Já mám odlišný názor než Vy, pane KUKY. Vy radíte vršek jediného rostoucího letorostu zaštípnout a následně na něm všechny zálistky vylamovat. Takže suma sumárum zablokovat růst rostliny. Toto opatření by mělo přinést kvalitnější vyzrání dřeva a pupenů. Já myslím, že to tak není správné. A napíšu i proč. Když totiž na révovém keři, který se nachází ve vegetační fázi zaštípneme všechny vrcholové výhonky, rostlina na to zareaguje tak, že okamžitě začnou rašit pupeny v paždí listů. Začnou se vytvářet nové zálistky (fazochy). Ale my opět ve snaze o kvalitnější vyzrání vylomíme tyto zálistky, takže rostlina startuje další pupeny. A tak pořád dokola. Touto přemrštěnou snahou ale na konci vegetace při příchodu prvých mrazíků dosáhneme jedině toho, že rostlina bude mít sice vyzrálé dřevo pro budoucí tažeň, ale na něm nebude mít silné, kvalitní a vyzrálé pupeny. Budou zde jen mladé nevyzrálé náhradní pupínky. Takže já si myslím, že při výsadbě sazenice v prvém roce je vhodnější postupovat je tak, že nejprve vypěstujeme jeden rovný výhon a až do výšky budoucího kmínku na něm odstraňujeme zálistky. Od této výšky nahoru, ale už není nutno všechny zálistky likvidovat, protože tím, že necháme růst zálistek, nechávámě v klidu plodný pupen v jeho patě. A tento pupen(-y) přece budeme potřebovat příští rok. Když hlavní šlahoun dosáhne obtížné délky, klidně jej můžeme zakrátit. Rostlina předá sílu růstu do zálistků nad kmínkem. V daném případě nám kvalitně a přirozeně vyzrává i dřevo výhonu - budoucího réví.
