žádný prostředek, jak včely z jejich obydlí "vylákat" ven. Včely nejsou myš.

Postrříkejte opakovaně vlet do dutiny, vnitřek a okolí dutiny silným insekticidem.  Použít můžete vcelku cokoliv.  Způsobů je i více, ale používají se ve včelařské praxi a některé útlocitné čtenáře by to mohlo traumatizovat.

Dlouhá léta jsme měli u zahrady včelín.Pokud žil strý pán, o včely se staral.Měnil matky a vše bylo v pohodě.Když to zdědil jeho syn, akorát dojil med a na ostatní kašlal.Včely začli být agresivní a báli jsme se pohybu po zahradě.S oblibou útočili do obličeje.Začal jsem je silně nenávidět.Soused měl z toho akorát legraci.Naštěstí člověk který dostal zpět pozemky včelaře vyhodil.Neuvěřitelná úleva.Z toho všeho jsem zjistil, že kašlu na med, kašlu na včely a kdyby nebyli včely, tak taky kašlu na ovoce.Naštěstí si při květu najdou k nám cestu.A jsou velice slušné.

V diskuzi Jak se zbavit včel dost málo zaznělo hodnocení jménem chamtivost.Mám-li zahrádku o rozloze 1 aru, musím počítat s tím, že 100 králíků z ní neuživím.Chci-li chovat 20 včelstev, musím k tomu mít rovněž podmínky a nesmím spoléhat na trpělivost těch, kterým to způsobuje zdravotní újmu, ohrožuje děti apod.Přemnožení automobilů se snaží úřady omezovat m.j.tím, že zvedají parkovné až do časové i finanční neúnosnosti.Pokud něco podobného vytváří nenasytný včelař, pak je na místě, aby se stal terčem veřejné pozornosti jako ty přemnožené automobily. Výskyt varoázy nesmí být argumentem vždy a všude.

Mohu Vám jen závidět takové štěstí mne nepotká. Soused má 15 ulu vedle na zahradě a jsou natočené na domy čelem!!! Neni den v klidu stále se mu to rojí. Pak at se včelaři nediví reakce nás nevčelařu.

Prosím o radu zkušenějších... Koupili jsme starý vesnický dům s obrovskou půdou kde se nám usídlily divoké (lesní?) včely. Dělají nám díry v omítce a mezi cihlami, přes den létají pod krovy a hledají další otvory. Jsou také kolem stodoly a je jich opravdu hodně. Již dvakrát jsme večer na půdě díry vystříkali přípravky (dohromady 4lahve prostředků na vosy - sršně) a včel ubylo... Ovšem stále jich je moc a nelze najít kde všude se skrývají, nenašli jsme žádné velké hnízdo. Když jsme se snažili na stodole opravit roh střechy i když na začátku nebyla ani jedna, za pár minut nás přilétávaly kontrolovat a dívat se co jim tam provádíme s jejich územím... Opravdu nevíme co dělat, potřebujeme opravit na střeše několik míst a kvůli včelám se tam nedostaneme.
Slyšeli jsme o nějaké lapačce včel která vydává nějaký zvuk matky a láká tak včely které jsou pak zahubeny výbojem.

Napadlo nás kontaktovat včelaře (neznáte v okolí Ostravy nebo Frýdek-Místek, Nový Jičín?) nebo firmu zabývající se dezinsekcí.

Jsou to opravdu včely medonosné? Mohly by to být i včely samotářky (zednice). Ty jsou velmi užitečné a je škoda je hubit. Hledají místa s hlínou a vlhkým jílem, z toho si pak postaví buňku, naplní potravou a položí vajíčko. Najdete potom takové hliněné trubičky s jednou dírkou, kterou se vylíhla včela. Nejsou nebezpečné a útočné. 

Dobrý den, jaké to jsou včely opravdu nevím, každopádně to nejsou ty co běžně vídávám v okolí včelařských úlů a vůbec všude... Tyto jsou jakoby širší, mají trochu "rozpláclý zadeček" a jsou tmavší než normální včely...

Každopádně jsme zavolali firmu a ta nám celý objekt vysříkala a po včelách není skoro památky... Nějaké se ještě drží stodoly protože pracovník byl líný si vzít žebřík a vystříkat její štít, sehnali jsme si trochu přípravku od hasičů a snad už bude pokoj...

Je možné že jsou tyto včely užitečné ale žijte s tisícovkou či více na jednom území když navíc potřebujete opravit střechu a jim se to nelíbí... Také byly agresivnější než normální včely...

Neumím si představit, čím by včely vyhryzaly díry v omítce. Nemají k romu uzpůsobená kusadla.

Kusadla (mandibuly)

Jsou připevněna na hlavové schránce po obou stranách ústního otvoru. Jejich pohyb je zajišťován svalstvem. Dělnice je používají ke zpracovávání vosku, požívání pylu, ke kousání a všem ostatním činnostem v úlu, při kterých je potřebný párový uchopovací nebo hnětací orgán.

Včela jimi neprokousne ani slupku ovoce, jako jsou hroznové nebo jiné bobule. Matka má větší kusadla než dělnice. Vpředu na nich má ještě silný zub, kterým otevře víčko mateřské buňky (matečníku) jako "konzervu". V bezprostřední blízkosti kusadel (za čelní stěnou hlavy) je hornočelistní (kusadlová, mandibulární) žláza, která u dělnic vylučuje sekret ke změkčování vosku.

Zase suchá teorie, nějaká citace, leč zelený je strom života. Nedávno tu někdo tvrdil, že včely polystyren nekoušou, už nevím, jak to zdůvodnil. Včely vykoušou - když se jim to zdá nutné - jak polystyren, tak hobru v neobyčejném množství. (Obojí mám ověřeno). Vykusují i např. dřevo, když se jim zdá vletový otvor úzký. Pokud je ta omítka dostatečně zvětralá a drolí se, věřím tazateli. Je přeci jedno, co včela do svého uchopoivacího orgánu uchopí, jestli zrnko písku, nebo kuličku polystyrenu, vlákno dřeva.

Přesně tak, je to citace. Ale je poddložená vlastním chovem včel. Úly se vyrábějí ze dřeva, někdy i z polystyrenu. Pokud v nějakém úle najdete vykousané otvory ve dřevě (a nebude to od myší), smeknu.

Ale neměl jsem na mysli, že by včely vykusovaly otvory. Ale kraj otvoru okusují. A v polystyrenu? Rozkoušou kus desky jen to fikne, v podmetu najdete hromadu kuliček.

A jak dolují propolis? Je to taky popsáno. Ale sem to nepatří, není to včelařská diskuse.

Edit1:

jyxo.cz, výraz "včely čalounice"

citace z článku: "Některé druhy samotářských včel hnízdí ve spárách mezi kameny a cihlami, ve staré omítce, do které si vyhrabou chodbičky, jiné jsou zase odkázány na díry ve starém mrtvém dřevě, které do něj vykousali dřevokazní brouci."

od tazatelky - ano všechno pojivo je zvětralé... je to starý dům a půdu zatím nikdo nikdy nerekonstruoval - kromě nové střechy...

Udělejte cukrový roztok 3-4 litry, rozmíchejte v něm libovolný insekticid pro záhrádkáře, nejlépe na bazi PERMETRINU, rozlijte jej do mělkých nádob a rozmístěte po půdě. dolévejte vodu, aby roztok nevyschnul

To je opravdu rada: Otráví včely v širokém okolí.

mno, nějaká včelaře mezi příbuznými mám, pokud jste na tom podobně, zeptejte se jich prosím, jak se postupuje u divokých včelstev v dnešní době, kdy každý včelař skloňuje slovo Varoáza horem, dolem. A přírodní rezervoáry této choroby jsou pro soudně uvažujícího včelaře nesrovnatelně větším nebezpečím, než uvnitř budovy aplikovaný insekticid.

Permetrin je velmi silný insekticid,  bude -li aplikován uvnitř budovy (na zmíněné půdě), šance, že otrávíte jiná včelstva je velmi malá (nejsou-li včelíny v těsné blízkosti budovy).

To jako že někdo vybíjí lesní včely?

Nikoliv, pokud budeme přesnější -přírodními zdroji jsou míněne zdivočelá včelstva včely medonosné, lesní včely a včely samotářky (a vetšina dalších dvaceti volně žijících druhů včel na parazitózy a včelí mor zdaleka tak netrpí jako včela medonosná)

No to je pěkná hloupost. A legálně?

MNO hloupost je psát o něčem o čem objektivně nevíte, že je to hloupost.

Na danné skutečnosti existují dokonce nové strategie chovu včel, napodobíte přírodu a včelstvo lépe odolává. Na toto téma existují jak rozsáhlé diskuse, tak i odborné práce.

Včely žijí s parazity miliony let, volně žijící druhy jsou rezistentnější, tak čím to proboha je? :-))

Pro začátek si můžete najít krásnou komplexní práci českých autorů, aplikovanou do praxe, níže najdete její plné znění  (A pak jim nezapomeňte napsat, že jde o hloupost)

Praktické využití přirozené dynamiky včelího díla při potlačování chorob a parazitóz včel a včelího plodu
RNDr. Roman Linhart 1, prof. RNDr. Vítězslav Bičík, CSc.2, doc. RNDr. Jiří Vagera, CSc.3

Jste si jistý že to patřilo jako odpověď mě? Vždyť právě proto je to hloupost - jediné dlouhodobé řešení je počkat až se u divokých včel vyvine odolonost. Jinak je jakýkoli boj proti chorobám jen sysifovská práce.

Asi jako jediným dlouhodobým řešením tuberkulózy krav by bylo nechat je získat odolnost. Nebo černých neštovic u lidí. Nepatří k tématu, končím s příspěvky.

Pro PP: Aha, takže rezistentní odrůdy u ovoce považujete taky za hloupost?

Omlouvám se, ale Vaše krátké dotazy jsou pro mne bohužel nezcela srozumitelné, navíc mi často vkládáte do úst co jsem nevyslovil, případně interpretujete odlišně již vyslovené.

Definujte prosím Váš dotaz šířeji.

Omlouvám se, ale Vaše krátké dotazy jsou pro mne bohužel nezcela srozumitelné, navíc mi často vkládáte do úst co jsem nevyslovil, případně interpretujete odlišně již vyslovené.

Bohužel diskuze neodsazuje tak nevím jaký dotaz máte na mysli.

No, kouzlo je v tom, že divoké vely jsou odolnější, smysluplné je pátrat po příčinách.

Pátrat po příčinách není třeba, ty které nebyly odolné vychcípaly. (v Evropě naprostá většina) a zůstaly jen ty odolné. Kdežto u chovaných včel k tomu nemohlo dojít, nebo jen minimálně.

Já to nevydržím. Ale tak tomu přeci je u KAŽDÉHO organismu / rostliny, že šlechtěný/á je méně odolný, než "divoký/á. Co to tu objevujete? Zkuste hospodářsky využívat divoké včely, mudrci.

Ale u varroázy přece nejde o šlechtění, jde o to že to je něco s čím se nikdy dřív nesetkaly, takže se u nich nemohla vyvinout odolnost.

Takže si počkáme tak 2, 3, 5 tisíc let, až se tím včely vyrovnají a pak hurá, obnovíme chovy. Jen připodotknu, včely nechcípají, chcípne slepice, nebo králík. Včely umírají, nebo zacházejí, nebo padnou. podobně také včely a lidé jedí, ostatní zvířata žerou.

Tisíce let? Proč tisíce let, podle všeho se už divoké včely pomalu vzpamatovávají. Nevím proč si myslíte že by to mělo trvat tisíce let.

Protože žádné "divoké" včely neexistují. Původní tmavá včela Apis mellifica mellifera byla na našem území trvalou šlechtitelskou prací pokřížena a nahrazena včelou Kraňskou (Apis mellifica carnica). Toto bylo konstatováno již asi před dvaceti roky. Od r. 2001 je u nás zákonem povolen jen chov kraňské rasy.

Stejně jako u všech jiných tvorů populace roztočů stoupá a klesá. Někdy je výskyt kalamitní, jindy včelaři (a včely) mají klid. Varroáza není nemoc. Roztoč je parazit a odolnost proti němu žádné včely nemají. Jakou máte odolnost proti komárovi, bleše?

Jsou známy nálezy poškozených roztočů, předpokládá se, že je včely uchopily do kusadel. Ale odolností se to nazývat nedá. Pouze je snaha selekce včelstev na tzv. "čistící pud", to je jak rychle včely zjistí a vynesou ven z úlu mrtvé larvy ze zavíčkovaných buněk. Ale to napomáhá boji proti bakteriálním nákazám a s Varroa to má spojitost jen částečnou (napadené larvy snáze podlehnou bakt. nákaze. Tož asi tak. Je to celé off topic, nepatří to sem.

Tak vidíte že nevíte o čem mluvíte. Včele indické (původní hostitel) varroa nijak výrazně neškodí - dokážou je vyházet z úlu. Nazývejte si to jak chcete, ale odolnost to je.

To je argument, že nevím o čem mluvím. Vím o tom, že některé včely dokáží svým chováním roztoče potlačit (opustí plod, přestěhují se). Ale zdejší včela ať černá, nebo kraňská to nedokáže. Že by se to naučila během několika týdnů je iluzorní. 

Cituji vás: Roztoč je parazit a odolnost proti němu žádné včely nemají. Jakou máte odolnost proti komárovi, bleše?

Mluvíme o desítkách let, ne o týdnech.

(iluzorní?)

Agricultural Research Service (ARS) vyvinula v poslední době minimálně dva typy rezistentních včel proti roztočům. Jeden typ je vysoce odolný k parazitickému roztoči Varroa destructor, běžně známému jako Varroa. Včely mají charakteristickou vlastnost nazývanou "varroa-sensitive hygiene" která podněcuje včelí dělnice rychle zjistit a odstranit napadené včely z hnízda, a tak eliminuje potřebu chemických prostředků k hubení roztočů.

Druhý typ rezistentních včel je založen na kmenu včel z Ruska, které jsou přirozeně rezistentní ne jenom k roztočům varroa, ale také ke vzdušnicovým roztočíkům, které napadají dýchací trubice včel. Tyto včely jsou také vysoce tolerantní na chladné počasí a vyžadují méně umělého krmení než typické včely.

Ruské včely byly přivezeny do Spojených států Thomasem Rindererem, vedoucím výzkumu ARS šlechtění včel., Genetics and Physiology Research Unit at Baton Rouge, La., kde se prováděly studie na včelách od poloviny let 1990. Rinderer a další vědci ARS budou spolupracovat s personálem Bílého domu na instalaci včel do zahrady Bílého domu.

V uplynulých osmi letech, šlechtěné matky Ruských včela a včel s "varroa citlivou hygienou" byly uvolněny pro včelařský průmysl. V roce 2008 byla vytvořena skupina šlechtitelů nazvaná Asociace chovatelů Ruské včely, (Russian Honeybee Breeders Association, Inc.), aby dodávala potomky "Ruských" včelích matek U.S. včelařům a požadavek je dodávka s předstihem.

http://www.usda.gov

Divoké včely jsou ještě podstatně odolnější, pletl by se ten, kdo by se domníval, že včelstva v přírodě žijí na starých plástech a že je včelám chovaným včelaři z hygienického hlediska lépe než těm divokým. Včelí dílo z přírodních podmínek je zajímavé tím, že zde drtivě převažuje dílo velmi mladé a z větší části i panenské. To je pravý opak stavu, který lze spatřit ve většině úlů celého světa.  Pokud se třeba i některých zkušených včelařů zeptáte, zda je možné v daném roce vyměnit 100 % díla plodiště a většiny medníku bez medných ztrát a ve vysokonástavkové technologii odpoví, že to doporučit nelze. O divoká včelstva se nikdo nezajímá.  Ani včelařské odborníky neznepokojuje skutečnost, že jejich tvrzení jsou v rozporu se zákonitostmi přírody a že vlastně radí včelařům, aby chovali svá včelstva v podmínkách snížené hygieny. V plodišti poslušného včelaře tedy nalezneme dílo jednoleté, dvouleté a tříleté. Starší dílo než tříleté pak ještě u mnohých včelařů nekončí, ale putuje do medníku, kde slouží rok či dva. To už je černé a plné košilek larev, které se v něm vylíhly. Pokud uvážíme, že včelí larva průběžně nekálí a výkaly zůstávají po posledním svlékání uloženy v košilkách nalepených na stěny buněk, znamená snížená obnova díla v podstatě to, že včely žijí ve výkalech. Do buněk obsahujících na stěnách exkrementy pak včely nosí i med a to je pak teprve ta pravá lahůdka pro labužníky. Krásný, tmavý med..
 Staré dílo je rájem pro spory nosemy, plísně, zárodky moru, hniloby a zvápenatění. Je prostřeným stolem pro pisivky, rybenky, roztoče, kožojedy a samozřejmě také pro larvy nám důvěrně známých zavíječů. Ti všichni tmavé plásty vyhledávají. V zimním období se k nim přidávají i hlodavci. Tmavé dílo je bohaté na bílkoviny a minerály, které hlodavcům v zimě chybí. Pokud si prostudujete článek o moru od Ing. Hrabáka, tak se dozvíte, že původce moru se nejvíce množí v tukovém tělese a kutikule larev. Ony košilky plné trusu jsou pouze odloženými kutikulami larev, které se v plodových buňkách hromadí. Infekční tlak patogena, útočícího z nich na larvy dalších generací, roste. Objevení se otevřených projevů moru je logicky pouze otázkou času.
Přitažlivost tmavého díla samozřejmě platí i pro škůdce, kterého se dnes děsí celá Evropa - malého úlového brouka Aethina tumida. Avšak ani tento brouček není schopen napadat dílo panenské či velmi mladé. Takové dílo nemá dostatečnou výživnou hodnotu a je pro něho bezcenné. To je také hlavní důvod proč v Africe, oblasti přirozeného výskytu tohoto škůdce, divoká včelstva miliony let bez problémů přežívají. Včelstva chovaná člověkem jsou na tom mnohem hůře.

Organismy, které člověk nazývá škůdci, odbourávají dílo tmavé, opuštěné a včelám hygienicky nevyhovující. Z pohledu volně žijících včelstev však jde o organismy užitečné. Právě jejich přičiněním dochází k pravidelné obměně včelího díla v přírodě. Je tedy třeba se blíže podívat na mechanismy, které vedou k tomu, že včelí dílo je v přirozených podmínkách v mnohem lepší kvalitě než v našich úlech a proto divoká včelstva morem ani jinými nemocemi téměř netrpí.

Neměl by být včelař klidný člověk, pane PP? A nebo také patříte k těm vševědoucím včelařům agresorům, kterým jsou názory jiných ukradené... jen když se Vaše včely množí a množí a množí...

Ve včelařství vůbec nejde o to aby se včelstva rojila.A množení, nebo lépe řečeno, líhnutí dělnic je ve včelstvu tak rozsáhlé a "samovolné" od přírody, že to je druhotnou záležitostí včelaře.

Nemáte pravdu a nerozumíte včelaření. Jak se postupuje u divokých včelstev je jasně popsáno místními vyhláškami, platícími pro chovatele včel. Ne pro laiky, či všechny občany. Mimoto nikdo neprokázal, že co tazatel viděl, je včela medonosná (pro kterou toto opatření platí). Můžou to být samotářky. Že jich je tam hodně je závislé na osobním posouzení tazatele. Nevčelaři se deset včel může zdát hodně, pro včelaře je to bezvýznamné množství.

opravdu nevím o jakou včelu se jedná... Ale ta "medonosná" to určitě není... Širší zadeček, možná i trochu větší tělo, tmavší barva. A hodně pro nevčelaře... nemohu odhadnou přesně ale tisíc jich bylo určitě... možná i víc, kdo ví... Když jsme je poprvé vystíkali v noci Raidem tak za chvíli to tam "naštvaně" hučelo až z toho šel strach. Úplně na začátku byla část v roji, ten za chvíli zmizel... Když pak druhý den partner chtěl jít na půdu a otevřel vrátka, vylítly jich mnoho (sto či více)...

Jinak úly jsou od našeho domu velmi vzdálené takže likvidace snad nehrozí, několik úlů je tak 2km daleko u lesa mimo obec. I před postřikem jsem málokdy zahlédla na květech medonosnou včelu, to spíš čmeláky, těch bylo několik dní hodně ale najednou zmizeli /před postřikem/...

A pak se divíte, že někdo usiluje o zákaz volného prodeje pesticidů.

Méně emocí, více racia. Jistě jsme již vyrostli z dětských střevíců.

Vždyť už vám to tu odpověděli - otrávený cukerný roztok je šílenost, protože tím otrávíte všechno v okolí.

A já Vám odpovídám, že pokud aplikaci provedete přímo na půdě, riziko je minimální, šílené je nemyslet. Pokud by chtěl mít tazatel jistotu, dá do nádoby obyčejný cukrový roztok  bez insekticidu , a jednoduše  zkontroluje zda náhodou včely ze vzdálených úlů nelétají opylovávat i krokve na zmíněné půdě.

A já Vám odpovídám, že není známá situace v místě. Není jasné, co je to za včely a neznáme možnost zalétnutí z okolních chovaných včelstev. Proto je Vaše rada španá, ba i nebezpečná. Pro doplnění, zeptejte se svých přátel včelařů, jak posoudí tuto Vaši "radu".

Nevěřím tomu, že z hlavy včelaře. Jestli ano, je to čuně. Mírně řečeno. Nejde o emoce, jde o to, že Vaše rada (z hlediska chovu včel) prostě špatná je. Z heldiska otravy hmyzu je naopak zřejmě správná. Pokud v tom místě někdo chová včely, vcelku spoplehlivě mu je teď, na začátku sezóny, otrávíte. Nebo byste jim dal PŠM, že na tu půdu nesmějí? Víte, mne citacemi nějakých odborných knih neohromíte. Jestli chcete někde perlit, založte si vlastní vědeckou diskusi s Vám na rovinu vyspělými odborníky a s nimi můžete vědecky disputovat a vrhat po sobě citace dle libosti. Mimochodem, dál bych diskusi nerozšiřoval, v chovech včel se používají někdy postupy, které se můžou útlocitným čtenářům zdát nepřijatelné.

Emoce, emoce, emoce. Pokud by uživatel aplikoval na zmíněné půdě plošně kvalitní kontaktní insekticid na bázi permetrinů, výsledek by byl odlišný v tom, že by byl podstatně DLOUHODOBĚJŠÍ (rizikovější pouze pro aplikující osobu).

Ale nezvedl by Vám tak  krevní tlak. Aplikace  insekticidů uvnitř budov má minimální vliv na vnější ekosystémy. Je to dlouhodobě ověřená pravda a platí to dokonce i pro tak  drsně a dlouhodobě působící insekticidy, jako je DDT. (dokázané je to i vědecky :-), tj . způsobem, kterým  hluboce pohrdáte).

Emoce skutečně nemají v diskusi  hlubší smysl.

To nejsou emoce. Někomu jen tak poradit rozlévání otrávené cukrové vody prostě blbost je, ať už jí chcete lejt kamkoli.

PS. Máte OPRAVDU příhodné jméno.

Nápodobně, pokud tvrdíte, že nejdnáte emotivně, prosím uveďte jakýkoli racionální argument.

Nepočítám "Někomu jen tak poradit rozlévání otrávené cukrové vody prostě blbost je, ať už jí chcete lejt kamkoli."

Pochopil bych, pokud byste nesouhlasil s aplikací vně budov, zde byla situace odlišná.

Pane Alí, tak uveďte jaký máte důvod si myslet, že tam jiné včely nevletí, když tyhle tam evidentně létají?

Omlouvám se, ale začínám být již unavený, prosím, přečtěte si dotaz tazatele a nikoli jen moji odpověď.

Tazatel popsal stav - je zřejmý, aplikoval velké množství insekticidu ve formě sprejů, zvažuje i profi firmu, která hmyz vyhubí.

Nechápu obavy z aplikace uvnitř budovy, ještě podepřené pokusem s neotráveným sirupem. Samotně aplikované insekticidy ve formě potravy jsou velmi málo účinné, proto se profesionální požerákové insekticidy dopují feromony, jinak by fungovaly naprosto minimálně. Pokud by to bylo jinak, žádný hmyz by již v přírodě neexistoval.

Jestli že tam vletí jiné včely, vletí tam maximálně jednotlivci. Permetrin je velmi silný jed a narušuje koordinaci nervového systému ,  hmyz zasažený permetrinem je neklidný, ztrácí orientaci (typicky Vám ve dne vyleze noční hmyz), netrefí nazpět do svých úkrytů. 

Opravdu nemám sílu Vám už argumentovat.

Ale poradím Vám, pokud máte jiskru zvídavosti. Namíchejte cukrovou vodu,  nalijte ji do talíře a odneste na svoji půdu. Uvidíte sám. Vzpomeňte si, kolikrát Vám ve Vaší kuchyni (uvnitř budovy) přistála na sladkých potravinách , i hodiny volně ložených potravinách  včela, a můžete mít klidně otevřené okno a úl v sousedství.

Pokus u mě nemá význam, mě tam včely nelítají. Ano, aplikace uvnitř budovy by nevadila. Jenže tahle budova je už z podstaty problému pro včely volně přístupná. Já nevím co je na tom tak těžkého k pochopení.

Takže opravdu už naposledy a s emocemi.

1. Ve Vaší původní radě nebyla zmínka o použití kontaktního insekticidu, radil jste insekticid rozpuštěný v cukrové vodě. Názor na tento způsob jsem už napsal, emoce utlumil a nebudu jej měnit, trvá.

2. Uvedl jsem, že nevíme, jaký druh včel se tazateli na půdě vyskytuje, tedy není jisté, zda je nutné je hubit a zda jsou "nebezpečné" To nevíme dosud.

3. Nevíme, zda je možné onu půdu uzavřít tak, aby tam nepronikly jiné včely (čmeláci, hmyz)  zvenku.

4. Nepohrdám vědeckými poznatky, dokonce věřím, že se země otáčí kolem slunce, ač to nemůžu změřit. Pohrdám účelovým vrháním "vědeckých" argumentů po (domněle) slabším soupeři v nevědecké diskusi, když je jej potřeba uzemnit.

5. Celé je to nanic, protože možná původní tazatel vlákno dávno nečte a stejně si udělá, co uzná za vhodné.

Vypijte sklenici studené vody,  následně sedněte ke klávesnici.

1. čtěte pozorně a ne pouze to, co se Vám hodí - zjistíte, že jsem následně porovnal položení nástrahy vs. plošná aplikace insekticidu.  Výhody, nevýhody. Ač problematiku nemáte zvládnutou,  hodnotíte jí srdcem. Plošná aplikace insekticidu Vám nevadí, třebaže je nebezpečnější.

Nebudu opakovat již vyslovené, je to únavné. Emoce projevujte, jak je libo.

2. Uživatel si stěžuje na hmyz, který znehodnocuje prostory jeho nemovitosti. To je fakt. Chcete to popírat? 

3. zcela bezpředmětné, jestliže není úl v bezprostřední blízkosti, včely minimálně, skutečně naprosto minimálně migrují do budov. To je fakt, který notoricky ignorujete a pouze perseverujete "co když tam nějaká vletí?", pak se otráví. Bude se jednat o jednotlivé jedince. Permetrin navíc zabrání, aby trefily nazpět.

Podotýkám, že aplikací jakéhokoli insekticidu postřikem na volném prostranství se sousedícími květenstvími (záhonek na zahrádce)  vystavíte včely, a čmeláky nesrovnatelně většímu riziku. Nevím proč Vám to píši, opět budete tento fakt ignorovat.

4. V tomto bodě jste mne překvapil, ale proč Vám nevěřím?

5. Bez komentáře.

Děkuji za doporučení pitného režimu. Jen už krátce dodám.

3. zcela bezpředmětné, jestliže není úl v bezprostřední blízkosti, včely minimálně, skutečně naprosto minimálně migrují do budov. To je fakt, který notoricky ignorujete a pouze perseverujete "co když tam nějaká vletí?", pak se otráví. Bude se jednat o jednotlivé jedince. Permetrin navíc zabrání, aby trefily nazpět.

Ne nějaká. Ne co když. Zkuste si něco přečíst o tom, jak koluje potrava ve včelstvu, jak včely vyhledávají zdroje potravy, o slídění a loupeži. Nepředpokládám, že "tam nějaká vletí", ale že sladkou vodu najdou jako zdroj potravy. A dost zdaleka.

Ano, pokud to bude tak silné, že včelu to usmrtí ihned po nasátí, pak máte pravdu. Ale je opravdu prokázané, že včela po nasátí sladiny okamžitě zajyne, aniž by ta látka prošla do zažívacího traktu? To se mi nezdá pravděpodobné. Jinak by totiž nevznikly hromadné otravy po postřicích v zemědělství, kdy včely nasály otrávený nektar a donesly jej do úlů. Včela totiž sladinu v medném váčku nepožívá. Jen ji přinese do úlu, tam předá úlovým včelám a přijme od nich potravu. Živí se medem, ne nektarem.

Podotýkám, že aplikací jakéhokoli insekticidu postřikem na volném prostranství se sousedícími květenstvími (záhonek na zahrádce) vystavíte včely, a čmeláky nesrovnatelně většímu riziku. Nevím proč Vám to píši, opět budete tento fakt ignorovat.

Ano, ingoruji ho, protože prostor půdy není volné prostranství.

1. Permetrin ji neumožní se vrátit, přiotrávený hmyz netrefí do svých hnízd, a i kdyby se jednotlivci vrátili, neohrozí včelstvo, nástrahu byste musel dát do bezprostřední blízkosti úlu. Jak koluje potrava ve včelstvu vím, díkay za doporučení k četbě, dovoluji si Vám doporučit k problematice totéž, nebo alespoň číst co již bylo napsáné.

2.Permetrin velmi dobře difunduje a chová se jako kontaktní jed. Pokud neznáte jeho vlastnosti, zvažte odpověď, dříve než začnete psát.

3. Proboha, právě! expozice ve volném prostranství je mnohem nebezpečnější, správně jste napsal, že půda není volné prostranství! Tak alespoň pokuste domyslet finální konsekvence! Jsem z této diskuse s Vámi unavený, jak na směně v Dombaském uhelném díle.

Ad 1. nechápu, když včely přinesou do úlu jed, jak neohrozí včelstvo.

Ad 2. Neznám vlastnosti Permetrinu, alespoň ne detailně. 

Ad 3. Opravdu nechápu, co s tím má co dělat volné prostranství, pokud se nejedná o nějaké kdyby. Domnívám se, že postřik insekticidem na té půdě by byl mnohem lepší, než předkládat vodu s cukrem, což může mít za následek probuzení loupeže a otrávení včelstev. Tedy jsou dvě řešení. Sladká voda a postřik. Sladká voda je špatně.

Prostě jste se sekl a teď mě vodíte v kruhu, abych se zamotal. Sundavám si ohlávku.

Skoro Vás podezřívám, že úspěšně předstíráte nedostatek  logického uvažování.

1. bod souvisí s 2. Včela otrávená Permetrinem se do úlu už nikdy nevrátí.

3. Zopakuji to naposledy, trochu si již  připadám jako speciální pedagog.  Postřik je účinější a nebezpečnější.  Vně i unitř budov. (tento fakt úspěšně ignorujete) Srovnání vnitřků budov s volným prostranstvím je zřejmé - do budov prostě včely  zalétají minimálně. Obavy o otrávení úlu jsou tedy bezpředmětné.

Ano vodím Vás v kruhu,  "Vodění v kruhu" není snahou zakrýt  "seknutí", žádného jsem se nedopustil  - tento fakt je ale pouze výrazem mého naprostého zoufalství. Díky Vašemu ignorování logiky a odpovědí, které snad ani nečtete.  (o insekticidech skutečně mám vcelku podrobné znalosti),

3. Jenže postřik včela aktivně nevyhledává.

Mno, pokud postříkáte květenství, včela mají sklizeno. Zeptejte se včelařů, co dokázal udělat postřik kvetoucích zemědělských plodin, nebo zalétnutí postřiků lesů do kvetoucích luk...

Ticho v úlu...

Tam samozřejmě hledají květy, ne postřik. Jako když ho nalejete do cukru tak taky půjdou za tim cukrem.

Pánové netřeba se nadále hádat :-) Přečetla jsem si zde spoustu zajímavých postřehů... Možná pro Vás jsme udělali špatně ale zavolali jsme na včely (ne medonosné) firmu a ta vystříkala jak půdu, tak stodolu zevnitř a i podhledy kolem obou budov - kde včely celý den lítaly a hledaly otvory. Pokud jsme tím zlikvidovali i několik včel medonosných je nám to líto, je to ale naše nemovitost a náš pozemek a včely nám otravovaly život. Nevím co to na objekt nastříkali ale prý to vytvoří film který působí až měsíc... A chvála jim, konečně si můžeme opravit špatné křidlice a jít na půdu v normálním oblečení...

Optimální řešení.

Prosím o radu, taky bych se ráda zbavila včel, ale ne těch medonosných od sousedů. Na lodžii, která je na jih, se usadily malinkaté včeličky, žijící v půdě, a neustále jich přibývá. Mám tu přísavník v truhlíku a skalku se suchou zídkou ve velké bedně a to všechno je doslova prolezlé včelími hnízdy. Když je slunečno, včeličky lítají a sedají na všechno, i na nás, takže se tam nedá pobývat. Z truhlíku bagrují zem, pak se obtížně zalévá. A ve skalce, která byla původně zaštěrkovaná a dařilo se tam Porophyllům, promíchaly štěrk se zemí a teď už se tam dají pěstovat jen netřesky nebo něco podobně nenáročného.

Máte někdo nápad, čím zalévat? Netrvám na tom, že včely musí zahynout, stačí, když se odstěhují. Ale mám strach, abych nezlikvidovala zároveň kytky. Hanča

Budou to samotářky, možná pískorypky. Byla by škoda je likvidovat, i když uznávám, že to může být nepříjemné. Máte prostředí, které jim vyhovuje, tak tam bydlí. Až se to změní, nebudou tam. Může Vás těšit, že se aktivně podílíte na ochraně přírody.

Hm, to opravdu potěší, nemám balkon pro sebe, ale pro včely, zato chráním přírodu . Nemáte nápad, jak to udělat, aby se odstěhovaly? Hanča

Já ne, krom toho co už jsem psal. Látky na odpuzení včel existují, ale nejsem si jistý, zda se to dá sehnat a jestli by to neodpudilo hlavně Vás. Víc nevím.

Vytvořila jste nechtě ideální biotop pro tyto divoké včely, máte pouze dvě alternativy, se stavem se smířit, nebo provést radikální zásah. Osobně bych asi, chtěl -li bych se včel zbavit změnil v zimě uspořádání terasy.

Nyní by Vám mohla částečně pomoci velmi častá závlaha (několikrát denně) - část včel by trvale mokré stanoviště opustila. Zásah chemií je také možný, ale musela byste jej pravidelně opakovat a radost by Vám nejspíš neudělal. Navíc, kvalitní insekticidy jsou pro vyšší obratlovce relativně bezpečné, ale že by člověk jásal při pomyšlení, že je pravidelně inhaluje, tak to není příliš veselá představa.

Treba vam to Hanco pomuze nebo se aspon neco noveho dovite. Najdete si na webu "Nepratele a skudci vcel". R.

 Děkuji, to je opravdu inspirativní čtení. Tak třeba mravence jsem už na balkoně měla, a řeknu vám, nic moc. Tak snad zkusím toho medvěda .  Nebo budu častěji zalévat a místo netřesků možná vypěstuju ve skalce lekníny. Už se těším. Hanča

Na druhou stranu, naprosto bez legrace- náhodou se Vám podařilo skvěle trefit "jak vyrobit sídlo pro divoké opylovače", skoro by to stálo za fotodokumentaci, myslím, že na zahradě, na místech obrácených na jih by bylo podobné řešení skvělým počinem.

No, zkusila jsem nafotit, ale z těch fotek není vidět vůbec nic. Tak pokud by někdo chtěl radu, jak nalákat opylovače (= jak pěstovat místo skalniček včely):  na suchém místě postavte skalku a suchou zídku, dobře ji zaštěrkujte, nasázejte lomikameny a jiné krásné skalničky, a pak se s nimi rozlučte, protože časem stejně půjdou do háje. Pak už jen čekejte na invazi opylovačů . Hanča

Reid ve spreji nastříkat večer do skulin odkud vyletují

POtrebovala bych radu jak se zbavit vcel, kdyz soused (vcelar) je totalni vul se kterym se neda domluvit 300m od baraku ma 40 ulu takze zahrada je nam k nicemu, domluva zadna nereaguje jen se s usemevm diva a rika co nesmime.janka

On taky něco nesmí. Vy ale, a to je horší, vlastě ani nic nemůžete. Pokud se nemůžete domluvit, není jiná možnost než úřední cestou. Bez znalosti místních poměrů lze říci, že 40 včelstev v 300 m vzdálenosti se bude složitě posuzovat. Problém je, že v takovéto vzdálenosti není možné nějak technickými opatřeními včelaře let včel usměrňovat. Prostě ty včely se rozptýlí po okolí a protože je tam velká hustota včelstev, je i okruh "zamoření" rozsáhlý. V první fázi řízení by zřejmě situaci posuzovala místně příslušná ZO ČSV. Obvykle to bývají rozumní lidé. Opravdu Vám nezávidím.

Ale rada je přeci velmi jednoduchá a účinná. Včely létají pouze tam, kde mají zdroje potravy či vhodný zdroj vody. Nechť ta paní zbaví svou zahradu všeho co kvete a odstraní všechna místa, kde se shromažďuje voda, zvláště mělká. Na takovou zahradu včela zcela jistě nepáchne. Že té madam připadá taková rada absurdní, protože taková zahrada přestane vyhovovat i jí? Proč? Ona požaduje po sousedovi minimálně stejnou absurditu, a to aby se zbavil včelstev (což je jediný zaručený způsob, jak jí vyhovět), která má možná už desítky let a je to pro něj velmi potřebný a důležitý koníček (a nejen pro něj, ale i celospolečensky významný). Ona se snaží omezit jeho práva daleko více než omezuje on ji. Je li situace pochopena správně, a vadí jí včelnice podobného rozsahu (40 úlů je relativně pořád ještě spíše malá včelnice) ve vzdálenosti 300m od jejího domu, pak se zřejmě jedná o mírnou paranoiu. Včely zalétají za potravou až do 5km a skutečně se hustota jejich výskytu ve vzdálenosti 300m nedá řešit jinak než jejich absolutní likvidací či likvidací zdrojů potravy. Úřední cesta, zvláště přes ZO ČSV nepomůže, ti mají za úkol prioritně chránit včelaře před neoprávněnými požadavky sousedů a tady musí, na základě stávajících předpisů, je každý úřad vyhodnotit jako neoprávněné. Paní je zřejmě velmi mladá a přehnaně zcivilizovaná, když zahradu se včelami považuje za nepoužitelnou. V dobách mého mládí (40 let a více) byl výskyt včel mnohonásobný oproti dnešnímu stavu a zahrada s ovocnými stromy na jaře doslova hučela, velmi pravděpodobně na ní byl mnohem větší počet včel než na její dnes. Stejná situace byla na louce na kterou jsme si coby děti chodili hrát (ono na ní také kvetlo mnohem více květů než na dnešních loukách). Nevzpomínám si, že by s tím tehdy lidé měli nějaký problém, takže problém asi nebude ve včelách, ale spíše v tom jak lidé dnes chápou přírodu kolem sebe. Paní se zřejmě odkáže na to že je velký počet alergiků pro které to dokonce znamená nebezpečí a poněkud zapomene, že to zvýšené množství alergiků začínají už i lékaři a další odborníci připisovat stále sterilnějším podmínkám ve kterých se lidé snaží žít a obzvláště vychovávat svoje děti. Čím více budeme trvat na stále dokonalejší sterilitě našeho prostředí (dosahované často ohromným množstvím chemických prostředků, které samy o sobě mohou např. oslabovat imunitní reakce organismu), tím bude reakce lidského druhu na vnější prostředí horší a situace se brzy stane patovou. Lidi vzpamatujte se a nepřehánějte to na obě strany!

Zcela zcestné vývody. Neznáte situaci v místě.

Jistěže nejde dělat závěry, když neznáme konkrétní situaci. Ale třista metrů je skutečně dost. Dnes už včelaří poměrně málo lidí, ale kdybyste ještě před 20 lety zapíchli kolík do většiny venkovských zahrad, tak je pravděpodobné, že v okruhu 300 metrů od něj těch 40 úlů napočítáte. 
   Jinak letos jsem dostal 4 žihadla, 3 z toho byly od vos, poslední předevčírem. Jen nevím, kde najdu ZO Českého svazu svazu vosařů

Jak vám, proboha, mohou včelstva 300 m od baráku znehodnotit zahradu tak, že je k ničemu? To nějak nechápu (očekávám obligátní odpověď o alergii), protože pokud nemáte místo trávníku květinové pole, po kterém chodíte výhradně bosky, nevidím jediný důvod, proč by vás měly včely obtěžovat. Nicméně pokud vám to pravdu zásadním způsobem ničí vaše pohodlíčko, jak to z vašeho příspěvku vyplývá, třeba byste situaci mohla řešit podobně jako ti pomatenci ve Vítkově... Schválně by mě zajímalo, kdo tam byl dříve. Zda vy, nebo ten (jak vy jej nazýváte) vůl se včelami...

Proč jste tak agresivní, když neznáte situaci v místě. Nevíte jak je chov veden, jaká je bodavoste včelstev, nevíte=nevíme nic. Co když majitel je jeden z těch lidí, co 50 žihadel považují za lapálii a jedno je pod hranicí jeho vnímavosti? Těch otázek je hodně a útočit na tazatelku je v podstatě oblíbený folklór z dávných dob, kdy včely byly svaté a nad včelaře nebylo. Není to tak.

PS. Donedávna jsem včely sám choval.

Ano, je těžké soudit, když člověk nezná konktrétní situaci na místě. Na druhé straně, se spoustou závěrů toho pána 114.177 nelze než souhlasit.

Já osobně dneska propadám do depresí, když to na jaře pod mými stromy nehučí (spíš ani nebzikne).

Reaguji tak, jak mě příspěvek naladil, ale máte pravdu, podrobnosti neznám. Z příspěvku tazatelky jsem se totiž dozvěděl jen to, že jí včely vadí, že souseda považuje za vola a že 40 včelstev ve vzdálenosti 300 metrů od baráku jí znemožnilo užívat vlastní zahradu. Pokud je včelař neukázněný a jeho včelstva bodavá, najde paní mezi okolními sousedy jistě i další, kterým to znepříjemňuje život. Nechť se s nimi tedy spojí a postupují proti domnělému hulvátovi společně. Jistě tak dodá svému požadavku patřičnou váhu - laicky bych odhadnul, že by se to mohlo řešit jako přestupek proti soužití.

Na zahradě u domu, má asi čtvrt aru, jsme až do loňska měli 4 úly.Vnučky nedostaly jediné žihadlo.Na jaře jsme je přestěhovali na naší druhou, větší zahradu.A náš soused má jiný problém.Má za naším plotem velký sad a naše včely mu chybí.Možná by tazatelce pomohlo vysadit něco vyššího, aby včely tzv.vzaly výšku a letěly o kousek dál. Jinak souhlasím s tím, že pokud na jaře stromy nebzuní, je něco špatně.Většinou moc nesklidíme.Pamatuju si jarní pampeliškový louky plný včel, kde jsme jako děti lítaly, nepamatuju si, že bych tam někdy dostala žihadlo.   

Tak takhle jednoduché to opravdu není. Sepsali jsme petici, pod kterou se podepsala celá ulice a postoupili k řešení městskému úřadu. Zrovna před hodinkou jsem se dozvěděla, že si soused na svém pozemku může dělat co chce, že mu nikdo nemůže nařídit omezení množství včelstev a podobné kydy. Upřímně paní lituji, protože máme s neohleduplným sousedem včelařem problémy již delší dobu. Každému, kdo nás, co údajně nemáme rádi včely odsuzují, bych přála alespoň chvíli zažívat to co mi a nevědět jak dál. Prádlo sušíme zásadně v domě, okna musíme umývat každý týden, abychom nebyli za šmudli, to samé se týká aut(už ani nepoznám, jaká byla původní barva toho mého). Zaneřáděný zahradní nábytek a znehodnocené omítky domů, návštěvy, které od nás odcházejí v zašpiněném a pokáleném oblečení, když si chceme chvíli posedět venku a tak dále. Nepomohlo ani, že jsme "milovanému" sousedovi nabídli, aby si část včelstev dal na náš pozemek, vzdálený od obydlí. A co teď? On má práva a ostatní ne?

Pokud si na svém pozemku může dělat, co chce, trvejte na tom, ať si včely udrží pouze na tom svém, tam vám jistě vadit nebudou .

Já sám včely chovám už hezky dlouho.  Pokálení sušeného prádla se týká období pouze asi 14 dní na jaře po roztání sněhu a prvním proletu, kdy včely hledají výrazně barevné a mokré věci ohřáté sluncem kvůli potřebě donášení vody do úlů a zároveň tam kálí.  Po zbytek roku není sušení prádla v blízkosti včelstev žádný problém.  Zašpiněná okna, auta, zahradní nábytek, omítky domů, to nemá se včelami vůbec nic společného. Ani těsně před úly, kde by teoreticky intenzita pouštění výkalů měla být nejvyšší, jsem žádné takové intenzívní zašpinění nezaznamenal. Když padající výkaly, tak to obstarají holubi nebo kosi či jiní ptáci.  A 300 metrů daleko, i když poměrně velký počet 40 včelstev, to je prakticky totéž jako by tam ty včely vůbec nebyly. Jediný problém, kde by včely mohly překážet, je nebezpečí popíchání, a to je prostor cca několik metrů od úlů dozadu a do boků a pro 40 včelstev takových 10 - 20, možná i 30 metrů podle místních podmínek zepředu ze směru, kde včely vyletují z úlů.

Dobrý den. Potřebovala bych radu, jak se zbavit včel. Před 14 dny jsme se nastěhovali do bytu v paneláku na sídlišti v Praze, bylo to poslední patro, ale před několika lety udělaly nástavbu, takže jsme předposlední patro. Již několikátý den ráno vyháním včely. Nejdřív byly 2, pak 4, dnes už jich bylo 15. Mám pocit, že vylétávají zpod stropní zářivky v kuchyni. Vůbec nevím jak se tam dostaly a proč prvních několik dní jsme o nich vůbec nevěděli. Všechno sladké na co by mohly jít už jsme vyhodili a ony jsou stále tam. Není přece možné aby včely přes noc v takovém počtu nalétaly do bytu otvírkou okna, ne? Máte někdo takové zkušenosti?

Jestli to jsou skutečně běžné včely medonosné, tak k vám do bytu se dostávají jen nějakou vedlejší štěrbinou. Sezení potom budou mít někde v dutině ve stěně a někde tam potom budou mít hlavní výletový otvor ven neboli česno.  Jak bude jasno, slunečno a teplo, tak ještě teď  v září létá z takového výletového otvoru poměrně velké množství včel, takže takový otvor je velmi snadné identifikovat. Prohlídněte tedy za pěkného počasí z okna stěny kolem a najdete je. Pak už jen zbývá někoho zainteresovat, kdo pronikne do dutiny se včelami a zlikviduje je. Pokud žádný takový otvor s určitostí nenajdete, je to něco jiného než obyčejné včely, co, to by se dalo určite spolehlivě jedině ze vzorku hmyzu.

Upozorňuji ale na jednu sezónní věc, nyní v srpnu a září včely intenzívně slídí po jakékoliv sladině. Stačí tedy nechat otevřené okno a na stole otevřenou větší sklenici s medem nebo jakýmci cukerným roztokem a pokud jsou v blízkosti odhadem do kilometru, dvou kilometrů včelstva, mohou včely tento zdroj najít a nasměrovat tam všechny létavky včelstva. V takovém případě máte v pokoji takových cca 10 tisíc včel, přitom včelstvo bude kilometr daleko.

Vy řešíte jak zlikvidovat včely v době kdy se řeší to že včelstva hynou a nebude kdo by opylovával plodiny a že bude hrozit hladomor!!!

Já mam celkem velkou zahradu na okraji prahy a závidím Vám včely! Dříve jsme měli obalené květy na stromech bzučící armádou včel a poslendích pár let vůbec nic, z dřívější úrody plného valníku jablek je z nynějších 20stromů tak 5 bedýnek! Tak až tam dospěla bezohlednost sousedů s anglickym trávníčkem bez květů co včely livkidují chemikáliema jen proto aby měli tu svojí " pohodu ".

Až nebudou mít co jíst, tak budou čumět!

To budeme jak puci čumět všichni a ne jen oni.

Dokážu ale pochopit olidi, kteří mají třeba alergii na žiadla, že se snaží včel zbavit..

Ano, řeším jak vyhnat (nikoli zlikvidovat!!!) včely, ale z panelákového bytu, to se na mne nezlobte, ale tam včely skutečně nemají co dělat. Venku v parku, na zahradě, louce, lese, je to jejich prostor, odtud je nikdo nevyhání, ale o byt se s nimi dělit nehodlám.

Máte prosím někdo radu jak je vyhnat?

Včely "vyhnat" nejdou. Jedině usmrtit, nebo "odebrat" z místa kde sedí a následně zase usmrtit. Vyplývá to z veterinární vyhlášky, která přikazuje likvidaci všech rojů neznámého původu. Důvodem je šíření nebezpečných chorob včel.

To platí, pokud se jedná o včely medonosné. Jestli jsou to samotářky, pak je nutné je nechat "dožít" a následně zabránit, aby se tam znovu usadily.

 

Nu, jestli tomu rozumím, včely vylétají pod zářivkou do kuchyně. Moc se mi to nezdá, kde potom mají matku, kde staví dílo a kam ukládají zásoby? Že by v podlaze bytu v nástavbě? A jak se dostanou ven, když v kuchyni zavřete okno? Zkoušeli jste ucpat otvor pod zářivkou - třeba sádrou? Jde skutečně o včely?

To možné je, je popsán případ, kdy roj zabydlel mezistropní prostor trámového stropu. Výška dutiny byla asi jen 14 cm, zato plásty přes metr dlouhé. Nevíme, co je to za budovu. A jestli jsou to opravdu včely, na fóru taky nezjistíme.