hroznové víno pro konzum



Stránky: 1,  2   
tommaso - (1) - 203.156 (?) 
8.2.2009 13:36, zobrazeno: 50154x

Z hlediska pěstování hroznového vína jsem naprostý diletant. Prosím o jednoduchý návod, jak a kdy nejlépe takové pěstování založit.

Mám RD se zahradou na pražském předměstí. Jižní strana domu myslím k takovému záměru vybízí.

Chtěl bych zasadit pár hlav bílého a pár modrého vína hlavně pro děti.

Otázky:

Jaké odrůdy pořídit, kde je koupit, kdy zasadit atd. aj.?

Děkuji. th

Adresa příspěvku
Připojit reakci   
stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   
jgeneral - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (165) - 209.3 (?), 9.2.2009 11:10

Zdravím,

asi bude moudřejší si přečíst nějakou stručnou knížku o révě, např. malá šikovná je od Krause (vydavatel. tuším Česká zahrada), než tady rozepisovat návod. Doporučil bych stolní odrůdy, které jsou částečně rezistentní. Vhodnou volbou bude Vostorg, Prim, Zuzka (Susan), Agát Donský,...

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
   
jenamater - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (151) - 157.82 (?), 11.2.2009 11:51

Z bílých odrůd doporučuji skvělý Vostorg, Arkadii, Junior, Jolanku, V25-20 (Pleven ustojčivyj), naproti tomu Prim mě zklamal. Z červených se mně osvědčila moravská Vitra a Festivalnyj. Z modrých odrůd varuju před často doporučovaným Agatem donským, který má podřadnou chuť. Kvalitní, chutná modrá odrůda je maďarský Nero, německá Osella s krásnými listy, velkoplodá moldavská Kodrjanka a velmi dobrý je univerzální Dornfelder, vhodný jako stolní i moštová odrůda, bujně rostoucí, vhodná i k pergolám. Sázet na jaře můžete od začátku dubna do poloviny května. Řez révy je trochu složitější. Pokud čtete německy, doporučuji si přečíst nepřekonatelnou stránku fassadengruen.de tam najdete vše potřebné. Případně rusky na stránce vine.com.ua nebo vinograd7.ru, krátký atlas odrůd je i na moravské stránce tilia.zf.mendelu.cz/ustavy/556/. Z knih doporučuji buď Fader W.: Vinná réva v zahrádce nebo Pavloušek P.: Pěstování révy vinné v zahradách; ten ovšem stále kolem dokola doporučuje dávno překonané odrůdy. Hodně úspěchů přeje jenamater.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
bred_ik - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (899) - 228.74 (?), 11.2.2009 12:27
Nechci se P. Pavlouška zastávat, byl jsem loni na jeho přednášce i na vinohradě v Lednici, mám jeho knihu, ale výběr jím doporučených odrůd je hodně podobný odrůdám jenametera. Nejvíc doporučuje Vostorg, Nero, Kodrjanku, což jsou určitě kvalitní odrůdy. Proti Vostorgu a Kodrjance nemám námitek, u Nera mi je vadí poměrně velká semena, jinak je bezkonkurenčně raný a odolný. Což bude velmi podobné s Osellou nebo s odrůdou Muscat Blue. Agát Donskoj má velkou úrodnost, ale chuť je jak píše jenamater horší. U V 25-20 neboli Augustina udává P.Pavloušek nebezpečí vymrzání, podle údajů z literatury by na tom měl být stejně jako Kodrjanka nebo Arkadia, která má navíc jen střední odolnost k houbovým chorobám. Nových odrůd jsou kvanta, jen je potřeba je vyzkoušet.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
jenamater - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (151) - 157.82 (?), 11.2.2009 13:51

Jsem v pěstování révy jen amatér na rozdíl od P. Pavlouška, který je odborníkem. Jenže každoročně čtu od něj v Zahrádkáři seriál článků o révě, v nichž doporučuje klasiku: Chrupky, Irsai, Portugal, Panonia, Svatovavřinecké, atd., atd. prostě desítky evropských odrůd a k tomu přidá pět, šest nejrozšířenějších rezistentů. Ignoruje (a občas i odrazuje od pěstování) mnoho kvalitních a vyzkoušených nových hybridů. Přitom hybridy jsou v okrajových oblastech pěstování révy obzvlášť vhodné, protože nevyžadují v době květu tak vysokou teplotu, jakou vyžaduje evropská réva. Ostatně o stavu českého vinohradnictví nejlépe vypovídá skutečnost, že ani nejznámější hybridy (s výjimkou Arkadie), které se ve světě pěstují desítky let, nejsou v ČR registrované. Naštěstí existuje dost prodejců, kteří množí a prodávají moderní, výkonné a odolné hybridy, i když nejsou registrované.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
bred_ik - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (899) - 178.82 (?), 11.2.2009 22:14

Také se v pěstování révy počítám mezi amatéry a v mnohém dávám jenamaterovi za pravdu. Sám jsem se přesvědčil, že evropské odrůdy do okrajových oblastí nepatří, zejména pak slovenské odrůdy, Diamantem počínaje a Heliosem konče. Proto jsem se jich také zbavil a všiml jsem si, že podobnou zkušenost udělal i R. Piatek v Polsku, který vyzkoušel určitě více jak 300 odrůd.
V žádném případě ale nepočítám s tím,  že někdo bude u nás registrovat nějakou zahraniční stolní odrůdu, ať je sebelepší. Proč by to dělal, náklady za registraci by se mu vzhledem k rozsahu pěstování asi nikdy nevrátily a u stolních odrůd je podle mého názoru registrace zcela zbytečná.
Zajímalo by mne, které "moderní, výkonné a odolné" nebo "kvalitní a vyzkoušené nové hybridy" prodejci u nás prodávají. Znám čtyři prodejce interspecifických odrůd (Kladruby, Kolín, Droždín a Chrastín) a vybrat jsem si u nich už nedokázal. Mám na mysli hlavně stolní odrůdy, u moštových je situace o chloupek lepší, ale zase třeba oproti Německu je nabídka interspecifických moštových odrůd u nás hodně chudá.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
jenamater - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (151) - 157.82 (?), 12.2.2009 0:40

Nechci se přít o něčem, v čem jsem opravdu jen amatér. Jen maličkost: P. Pavloušek ve své knize vedle mnoha evropských odrůd uvádí jen 7 interspecifických odrůd, naproti tomu jenom Vámi uváděný prodejce z Kladrub, měl ve své nabídce v loňském roce 80 hybridů. Domníváte se snad, že to jsou převážně nevýkonné, neodolné, nekvalitní či nevyzkoušené odrůdy? O náročnosti registračního procesu skutečně nic nevím, jenom se domnívám, že když se registrují nové domácí stolní odrůdy révy, stejné důvody jsou i pro registraci zahraničních odrůd.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
bred_ik - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (899) - 228.74 (?), 12.2.2009 8:39

Neberte to jako při, naše názory jsou hodně podobné a třeba naše diskuze k něčemu přispěje. Onoho prodejce si velmi vážím, počet jím nabízených odrůd v letošním roce dosáhl 129 odrůd. u nás má nabídku zaručeně nejširší.  Ale je s podivem, že v jeho seznamu letos už není Vostorg, Kodrjanka a Krystal, což jsou podle mého názoru pomalu nejlepší odrůdy, které kdy nabízel. Do seznamu naopak v posledních letech přibyly dvě skupiny odrůd. Jedno jsou staré odrůdy, již kvalitou překonané (namátkou Amur červený, Buffalo, Canadice, Concord) a pak také nové, dosud nevyzkoušené odrůdy i z domácího, českého nebo moravského křížení (BV, MJKO, JUKRYS atd). Proto se skutečně domnívám,  že v seznamu jsou převážně nekvalitní nebo nevyzkoušené odrůdy. Výjimky se samozřejmě najdou.
Ještě k stavu registrace v ČR. Ke dnešnímu dni je registrováno 7, slovy sedm stolních odrůd, poslední dvě byly registrovány v roce 2001. V registračním řízení není ani jedna ať už česká nebo zahraniční!
Ještě jednou se zastanu P. Pavlouška,  jednak jeho kniha je napsána hlavně pro vinařské oblasti a jednak nemůže doporučovat odrůdy, které nezná nebo nejsou dostatečně vyzkoušené v našich podmínkách. Proto si myslím, že uvádí pouze oněch sedm interspecifických odrůd.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 96.229 (?), 20.2.2009 15:17

Také jsem letos chtěl koupit pár odrůd z Kladrub, ale k mému zklamání již spoustu osvědčených odrůd co bylo minulý rok ke koupi, letos nebylo. Místo toho měl spoustu nových (možná do našich podmínek i nevhodných) odrůd. Co na plat jedu do Kolína, pan Jonáš je naštěstí má.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 21.92 (?), 27.5.2009 16:29

Zdravím Pelc.Máte někdo zkušenosti s odrůdou Polar z Kladrub?

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2   
zahrada.cz
O nás | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika