Já měla kuny asi 3 jara na půdě. V noci kolem třetí pravidelně začínalo čoro moro, lítaly mi nad hlavou po půdě, shazovaly věci, kvičely, dupaly, hrůza. Nepomobly ani ucpábky do uší, shazované věci rozvibrovaly celý barák. Zkusila jsem vlasy z ostříhaných chlapů (prý víc čpí člověčinou, protože je kadeřnice stříhají nasucho), ale nepomohlo to. Pasti jsem brala jako poslední možnost, kuny jsou jinak hrozně roztomilá zvířátka (i když ve tři ráno mi tak nikdy nepřipadaly ). Nakonec pomohly voňavky. Měla jsem doma pár hodně straých, a tedy hodně smrdutých kousků. Pomohly ještě sousedky ze svých zásob a po rozlití na půdě bylo po kunách. Pokud by se vám podařilo sehnat tzv. "russkije duchy", což jsou ruské nepředstavitelně vtíravé a smrduté voňavky (čím starší, tím lepší), z kterých se většině lidí zdvihá žaludek, udělá se z nich zle i vašim kunám a prchnou jinam, to vám garantuju . Hodně zdaru přeje Šárka.