Jestli můžu k tomu něco napsat, tak to co jsem zažil od svých rodičů:
Nějak to v té době nebylo o žádných koníčcích nebo vyplňování volného času.
Bylo to o soběstačnosti a částečné nezávislosti, spořivosti, pracovitosti a tak...
A už v té době to moc nefungovalo i když otec rodiny pracoval celé dny a máti doma. Ale ještě hodně produktů byla schopná i na prostorově omezených podmínkách vypěstovat a vychovat.
*
A jejích předci, mí prapředci, babička s dědečkem byli soběstáční úplně. A to i v době kdy byli násilně zbaveni větších polností a byli schopni a nuceni přežívat na tzv. "záhumence".
A jak si tak vzpominám, rajčata, okurky, zelí, kedlubny, mrkev, čenek, cibuli, apod. pěstovali úplně bez problémů na krajních řádcích bramborového pole. Bez nějakového většího ošetřování, bez podpěr a na místech u louky kde brambor nikdy moc nebylo.
Na nějakou zelinářskou zahrádku si u nich nevzpomínám, pěstovali to vše na tom poli.
A pokud něco řešili, a to byl velký problém řešitelný jen ručním sběrem, tak to byla mandelinka.
(Kupodivu ani s lesnímí a polními škůdci neměli větších problémů, což dnes už nechápu vůbec...)
*
Určitě i počasí bylo trochu jiné, ale hlavně si myslím, že to byla pracovitost a hlavně závislost na vlastní těžké práci..
Což nám už dnes chybí...

Rafael.