Vrublovanie a ockovanie

Zdravim vsetkych odbornikov pestovatelov viniča. Potreboval by som poradit, ci je mozne navrublovat jednen uz otvoreny pucik na kmen vinica.?  z pucika uz vysli letorasty a maju cca 5 cm. dakujem za rady

No, nezkoušel jsem to, ale myslím si, že se metodou "dřevitý roub do dřevité podnože" se vám to už nepodaří a že vám vyrašené výhonky na roubu zaschnou. Lepší bude, když v této fázi použijete metodu roubování "zelené do zeleného". Tedy vroubovat zelený výhonek do nezdřevnatělého podnožového výhonu keře.

Po přečtení nápadu bych v rámci pokusů možná přikročil  k očkování Forkertem včetně krátkého zeleného výhonku u očka(s náležitě zakrácenými listy).Roubování šanci také nedávám. Sdělte výsledky, pokud se o "očknutí"v této fázi pokusíte. AB

Můj dotaz na hraně tohoto téma. Jedná se mi o očkování na kmínek.  Přikládám fotky, mého prvního pokusu o přeočkování kmínků nevyhovující odrůdy, resp. jak to vypadalo bezprostředně po akci. Zatím se nic něděje, očka nejsou zaschlá, ale jinak nic, snad u některých jako by malininko povytažená špička očka. Zajímalo by mě, jak dlouho to běžně trvá, než očko vyraší.

Casovo to je kedy ako, niektore uz maju male letorasty, niektore akoby cakali na neviem co. Treba trpezlivo cakat a vylamovat pripadne letorasty zo starej odrody.

Dík P.Z. (593) za reakci. Alespoň jedna. Ale na to kolik se věnovalo očkování révy je to překvapivě slabá odezva. Kdo očkoval na kmen - napiště jak to trvá dlouho, než očko vyrazí a kdy začne normálně váhon ze starého kmínku růst. Děkuji.

Tak tady je, milý vin_jc, reakce druhá: Také si podomácku občas něco zkouším očkovat a roubovat, letos jsem jeden starší keř v rámci experimentování "obdařil" dvěma očky do kmínku a jedním dřevitým roubem do loňského dřevitého výhonu. Ještě se k nim chystám přidat 1÷2 rouby do zeleného výhonu. Podmínkou zdárného srůstu podnože se štěpem je vytvoření srůstového kalusu na styčných plochách. Podle mých informací a i dosavadních zkušeností, je tvorba srůstového kalusu závislá na teplotě, přičemž kalus se vytváří jen za vyšších teplot (= trpce ověřená vlastní zkušenost). Takže vývoj oček a roubů je závislý na teplotách bezprostředně po naštěpování a já si troufnu tvrdit, že rozhodující je zejména období prvého týdne až 14-ti dnů. Pokud je zima, naděje na zdárný srůst se rapidně snižuje.  Ideální je, když denní teploty vystoupají nad 20°C a noční neklesnou dejme tomu pod 10°C.  Momentální stav u mne je takový, že očka a roub jsou lehce narašené asi tak o 5 mm a nyní, jak by řekl Mirek, čučí. Myslím si, že čučí proto, že bezprostředně po naroubování začalo u nás značně chladné období trvající zhruba prvou polovinu května, kdy se denní teploty pohybovaly průměrně těsně nad 10°C a noční klesaly pod 5°C. Do toho mě ještě mezi 4. až 6. květnem potrápily noční mrazíky, takže jsem musel keře zakrývat, aby neomrzly. Nyní se oteplilo, jsou takřka ideální podmínky pro růst révy a tedy i pro štěpování a srůstání dřevitých tkání. Je otázkou nakolik se minulé chladné období podepsalo na stavu srůstových ploch. Pokud už došlo k jejich mírnému zaschnutí, bude následovat tradiční scénář:  tkáně se nespojí, okolí řezných ploch postupně zaschne a narašené pupeny či výhonky proto začnou pomaloučku uvadat.  Jestli se ale pupeny dál pohnou, myslím, že je (skoro)  vyhráno. Držím nám palec.

Záleží kdy jste očkoval. Když se očkuje příliš brzy, dojde jen k částečnému srůstu, většina srůstové plochy zaschne a očko vyraší pozdě - třeba až v červenci. Pokud se očkuje na keř, který je již v plném růstu, třeba počátkem června, očko vyraší za 14 dní a za dalších 14 dní už máte 30 cm výhon. Jednou jsem očkoval dokonce až počátkem července - i tak výhon stihl narůst a vyzrát a další rok na něm byla úroda. Postup ála Řezáč, tedy seřezat kmínky ještě v době vegetačního klidu a poté očkovat již koncem března, se mi neosvědčil. Klidně nechám starou odrůdu plně růst, poté v červnu naočkuji a jakmile očka naraší, vezmu kmínek 30cm nad místem očkování pilkou a ránu hned zapatlám Jenten voskem. Očka přirostou po celé ploše a zbytek kmínku během dvou let zakrní - poté se odřeže těsně nad místem očkování, aby se rána zavalila kalusem a nedošlo k nekróze.

Odborná literatura doporučuje v našich klimatických podmínkách očkovat zimním očkem (jednoočkovým čípkem) do částečně vyzrálého zeleného výhonu vedeného od paty kmínku - kmínek původní odrůdy se odřeže až v následujícím roce. Nepřijdete tak o úrodu a současně obnovíte kmínek - místo štěpování bude odolné proti vymrznutí.

V rámci amatérského experimentování jsem si letos vyzkoušel několik způsobů štěpování révy pomocí oček a roubů, odebraných z dřevitých řízků. Cílem bylo přeštěpovat jeden starší, desetiletý keř neperspektivní moštové odrůdy (pozdní dozrávání) na stolní odrůdu, získanou od Mirka (díky Mirku !). Mou snahou bylo vyzkoušet, která z metod má v mých podmínkách nejlepší ujímatelnost. Do původního keře jsem postupně přidával štěpy nové stolní odrůdy takto:

Nejprve jsem koncem dubna naštěpoval na seříznutý kmínek dvě očka. Kmínek, seříznutý za účelem vložení oček silně slzel, takže dle doporučení odborníků byl v ideální vegetační fázi pro očkování.  S odstupem čtrnácti dnů jsem na připravený dřevitý výhon, zapěstovaný v předešlé sezoně z paty téhož keře, narouboval jeden roub metodou do rozstěpu. Seříznutý výhon rovněž silně slzel. Následně, po vyrašení nových letorostů z paty keře, jsem na přelomu května a června do dvou silných výhonků narouboval dva rouby, rovněž do rozštěpu. Nakonec, přibližně před čtrnácti dny, jsem jedno očko vložil do posledního připraveného zeleného letorostu. Letorosty použité ke štěpování byly v ideálním stavu, vitální, silné a na řezu "gelovitě šťavnaté", ve fázi počínajícího zdřevnatění. Všechna ostatní rašící očka jsem z kmínku průběžně vylamoval, aby byl keř nucen tlačit mízu do přištěpovaných roubů a oček. Takže na jednu podnož přišly v období necelých dvou měsíců celkem tři očka a tři rouby. Snažil jsem se být při práci pečlivý a dodržet doporučované postupy. Na rouby ani na očka jsem ochranné pytlíky nedával.

Výsledek experimentu k dnešku je následující:
Ze dvou oček, která přišla do kmínku (viz. obr. č. 1), jedno nevyrašilo vůbec (to horní), druhé asi po třech týdnech až měsíci narašilo, ukázal se jeden lísteček, ale dál se vývoj rašícího pupenu zastavil a od té doby pupen čučí.
Roub v dřevitém výhonu (viz. obr. č. 2)se probudil také přibližně po měsíci, nejprve sice poněkud liknavě, ale nyní již pěkně raší. Zdá se, že se spolehlivě chytil.
Dva rouby v letorostech se probudily asi po čtrnácti dnech až třech týdnech od naštěpování a zdárně raší, (viz. obr. č. 3 a 4).
A konečně, poslední očko, vsazené do zeleného letorostu se k životu probudilo již asi za čtrnáct dnů a začíná rašit (viz. obr. č. 5). U této metody ještě musím dodat, že po vložení očka jsem nejprve asi týden nechal letorost normálně růst dál, ale pak jsem ho ve vrcholové části, asi 30 cm za vsazeným oč kem seřízl, aby byl nucen tlačit mízu do bdících oček.

Z testu pro mne vyplývá, že na úspěšnost štěpování má zásadní vliv venkovní teplota. A důležitý je průběh teplot bezprostředně po štěpování. Totiž, když jsem dal ta prvá dvě očka do kmínku, během pár dnů nastalo letošní druhé mrazivé období jara, to bylo kolem 3-5. května. Tehdy u nás ranní teploty klesly pod bod mrazu a to, co jsem nezakryl, zmrzlo. Pak následovala ještě druhá polovina května, která u nás také nebyla příliš teplá, neboť noční a ranní teploty klesaly do oblasti 0 až 5°C a denní sotva ke 20°C. Myslím si, že to je pro nastartování srůstových procesů málo a tudíž špatně. Podobný neúspěch při dubnovém očkování do kmínku jsem zaznamenal před dvěma lety. Situace byla tenkrát velmi podobná. Po nadějném narašení přištěpovaných oček přišla velká zima, pupeny zastavily vývoj a pak, během měsíce až dvou postupně uschnuly. Srůstový kalus mezi podnoží a očkem se nevytvořil, koncem léta jsem očka z kmínku vyloupl suchá. Takže já jsem si pro sebe udělal závěr, že v oblastech s nevyrovnanými jarními teplotami (= v nevinařských oblastech) nemá cenu s roubováním a očkováním spěchat. Vhodnější je odložit roubování a očkování až na teplé období roku, kdy denní teploty už běhají mezi 20 až 30°C a noční neklesají pod 10°C. Tomu odpovídá přibližně druhá polovina června. Rychlé a relativně spolehlivé rašení pupenů, štěpovaných v tomto teplém období rychle dožene časový skluz za pupeny štěpovanými brzy z jara, která se k životu probouzejí velmi liknavě a nespolehlivě.

Pěkný. Ještě pár informací o odběru roubů a jejich uchování a může to do tisku.